11 C 44/2025-223 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 5. 2. 2025 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud zrušil nález finančního arbitra č. j. , Anonymizováno, ze dne 23. 10. 2024 ve výroku I. ve spojení s rozhodnutím finančního arbitra o námitkách č. j. , Anonymizováno, ze dne 5. 12. 2024. Žalobkyně svou žalobu odůvodnila tím, že s žalovanou uzavřely dne 26. 4. 2023 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě, které žalobkyně poskytla žalované finanční prostředky ve výši 20 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit žalobkyni tyto finanční prostředky a sjednané příslušenství, tj. úrok ve výši 6 600 Kč, poplatek za zpracování a doručení úvěru ve výši 6 000 Kč a částku ve výši 6 400 Kč za hotovostní inkaso splátek v 78 pravidelných týdenních splátkách ve výši 500 Kč. Dále žalobkyně s žalovanou uzavřely dne 13. 9. 2023 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě, které žalobkyně poskytla žalované finanční prostředky ve výši 25 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit žalobkyni tyto finanční prostředky a sjednané příslušenství, tj. úrok ve výši 4 950 Kč, poplatek za zpracování a doručení úvěru ve výši 7 500 Kč a částku ve výši 8 000 Kč za hotovostní inkaso splátek v 60 pravidelných týdenních splátkách ve výši 757,50 Kč. Žalovaná nehradila své závazky řádně a včas. Žalovaná se u finančního arbitra domáhala vyslovení neplatnosti smluv, s tím, že selhalo odborné posouzení úvěruschopnosti. Žalobkyně uvedla, že finanční arbitr založil své rozhodnutí na závěru o nedostatečném prověření a posouzení úvěruschopnosti žalované, s čímž žalobkyně nesouhlasí. Žalovaná byla při uzavírání smlouvy zejména prostřednictvím formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru přehledně a srozumitelně upozorněna na veškeré podmínky spotřebitelského úvěru, včetně výše a četnosti jednotlivých splátek a celkové sumy sjednaných splátek. Při uzavření smlouvy došlo k pečlivému zkoumání okolností souvisejících s úvěruschopností žalované a vyplynul z něj dostatečný disponibilní zůstatek klientky. Náklady žalované na bydlení a domácnost zcela odpovídaly poměrům a nebyly nikterak extenzivně vysoké ani nízké. Byla provedena kontrola probíhajících exekučních řízení skrze program Credit Check a lustrace insolvenčním rejstříkem. Skrze ARES byla provedena kontrola zaměstnavatele. Dále byla použita kontrola skrze RUIAN. V době uzavření smlouvy nebylo zjištěno, že by proti účastnici byly vedeny exekuce či bylo zahájeno insolvenční řízení. Při důkladném posouzení pak účastnici vždy zbývaly dostatečné prostředky k úhradě jejích závazků. Majetková situace klientky byla ověřena doklady. Žalobkyně tímto prohlašuje, že z její strany byly dodrženy veškeré zákonné povinnosti, které jsou kladeny v tomto případě na věřitele při sjednávání spotřebitelské smlouvy, stejně jako jsou v souladu s právními předpisy veškerá ustanovení příslušné smlouvy a další smluvní dokumentace. Není tak pravdou, že by se žalobkyně posouzením úvěruschopnosti účastnice zabývala nedostatečně. Dle žalobkyně však nelze klást v její neprospěch nezjištění informace v rámci posouzení úvěruschopnosti, kterou nemá objektivně možnost zjistit jinak, než ze sdělení žalované.2. Žalovaná se ve věci vyjádřila, s tím, že se plně ztotožňuje s argumentací finančního arbitra.3. Finanční arbitr k věci uvedl, že přihlížel ke všemu, co vyšlo v řízení najevo. V nálezu i v rozhodnutí o námitkách popsal rozhodná a skutková zjištění, rozhodnou právní a smluvní úpravu, své rozhodnutí náležitě odůvodnil a vypořádal se s námitkami žalobkyně i žalované. Finanční arbitr zdůraznil, že žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalované zcela rezignovala na ověření příjmů a výdajů žalované, když vyšla pouze z prohlášení žalované. Povinností žalobkyně je uchovávat dokumenty, na základě nichž ověřovala úvěruschopnost, jak vyplývá ze zákona o spotřebitelském úvěru. Žalobkyni se nepodařilo doložit řádné ověření pravidelných příjmů žalované, krom dvou výplatních pásek za měsíce únor a březen 2023, které obsahovali roční bonus a roční zúčtování daně, z dalších pásek je zřejmé, že příjem žalované je mnohem nižší. U druhé smlouvy nepředložila žalobkyně žádné doklady.4. Soud věc dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, kteří byli řádně předvoláni, žalovaná se k jednání nedostavila, z jednání se omluvila, zástupkyně žalobkyně se z jednání také omluvila.5. Po provedeném dokazování učinil soud následující skutková zjištění:6. Návrhem žalované ze dne 2. 4. 2024 bylo zahájeno řízení u finančního arbitra. Žalovaná svůj návrh odůvodnila tím, že s žalobkyní uzavřela dvě smlouvy o úvěru, s tím, že v době uzavírání smluv nedokázala správně vyhodnotit svoje možnosti, podmínky smluv byly složitě konstruovány, nebyla upozorněna na rizika spojená s plněním smluvních závazků. Žalovaná dále uvedla, že selhalo odborné posouzení její úvěruschopnosti a má za to, že dané smlouvy jsou neplatné. V době uzavírání smluv měla již jiné úvěry, nebyla schopna odhadnout své platební možnosti (návrh ze dne 2. 4. 2024).7. Finanční arbitr dne 23. 10. 2024 vydal nález čč. j. , Anonymizováno, , jehož výrokem I. určil, že smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 26. 4. 2023 a č. , hodnota, ze dne 13. 9. 2023, které uzavřely žalobkyně a žalovaná jsou neplatné. Výrokem II. pak uložil povinnost žalobkyni uhradit podle § 17a zákona o finančním arbitrovi sankci ve výši 15 000 Kč. Finanční arbitr své rozhodnutí odůvodnil tím, že žalobkyně nesplnila svou povinnost postupovat při posuzování úvěruschopnosti žalované před uzavřením smlouvy o úvěru s odbornou péčí, když žalobkyně předložila za období před uzavřením Smlouvy o úvěru 1 výplatní pásky žalované z měsíců listopad 2022 s částkou k výplatě 25.372 Kč, prosinec 2022 s částkou k výplatě 53.820 Kč (obsahující „roční bonus“ před odpočtem povinných srážek ve výši 38.230 Kč), únor 2023 s částkou k výplatě 29.843 Kč a březen 2023 s částkou k výplatě 55.414 Kč (obsahující roční zúčtování daně ve výši 25.106 Kč). Žalobkyně tak z výplatních pásek nemohla ověřit tvrzenou měsíční mzdu ve výši 42.629, když roční bonus i vratka daně jsou částky vyplácené jednou ročně, z ostatních výplatních pásek je současně vidět, že průměrná mzda žalované byla významně nižší. Žalobkyně současně nepředložila žádné výplatní pásky, resp. jiný doklad o příjmu žalované za období bezprostředně předcházející uzavření Smlouvy o úvěru 2. Argumentace žalobkyně, že vycházela z výše příjmu žalované v okamžiku uzavření Smlouvy o úvěru 1 je lichá, když v okamžiku uzavření Smlouvy o úvěru 1 neověřila trvání pracovního vztahu ani průměrnou výši jeho mzdy, tak, aby mohla důvodně předpokládat, že výše příjmů žalované je beze změny. I kdyby žalobkyně prokázala, že prověřila příjmovou stranu rozpočtu žalované (což se však v posuzovaném případě nestalo), ze shromážděných podkladů finanční arbitr nezjistil, že by žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru, jakkoliv ověřovala pravidelné měsíční výdaje žalované na bydlení, domácnost, dopravu, ani zda měla účastnice závazky vůči třetím osobám. Nestačí vycházet ani z výše životního minima, ani ze statistických údajů o průměrných výdajích domácností na bydlení. Finanční arbitr tak ze shromážděných podkladů a po jejich pečlivém právním posouzení nezjistil, že by žalobkyně před uzavřením smluv o úvěru ověřila s odbornou péčí úvěruschopnost žalované v souladu s § 86 odst. 1 ve spojení s § 75 zákona o spotřebitelském úvěru, a měl tak smlouvu o spotřebitelském úvěru za absolutně neplatnou. Vzhledem k neplatnosti smlouvy si žalobkyně a žalovaná byly povinny vrátit bezdůvodné obohacení, které nabyly. Žalovaná převzala na základě neplatné smlouvy částku 45 000 Kč a žalobkyně 24 745 Kč, tudíž vzniklo bezdůvodné obohacení ve výši 20 255 Kč na straně žalované. Vzhledem k tomu, že finanční arbitr vyhověl žalované, uložil žalobkyni uhradit sankci 15 000 Kč (prokázáno nálezem finančního arbitra , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne 23. 10. 2024 vydal nález čč. j. FA/SR/SU/1552/2024-15).8. Finanční arbitr dne 5. 12. 2024 vydal rozhodnutí o námitkách č. j. , Anonymizováno, jehož výrokem zamítl námitky žalobkyně a nález potvrdil. Rozhodnutí o námitkách bylo odůvodněno zejména tím, že finanční arbitr po posouzení námitek žalobkyně setrval na svých právních závěrech, tedy že žalobkyně neposoudila s odbornou péčí schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr ze smlouvy o úvěru, když převážně vycházela z nepodložených tvrzení žalované, které prokazatelně neověřila. Úvěrové smlouvy finanční arbitr nadále shledával neplatné, takže strany si byly povinny vydat bezdůvodné obohacení získané na základě této neplatné smlouvy (prokázáno rozhodnutím o námitkách finančního arbitra , tituly před jménem, , jméno FO, č. j. , Anonymizováno, ze dne 5. 12. 2024), Anonymizováno9. Dne 26. 4. 2023 žalovaná a žalobkyně podepsaly smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve