23 C 97/2025-15 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala na žalované zaplacení částky , částka, s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru č. , hodnota, , kterou uzavřela s žalovanou dne , datum, společnost , právnická osoba, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“), prostřednictvím webové stránky www.zaplo.cz. Na základě smlouvy o úvěru čerpala žalovaná na svůj účet úvěr nejprve úvěr ve výši , částka, , po navýšení pak v konečné výši , částka, , se splatností dne , datum, . Spolu s jistinou se žalovaná zavázala vrátit rovněž smluvní úrok ve výši , částka, . Žalovaná však ve lhůtě splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátila. Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovanou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, . K úhradě dlužné částky byla žalovaná žalobkyní vyzvána předžalobní výzvou ze dne , datum, . Pro případ, že by soud nárok žalobkyně ze smlouvy o spotřebitelském úvěru neuznal, domáhá se žalobkyně přiznání jistiny z důvodu bezdůvodného obohacení na straně žalované.2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.3. Soud z provedených důkazů zjistil následující skutečnosti.4. Z dokumentu nazvaného smlouva o úvěru č. , hodnota, datovaného dnem , datum, a z dodatku č. , hodnota, datovaného dnem , datum, je patrné, že má představovat smlouvu uzavřenou na dálku, když tento dokument není opatřen podpisem úvěrované, která je označena jako , Jméno žalované, .5. Z počítačové sjetiny označené jako výpis z běžného účtu , právnická osoba, plyne, že z účtu , č. účtu, označený jako , Jméno žalované, přišla dne , datum, platba , částka, . Na uvedený účet byla dne , datum, zaslána částka , částka, a dne , datum, pak částka , částka, .6. Z dokumentu nazvaného oznámení o postoupení pohledávky, adresovaného žalované plyne, že pohledávka byla postoupena ze společnosti , právnická osoba, , na žalobkyni. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , z přílohy a z dodatku č. , hodnota, ke smlouvě o postoupení pohledávek je pak zřejmé, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni.7. Z předžalobní výzvy ze dne , datum, a dále ze dne , datum, vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně a následně žalobkyně žalovanou vyzývali k úhradě dluhu. Předžalobní výzva byla žalované odeslána dne , datum, .8. Soud k projednání věci nařídil jednání na , datum, , k němuž se účastníci nedostavili, žalobkyně se pro nenavyšování nákladů řízení z jednání omluvila. Při tomto jednání soud hodlal v rámci poučovací povinnosti soudu aplikovat § 118a odst. 1, 3 o.s.ř., a vyzvat žalobkyni, aby prokázala, že smlouva o úvěru byla uzavřena s žalovanou ve znění, ve kterém ji soudu předložila a dále aby řádně tvrdila a prokázala, jak ověřila totožnost úvěrované, když toto nebylo z doložených důkazů zřejmé. Žalobkyně sice doložila platbu z účtu žalované ke dni , datum, , toto datum ale nekoresponduje s datem uzavření smlouvy, když předchází datum uzavření smlouvy více než o měsíc. Poučení dle § 118a o.s.ř. se aplikuje výhradně při jednání. Účastník, který se nedostaví k jednání, znemožní soudu, aby mu toto poučení poskytl. Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle § 118a o.s.ř. proto, že se nedostavil k jednání, není oprávněn a povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání (Drápal, L., Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád I. §1 až 200za. Komentář. I. vydání. , adresa, : , právnická osoba, . Beck, 2009). Nedostaví-li se k jednání řádně předvolaný účastník a v důsledku této skutečnosti mu nelze poskytnout poučení podle § 118a o.s.ř., nahlíží se na něj jako na účastníka řádně poučeného (usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Žalobkyně tím, že se nedostavila k jednání soudu, rezignovala na svá procesní práva a tato skutečnost musí jít pouze a výlučně k její tíži, nikoliv k tíži žalovaného. Soud proto v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. vycházel z obsahu spisu a z listinných důkazů předložených žalobkyní. Opačný postup soudu (odročení jednání pouze za účelem vyzvání žalobce k doplnění skutkových tvrzení a označení důkazů) by bylo porušením zásady rovnosti účastníků řízení (§ 18 odst. 1 věta první o.s.ř.). S ohledem na uvedené tak soud nemá za prokázané, že smlouva předloženého znění byla mezi účastníky uzavřena, je nicméně patrno, že předchůdce žalobkyně poskytl žalované částku , částka, .9. Podle ust. § 2991 obč. zák. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.10. Žalobkyně tak má právo dle ust. § 2993 obč. zák požadovat po žalované vrácení částky , částka, , kterou žalované poskytla předchůdkyně žalobkyně. Žalovaná je pak povinna vrátit žalobkyni tuto částku, když dle ust. § 2991 obč. zák. se na úkor žalobkyně obohatila bez spravedlivého důvodu, neboť plnění přijala a v průběhu řízení netvrdila ani neprokázala, že by povinnost vydat poskytnuté plnění splnila, netvrdila ani nedoložila jiné rozhodné skutečnosti, jež by prokazovaly, že nárok vůči ní žalobou uplatněný je z hlediska hmotněprávního nedůvodný, soud proto žalobě co do částky , částka, vyhověl. Co do částky , částka, pak žalobu zamítl.11. Neuhrazením smluvního závazku v plném rozsahu se žalovaná dostala do prodlení s placením peněžitého dluhu, čímž jí návazně vznikla povinnost k úhradě úroku z prodlení (§ 1970 občanského zákoníku), který ve smyslu nařízení vlády č. 351/2013 Sb., činí 12 %. Bezdůvodné obohacení je splatné na výzvu, žalobkyně v řízení prokázala, že žalovanou k plnění vyzvala předžalobní výzvou s lhůtou k plnění ve lhůtě 3 dnů od doručení odeslanou žalované dne , datum, a doručenou dle § 573 občanského zákoníku dne , datum, . Žalovaná se tak dostala do prodlení dne , datum, a dnem následujícím tak vznikl žalobkyni nárok na úrok z prodlení. Soud proto žalobkyni přiznal úrok z prodlení od uvedeného data, ve zbytku žalobu zamítl.12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, (po zaokrouhlení), přičemž tato částka představuje 26 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 63 % a úspěchu žalované v rozsahu 37 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, . Soud pro účely rozhodnutí o nákladech řízení považoval za předmět řízení toliko jistinu, když přiznané a nepřiznané příslušenství tvoří víceméně stejnou částku. Soud proto pro výpočet náhrady nákladů řízení zohlednil pouze jistinu, kde měla úspěch ve věci žalobkyně. Náhradu nákladů řízení je žalovaná povinna zaplatit k rukám zástupce žalobkyně, který je advokátem (§ 149 o. s. ř.), do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).