13 C 310/2025-24 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení částky uvedené v záhlaví z titulu smlouvy o zápůjčce ze dne , datum, uzavřené prostřednictvím webového portálu žalobkyně www.coolcredit.cz, na kterém si žalovaná nastavila splatnost a výši zápůjčky, vyplnila žádost o poskytnutí zápůjčky a následně PIN kódem zaslaným na její telefonní číslo , tel. číslo, elektronicky smlouvu o zápůjčce. Nedílnou součástí smlouvy o zápůjčce byly Všeobecné obchodní podmínky žalobkyně a sazebník. Na základě této smlouvy žalobkyně poskytla žalované zápůjčku ve výši , částka, převodem na její účet č. , č. účtu, v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky žalobkyni vrátit spolu s poplatkem ve výši , částka, do , datum, , avšak tuto svoji povinnost řádně a včas nesplnila. Žalovaná uhradila žalobkyni částku , částka, . Žalobkyně proto požadovala po žalované krom zbývající nesplacené jistiny a poplatku i zaplacení sjednaných sankcí, a to úroku z prodlení v zákonné výši 14,75 % z dlužné částky od , datum, do zaplacení, smluvní pokutu ve výši , částka, a náhradu účelně vynaložených nákladů v souvislosti s prodlením v celkové výši , částka, za 5 písemných výzev zaslaných prostřednictvím pošty. Před podáním žaloby byla žalovaná žalobkyní písemně vyzvána k úhradě dlužné částky.2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.3. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání (souhlas žalované soud předpokládal podle § 101 odst. 4 o. s. ř.). Soud proto ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř., podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Ze smlouvy o zápůjčce soud zjistil, že byla uzavřena dne , datum, mezi žalobkyní a žalovanou jako Klientem. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky smlouvy a sazebník žalobkyně. Žalobkyně se ve smlouvě zavázala poskytnout Klientovi bezúčelovou a bezhotovostní zápůjčku na jeho bankovní účet č. , tel. číslo, /5500 ve výši , částka, a žalovaná se zavázala vrátit žalobkyni poskytnutou částku spolu s poplatkem ve výši , částka, do , datum, . Pro případ prodlení s plněním svých závazků podle smlouvy se žalovaná zavázala zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení, dále zákonný úrok z prodlení a účelně vynaložené náklady žalobkyně ve výši , částka, za písemnou upomínku, přičemž maximální počet upomínek je 5 (prokázáno smlouvou o zápůjčce ze dne , datum, a všeobecnými obchodními podmínkami žalobkyně).5. Z výpisu z účtu soud zjistil, že žalobkyně provedla ze svého bankovního účtu ve prospěch účtu žalované č. , č. účtu, dne , datum, platbu ve výši , částka, (prokázáno výpisem z účtu).6. Z upomínky ze dne , datum, , upomínky ze dne , datum, , opakované výzvy k úhradě ze dne , datum, , ze dne , datum, a ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky (prokázáno upomínkou ze dne , datum, , ze dne , datum, , opakovanou výzvou k úhradě ze dne , datum, , , datum, a , datum, ).7. Z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne , datum, a z podacího lístku z téhož dne soud zjistil, že žalovaná byla řádně vyzvána k úhradě jejího dluhu před podáním žaloby s tím, že na svůj dluh již neuhradila ničeho (prokázáno výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne , datum, a podacím lístkem z téhož dne).8. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu: Žalovaná označená jménem a příjmením, rodným číslem, adresou, telefonním číslem a e-mailovou adresou uzavřela prostřednictvím prostředků komunikace na dálku dne , datum, s žalobkyní smlouvu o zápůjčce, na základě které se žalobkyně zavázala žalované poskytnout téhož dne na její bankovní účet zápůjčku ve výši , částka, a žalovaná se zavázala vrátit celkovou částku , částka, do , datum, . Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky žalobkyně. Žalobkyně zaslala žalované na její bankovní účet dne , datum, částku ve výši , částka, . Z žalobních tvrzení vyplývá, že žalovaná si svůj závazek řádně a včas neplnila, jelikož na úhradu svého dluhu zaplatila pouze částku , částka, . Pro případ prodlení s plněním svých závazků dle smlouvy se žalovaná zavázala zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení, dále zákonný úrok z prodlení a účelně vynaložené náklady žalobkyně ve výši , částka, za písemnou upomínku. Žalovaná dlužnou částku neuhradila ani poté, co k tomu byla právním zástupcem žalobkyně ve výzvě k plnění ze dne , datum, vyzvána.9. Po právní stránce soud věc posoudil tak, že žalovaná se na úkor žalobkyně bez spravedlivého důvodu obohatila (§ 2991 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“). Žalované byla převodem na její účet poskytnuta částka , částka, , žalovaná z této částky žalobkyni vydala pouze částku , částka, a zbývající částku si bez právního důvodu ponechala.10. Podle § 419 o. z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.11. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 257/2016 Sb.“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.12. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru (…) posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.13. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle odst. 2 téhož ustanovení je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.14. Mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru (§ 2395 o. z.). Soud se však zabýval otázkou, zda byla smlouva uzavřena platně, s ohledem na to, zda žalobkyně před uzavřením smlouvy dostatečně zkoumala schopnost žalované jako spotřebitele úvěr splácet (§ 86 a § 87 zákona č. 257/2016 Sb.). Soud dospěl k závěru, že tuto otázku musí posuzovat z úřední povinnosti, bez ohledu na to, zda žalovaná uplatnila námitku neplatnosti smlouvy.15. Soudní dvůr Evropské unie – druhý senát v rozsudku ze dne , datum, ve věci OPR-, právnická osoba, . proti GK, C-679-18, uvedl, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne , datum, , o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS, musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost