21 C 257/2024-21 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u zdejšího soudu dne 25. 6. 2024 domáhala na žalované zaplacení částky 33 080,18 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 4. 6. 2023 uzavřela se žalovanou distančním způsobem na adrese www., Anonymizováno, .cz smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které poskytla žalované převodem na účet č. , č. účtu, dne 4. 6. 2023 částku 20 300 Kč a dne 16. 6. 2023 částku 4 000 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky žalobkyně a sazebník. Žalovaná se zavázala vrátit poskytnutou částku spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 5 830 Kč a zaplatit poplatek ve výši 330 Kč za sjednanou volitelnou službu „Presto“ a poplatek ve výši 58 Kč za sjednanou volitelnou službu „Informační SMS servis“. Žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované zejména prostřednictvím informací získaných od žalované a dále lustrací žalované v CNCB, NRKI a BRKI, v centrální evidenci exekucí, v insolvenčním rejstříku a kontrolou předloženého dokladu v databázi neplatných dokladů Ministerstva vnitra ČR. Žalobkyně zjistila výši čistého příjmu žalované 84 614 Kč a v dalším vycházela z informací o platebním účtu žalované a o transakcích na něm. Splatnost úvěru nastala dne 10. 8. 2023, když žalovaná splatnost úvěru dvakrát odložila, celkem o 37 dní. Žalovaná však na úvěr žalobkyni neuhradila ničeho. Dle čl. 6.4 Všeobecných obchodních podmínek a čl. 3 Sazebníku má žalobkyně právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z jistiny, kterou žalobkyně požaduje za prvních 90 dní prodlení od 11. 8. 2023 do 9. 11. 2023 ve výši 2 562,18 Kč. Před podáním žaloby byla žalovaná upomínána o zaplacení předžalobní výzvou odeslanou žalobkyní dne 30. 5. 2024. Žalovaná částka sestává z neuhrazené jistiny ve výši 24 300 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 5 830 Kč, poplatku za službu „Presto“ ve výši 330 Kč, poplatku za službu „Informační SMS servis“ ve výši 58 Kč, smluvní pokuty ve výši 2 562,18 Kč a dále úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 30 518 Kč od 11. 8. 2023 do zaplacení.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Soud ve věci nařídil jednání a věc projednal dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) v nepřítomnosti účastníků, neboť žalobkyně se z jednání omluvila a žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila a zároveň nepožádala z důležitého důvodu o odročení jednání.4. Z provedeného dokazování má soud za zjištěný následující skutkový stav.5. Účastníci uzavřeli prostřednictvím prostředků komunikace na dálku dne 4. 6. 2023 smlouvu, na základě které se žalobkyně se zavázala poskytnout žalované na její bankovní účet bezúčelový úvěr ve výši 24 300 Kč a žalovaná se zavázala vrátit poskytnutý úvěr spolu s poplatkem v celkové výši 6 080 Kč, poplatkem za službu „Presto“ ve výši 165 Kč a poplatkem za službu „Informační SMS servis“ ve výši 29 Kč měsíčně, a to do 4. 7. 2023. Nedílnou součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky žalobkyně a sazebník. Pro případ prodlení bylo sjednáno v čl. 6.4. Všeobecných podmínek oprávnění žalobkyně účtovat smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky do zaplacení a povinnost žalovaného hradit v případě prodlení i účelně vynaložené náklady (prokázáno smlouvou o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním ze dne 4. 6. 2023, sazebníkem, všeobecnými obchodními podmínkami žalobkyně, souhlasem se zpracováním osobních údajů, autorizací ověření totožnosti, údaji o poskytovateli spotřebitelského úvěru). Žalobkyně vyplatila žalované na její účet č. , č. účtu, dne 4. 6. 2023 částku 20 300 Kč a dne 16. 6. 2023 částku 4 000 Kč (prokázáno přehledem bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli a zprávou , právnická osoba, . ze dne 18. 9. 2024). Žalobkyně využívá obecně nastavenou metodiku pro posuzování úvěruschopnosti spotřebitele. V době poskytování úvěru vycházela z toho, že výše ověřeného čistého měsíčního příjmu žalované činí 84 614 Kč s tím, že žalovaná uvedla výši měsíčního příjmu 87 500 Kč a celkovou výši měsíčních výdajů 12 000 Kč. Žalovaná žalobkyni uvedla, že ve společné domácnosti hospodaří dva členové. Žalobkyně počítala s vypočítanými minimálními výdaji žalované ve výši 5 205 Kč (prokázáno obecnými principy posuzování a filozofie Společnosti, identifikovatelnými příjmy a výpisem o posouzení úvěruschopnosti). K zaplacení dluhu do tří dnů byla žalovaná vyzvána předžalobní upomínkou zástupce žalobkyně ze dne 30. 5. 2024, zaslanou žalované téhož dne (prokázáno výzvou k úhradě před podáním žaloby z 30. 5. 2024 a podacím lístkem z 30. 5. 2023). Žalovaná nesporovala, že si dvakrát prodloužila splatnost úvěru a že na dluh ničeho neplnila.6. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav.7. Mezi žalobkyní a žalovanou byla dne 4. 6. 2023 uzavřena smlouva o úvěru, na základě které byla žalované poskytnuta částka 24 300 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit a zaplatit poplatek za sjednání úvěru ve výši 6 080 Kč, poplatek za volitelnou službu „Presto“ ve výši 2 x 165 Kč a poplatek za službu „Informační SMS servis“ ve výši 2 x 29 Kč měsíčně, a to nejpozději do 4. 7. 2023, resp. po odložení splatnosti do 10. 8. 2023. Žalobkyně neprověřila řádně možnosti žalované splácet poskytnutý úvěr. Žalovaná na dlužnou částku neuhradila ničeho.8. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.9. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.10. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívajícím ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odstavce 2 téhož ustanovení věty prvé poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.11. Dle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.12. Dle § 78 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Podle § 78 odst. 2 písm. b) ZoSÚ poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.13. Dle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.14. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.15. Dle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.16. Dle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.17. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.18. Dle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se mimo jiné bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá matkový prospěch plněním bez právního důvodu.19. Mezi žalobkyní a žalovanou měl vzniknout právní vztah založený smlouvou o úvěru. Z provedeného dokazování vyplývá, že žalobkyně dle smluvního ujednání žalované částk