15 C 123/2026-14 – Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným nadepsanému soudu dne , datum, domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, spolu s příslušenstvím. Návrh odůvodnila tím, že žalobkyně uzavřela dne , datum, s žalovaným smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru č. , hodnota, , jejíž součástí byly úvěrové podmínky. Sjednaný úvěrový rámec činil , částka, . Žalovaný mohl opakovaně čerpat prostředky do výše volného limitu. Pravidelná měsíční splátka byla stanovena na 3,06 % úvěrového rámce. Celkem žalovaný vyčerpal , částka, a celkem uhradil , částka, . Žalovaný přestal úvěr řádně splácet. Proto žalobkyně využila svého smluvního oprávnění a dne , datum, úvěr zesplatnila a požadovala okamžité uhrazení celé zbývající dlužné částky. K posouzení úvěruschopnosti žalobkyně uvedla, že před poskytnutím úvěru řádně posoudila schopnost žalovaného úvěr splácet, a to zejména kontrolou registrů dlužníků včetně NRKI, výpočtem tzv. minimální životní situace MLS, využitím automatizovaných statistických modelů a kreditního skóre. Žalobkyně proto požaduje po žalovaném celkem , částka, , z čehož částku , částka, představuje neuhrazená jistina, částka , částka, jsou náklady na vymáhání, částka , částka, jsou smluvní pokuty. Dále žalobkyně požaduje zaplacení částky , částka, jako kapitalizovaný úrok z prodlení za období od , datum, do , datum, , zákonný úrok z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky , částka, od , datum, až do zaplacení a náhradu nákladů soudního řízení.2. Přípisem nadepsaného soudu ze dne , datum, byla žalobkyně vyzvána, aby do 10 dnů od doručení přípisu doplnila svá tvrzení ohledně skutečnosti, jakým způsobem posuzovala při poskytování úvěru žalovanému jeho schopnost splácet spotřebitelský úvěr, a označila důkazy k doplněným tvrzením. Žalobkyně svá tvrzení, že řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného v soudem stanovené lhůtě nijak nedoplnila a další důkazy nepředložila.3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, v řízení zůstal zcela pasivní.4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní byl zjištěn následující skutkový stav:5. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, bylo zjištěno, že účastníci řízení spolu uzavřeli tuto smlouvu, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému bezúčelový revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem , částka, a žalovaný se zavázal tyto prostředky žalobkyni vrátit spolu s úrokem ve výši 27,9% p.a. a RPSN 31,8% a dalšími poplatky vždy tzv. minimální měsíční splátkou ve výši , částka, , tj. 3,061% z úvěrového rámce. Splátky byly splatné vždy k 20. dni v měsíci. Celková částka k úhradě úvěru byla ve výši , částka, . Úvěrový rámec mohl být k žádostfi žalovaného navýšen až na částku , částka, . Pojištění schopnosti splácet úvěr nebylo sjednáno. Žalovaný ve smlouvě uvedl, že je zaměstnán u společnosti , právnická osoba, s čistým měsíčním příjmem ve výši , částka, , náklady na bydlení činí , částka, a jeho ostatní výdaje činí , částka, . Žalovaný nesplácel žádné další úvěry. Pro případ prodlení žalovaného se splácením mohla žalobkyně požadovat náklady na vymáhání ve výši , částka, za měsíc vymáhání, smluvní pokutu ve výši , částka, a úrok z prodlení dle zákona (v době uzavření smlouvy 14,75 % p.a.). Při nezaplacení déle než 3 měsíce nebo při dluhu ve výši alespoň dvou splátek mohla žalobkyně úvěr zesplatnit. Nedílnou součástí úvěrové smlouvy byly úvěrové podmínky žalobkyně6. Z karty klienta ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobkyně při ověření úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy vycházela z údajů uvedených žalovaným ve smlouvě, tj. z jeho tvrzeného příjmu ze zaměstnání , částka, (bez uvedení zaměstnavatele), příjem ostatních členů domácnosti činil , částka, (bez jakéhokoliv ověření), měsíční výdaje domácnosti ve výši , částka, . Žalovaný uvedl, že je svobodný, bezdětný a bydlí v podnájmu. Žalobkyně dále lustrovala žalovaného v systémech (registrech), SOLUS, NRKI, CEE a JAP_PUJCK, přičemž nebyly o žalovaném zjištěny žádné negativní informace o jeho neschopnosti dostát svým závazkům.7. Z výpisu z nebankovního registru klientských informací bylo zjištěno, že žalovaný dlouhodobě využíval větší množství úvěrových produktů, zejména krátkodobých půjček (více než 40), které byly ve většině případů řádně splaceny a ukončeny bez zůstatku. Registr však obsahuje negativní informace o žalovaném související s opakovanými prodleními při splácení, zejména u osobního úvěru ve výši , částka, sjednaného v roce 2020, kde bylo evidováno několik zpožděných splátek v rozsahu až 47 dní po splatnosti a maximální dlužná částka , částka, . Další drobná prodlení se objevila i u některých krátkodobých úvěrů v letech 2021–2022. Současně je v registru evidována historie kreditní karty a revolvingového úvěru, přičemž většina závazků byla postupně ukončena. Výpis dále dokládá vysokou frekvenci žádostí o úvěry, zejména v roce 2024, kdy klient opakovaně žádal o úvěrové částky v rozmezí od , částka, do , částka, . Celkově registr potvrzuje rozsáhlé využívání úvěrových produktů, opakované drobné platební problémy a existenci negativních záznamů o platební morálce, přestože většina dřívějších závazků byla nakonec splacena.8. Z výpočtu tzv. MLS (maximální limit splátky) pro žalovaného bylo zjištěno, že uvedený model porovnává příjmy klienta a jeho domácnosti s nezbytnými životními náklady, výdaji na bydlení a existujícími úvěrovými závazky. Při posouzení byl zohledněn čistý měsíční příjem žalovaného , částka, (ničím nedoložen), příjem ostatních členů domácnosti , částka, (ničím nedoložen), náklady na bydlení, životní minimum domácnosti a závazky evidované v registrech. Výsledkem bylo zjištění, že po odečtení všech povinných výdajů a plánované splátky nového úvěru ve výši , částka, zůstává žalovanému měsíčně , částka, a celé domácnosti , částka, . Žalobkyně proto před uzavřením smlouvy vyhodnotila, že žalovaný i jeho domácnost mají dostatečnou finanční rezervu pro řádné splácení schvalovaného úvěru a že poskytnutí úvěru nepovede k jejich předlužení.9. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad k úvěru č. , hodnota, bylo zjištěno, jak byl úvěr čerpán a splácen v období od dubna 2024 do dubna 2026. K čerpání úvěru lze uvést, že původně bylo dne , datum, vyčerpáno , částka, . Následovala další čerpání, a to , částka, (, datum, ), , částka, (, datum, ), , částka, (, datum, ), , částka, (, datum, ), , částka, (, datum, ), , částka, (, datum, ), , částka, (, datum, ), , částka, (, datum, ), , částka, (, datum, ) a , částka, (, datum, ). Celkem bylo vyčerpáno , částka, . V období od května 2024 do února 2025 žalovaný hradil splátky vcelku pravidelně, v březnu 2025 jsou mu poprvé účtovány náklady vymáhání, v květnu 2025 pak kromě nákladů na vymáhání též smluvní pokuta. Následně již žalovaný splácí nepravidelně a v nedostatečné výši, poslední částečná splátka je uhrazena , datum, . Celkem žalovaný uhradil částku , částka, . Ve splátkách však šla většina finančních prostředků na úroky, úroky z hotovostních transakcí, náklady na vymáhání, smluvní pokuty, zatímco na samotnou jistinu bylo započteno pouze , částka, . Dne , datum, byl úvěr zesplatněn a žalobkyně požadoval okamžité splacení celého zbývajícího dluhu. Byla ověřena výše dluhu ke dni zesplatnění, a to nesplacená jistina ve výši , částka, , úroky z hotovostních transakcí ve výši , částka, , běžné úroky ve výši , částka, , náklady na vymáhání ve výši , částka, , smluvní pokuty ve výši , částka, , náklady na vymáhání ve výši , částka, , obchodní úrok , částka, a úrok z prodlení ve výši , částka, .10. Z dopisu žalobkyně ze dne , datum, včetně poštovního podacího archu z téhož dne bylo zjištěno, že vzhledem k nesplácení úvěru byl tento zesplatněn a žalovaný byl vyzván k úhradě částky , částka, do 14 dnů od sepsání této výzvy.11. Z dopisu právního zástupce žalobkyně ze dne , datum, , včetně poštovního podacího archu z , datum, bylo zjištěno, že žalovaný byl před podáním žaloby znovu vyzván k úhradě částky , částka, , a to do 7 dnů od odeslání této výzvy.12. Výpisem z obchodního rejstříku žalobkyně doložila svou procesní subjektivitu.13. Žalobkyně nepředložila žádné důkazy k ověření faktického příjmu žalovaného (např. výplatní pásky, výpisy z běžného účtu) ani nezjišťovala faktické výdaje žalovaného, a tyto ověřila např. nájemní smlouvou, či výpisy z běžného účtu. A to přestože měla z registru NRKI negativní informace o žalovaném, zejména ohledně množství tzv. mikroúvěrů a opakovaných potížích žalovaného s jejich splácením.14. Žalovaný žalovanou částku nijak nesporoval.15. Z listin předložených žalobkyní dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:16. Účastníci řízení dne , datum, uzavřeli smlouvu o revolvingovém úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému úvěrový rámec ve výši , částka, s možností jeho dalšího navyšování. Žalovaný následně úvěr opakovaně čerpal a celkově vyčerpal částku , částka, , přičemž do prosince 2025 uhradil na splátkách částku , částka, . Podstatná