13 C 351/2025-21 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Předmětem řízení bylo zaplacení shora uvedené částky jako příspěvku žalovaného za nepojištěné vozidlo registrační značky , SPZ, , VIN: , VIN kód, , o objemu válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 s číslem technického průkazu , IBAN, za dobu od , datum, do , datum, , od , datum, do , datum, a od , datum, do , datum, (ohledně uvedeného vozidla nebyla uzavřena pojistná smlouva týkající se pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem uvedeného vozidla), včetně nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Žalovaný byl vyzván před podáním žaloby k uhrazení dlužné částky předžalobní upomínkou.2. Vzhledem k tomu, že žalovaný je občanem , Anonymizováno, s pobytem a bydlištěm v ČR, jde o tzv. věc s cizím (mezinárodním) prvkem, v níž je soud povinen především zkoumat svou mezinárodní příslušnost. Pro posouzení této otázky je třeba postupovat podle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne , datum, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen „Nařízení Brusel I bis“). Bydliště žalovaného je na území ČR (příslušnost podle článku 4, resp. článku 14 a násl. nařízení Brusel I bis), je tedy dána příslušnost zdejšího soudu.3. , jméno FO, Českou republikou a Slovenskem je třeba smluvní vztahy posuzovat podle čl. 4 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 864/2007 o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy (Řím II) rozhodným právem pro mimosmluvní závazkové vztahy, které vznikají z civilních deliktů, právo země, kde škoda vznikla, bez ohledu na to, ve které zemi došlo ke skutečnosti, jež vedla ke vzniku škody, a bez ohledu na to, ve které zemi nebo kterých zemích se projevily nepřímé následky této skutečnosti. Za obdobného použití uvedeného pravidla je rozhodným hmotným právem právo České republiky.4. Soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „o. s. ř.“, na základě listinných důkazů předložených účastníky, neboť žalobkyně s tímto postupem výslovně souhlasila a souhlas žalovaného soud předpokládal postupem podle § 101 odst. 4 o. s. ř.5. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalovaný byl vlastníkem nebo provozovatelem osobního vozidla RZ: , SPZ, , VIN: , VIN kód, , o objemu válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 s číslem technického průkazu , IBAN, za dobu od , datum, do , datum, , od , datum, do , datum, a od , datum, do , datum, . V uvedené době ohledně tohoto vozidla neuzavřel smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem uvedeného vozidla. Příspěvek za nepojištěné vozidlo nezaplatil, ač byl k tomu vyzván žalobkyní výzvou ve lhůtě 30 dnů od doručení výzvy (prokázáno Výzvami k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP) a ač byl o zaplacení upomínán dopisem (prokázáno Upomínkami o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu ČKP). Naposledy byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky předžalobními upomínkami (prokázáno předžalobními upomínkami a podacími archy).6. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. Podle § 4 odst. 1 citovaného zákona vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Podle § 4 odst. 3 citovaného zákona výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Výše příspěvku činí , částka, za každý den porušení povinnosti (§ 2 odst. 1 vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb.). Podle § 4 odst. 4 citovaného zákona osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Výše nákladů mimosoudního uplatnění práva na příspěvek činí , částka, (§ 2a shora uvedené vyhlášky).7. Podle § 6 odst. 1 zákona č. 30/2024 Sb. znění účinném od , datum, , provozovatel tuzemského vozidla s výjimkou provozovatele vozidla vyňatého z pojištění odpovědnosti a toho, kdo převzal vozidlo do opravy, zajistí, aby nebezpečí vzniku povinnosti nahradit újmu vzniklou provozem tohoto vozidla bylo kryto pojištěním odpovědnosti po a) dobu registrace vozidla, jde-li o vozidlo, které podléhá registraci silničních vozidel (dále jen „registrované vozidlo“), nebo b) dobu, po kterou je vozidlo schopné provozu, nejde-li o registrované vozidlo. Podle odst. 2 téhož ustanovení má se za to, že provozovatelem registrovaného vozidla je ten, kdo je provozovatelem tohoto vozidla podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích. Výše příspěvku u osobního vozidla o objemu válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 činí nadále , částka, za každý den porušení povinnosti (§ 5 odst. 1 písm. o) vyhlášky Ministerstva financí č. 69/2024 Sb.). Žalobkyni dále vzniká nárok na úhradu nákladů podle 45 odst. 2 a 4 zákona č. 30/2024 Sb. ve výši , částka, podle § 6 shora uvedené vyhlášky.8. Splatnost příspěvku a nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek nastala v souladu s § 46 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb., a to v souladu s údaji uvedenými ve výzvě zaslané žalobkyní žalovanému.9. Soud přiznal žalobkyni úrok z prodlení z částky vlastního příspěvku podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění, přičemž jeho výše byla určena podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.10. Vzhledem k výše uvedenému soud žalobě vyhověl.11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, . V souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen uhradit náklady řízení k rukám zástupce žalobkyně.12. O lhůtě k plnění povinností bylo rozhodnuto v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.