15 C 71/2026-32 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeného zdejšímu soudu dne 26. 2. 2026 domáhala zaplacení částky 36 192,66 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že pohledávka vznikla na základě smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 21. 3. 2025. Smlouva byla uzavřena distančním způsobem. Žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému částku až 72 700 Kč možností postupného čerpání. Žalovaný se zavázal splatit tuto částku spolu s příslušenstvím. Nedílnou součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky. Žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného, zjišťovala počet členů domácnosti, příjmy domácnosti, měsíční výdaje žalovaného, dále žalobkyně provedla kontrolu, zda se žalovaný nenachází v insolvenci, prověřila centrální evidenci exekucí, výpis registru neplatných dokladů, výpis z katastru nemovitostí. Žalobkyně posoudila úvěruschopnost dle interní metodiky, nahlédla do databází NRKI a BRKI, provedla kontrolu insolvenčního rejstříku a výpisu z CEE, ověřila výši čistého příjmu žalovaného výpisem z účtu. Žalovaný se identifikoval jménem, příjmením, pobytem, e-mailem, telefonním číslem a číslem bankovního účtu. Žalovaný čerpal úvěr dne 21. 3. 2025, a to v částce 17 000 Kč, a to na jeho bankovní účet č. , č. účtu, . Žalovaný však na jistinu uhradil toliko dne 21. 3. 2025 částku 54,45 Kč, dostal se do prodlení se splácením, žalobkyně danou smlouvu vypověděla ke dni 17. 2. 2026 a žalovaný se dostal do prodlení se splacením celého úvěru dne 18. 2. 2026. Žalovaný má nesplacenou pohledávku ve výši 36 192,66 Kč, která se skládá z jistiny ve výši 16 945,55 Kč, poplatku za vyplácení ve výši 312,88 Kč, smluvní úrok ve 18 669,98 Kč. Dále pak žalobkyně požaduje úhradu smluvní pokuty ve výši 264,25 Kč dle smluvních podmínek, ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Ani přes zaslanou předžalobní výzvu právního zástupce žalobkyně na dlužnou částku neuhradil žalovaný ničeho.2. Přípisem zdejšího soudu ze dne 16. 3. 2026 byla žalobkyně vyzvána, aby do 10 dnů od doručení přípisu doplnila svá tvrzení ohledně skutečnosti, jakým způsobem posuzovala žalobkyně při poskytování úvěrů schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a dále, aby označila důkazy k doplněným tvrzením. Žalobkyně svá tvrzení doplnila tak, že úvěruschopnost hodnotila podle interní metodiky schválené ČNB a v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru. Při hodnocení vycházela z údajů o domácnosti, příjmech a výdajích žalovaného, přičemž jeho ověřený čistý měsíční příjem činil 25 000 Kč a byl považován za dostatečný pro splácení úvěru. Příjmy i vlastnictví účtu byly ověřeny prostřednictvím služby Kontomatik na základě licence AISP a autorizace klienta v internetovém bankovnictví. Současně žalobkyně provedla kontrolu žalovaného v běžných registrech.3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.4. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Žalovanému zaslal soud výzvu, zda souhlasí s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, k výzvě připojil doložku o tom, že nevyjádří-li se žalovaný ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o.s.ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a o.s.ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.5. Z listin předložených žalobkyní byl zjištěn následující skutkový stav:6. Ze smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru ze dne 21. 3. 2025 č. , hodnota, bylo zjištěno, že se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr až do výše 72 700 Kč, který bylo možné čerpat postupně i opakovaně. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou, a to do 11. 9. 2025 Úroková sazba byla sjednána ve výši 0,933% denně, RPSN 1 422,87 %, datum splatnosti první denní splátky bylo stanoveno na 30. den po čerpání, tj. 20. 4. 2025. Dále byly sjednány poplatky, a to 1,99 % z každého čerpání, a dále za volitelné služby, a to „Klidné spaní“ za 3,66 Kč denně, za SMS v částce 0,96 Kč denně a „Presto“ (rychlá výplata) za 165 Kč. Splácení mělo být tzv. denní splátkou, přičemž každá splátka pokrývá část jistiny, úrok a poplatky. Pro případ prodlení byla sjednána povinnost žalovaného platit žalobkyni zákonný úrok z prodlení a smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z celkové dlužné částky. Po 91 dnech prodlení může být celý dluh zesplatněn. Nedílnou součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky žalobkyně.7. Z Údajů o Poskytovateli spotřebitelského úvěru ve vztahu k revolvingovému spotřebitelskému úvěru „Flexi Půjčka“ bylo zjištěno, že žalovanému byly před poskytnutím úvěru poskytnuty údaje o parametrech tohoto úvěru, podrobně popsané v předchozím odstavci.8. Z obecných principů posuzování úvěruschopnosti soud zjistil podrobnosti o tom, jak žalobkyně posuzuje úvěruschopnost uplatňuje při posuzování úvěruschopnosti přísně regulovaný a odpovědný přístup v souladu se zákonem č. 257/2016 Sb., pravidly ČNB a doporučeními EBA, přičemž klade důraz na individuální hodnocení každého klienta na základě ověřených dat o jeho finanční situaci. Proces zahrnuje nejen aktuální příjmy a výdaje, ale i zohlednění možných budoucích rizik, a je podporován detailními interními směrnicemi, expertním know-how a pravidelnými aktualizacemi reflektujícími změny životních nákladů. Posuzování bonity je organizačně odděleno od obchodních aktivit a motivováno minimalizací rizik, nikoli objemem uzavřených úvěrů. Celý systém je průběžně kontrolován interními i externími audity včetně dohledu ČNB, přičemž cílem je poskytovat úvěry pouze klientům schopným své závazky splácet a zároveň jim nabídnout flexibilní produkt umožňující lepší řízení splácení.9. Z dokumentu Identifikovatelné příjmy soud zjistil, že výpis je zcela bez výpovědní hodnoty, neboť přijaté částky nejsou nijak specifikovány. Z dokumentu nelze zjistit pravidelný měsíční příjem žalovaného, není vyloučeno, že součástí příjmů žalovaného jsou i další bankovní i nebankovní úvěry.10. Z výpisu ověření úvěruschopnosti soud zjistil, že žalobkyně posuzovala úvěruschopnost žalovaného, které bylo vyhodnoceno jako úspěšné, přičemž vycházelo z jeho ověřeného čistého měsíčního příjmu 38 098 Kč (žalovaný deklaroval 35 000 Kč) a dvoučlenné domácnosti, kde oba členové mají příjem. Pravidelné měsíční výdaje žalovaného zahrnovaly 7 000 Kč na jiné úvěry a 15 000 Kč na bydlení, přičemž po započtení minimálních vypočtených výdajů a rezervy činil jeho disponibilní příjem cca 20 500 Kč.11. Z výpisu z účtu žalovaného za období od 18. 3. 2024 do 20. 3. 2024 soud zjistil přehled příjmů a výdajů žalovaného, přičemž ověřil výši mzdy žalovaného v rozmezí od 23 126 Kč a 60 226 Kč, přičemž však jen měsíc před poskytnutím žalovaného úvěru čerpal žalovaný úvěr od společnosti Proficredit ve výši 100 000 Kč. Dále se z výpisu z účtu podává, že výdaje žalovaného násobně překračují jeho pravidelné měsíční příjmy od zaměstnavatele. A to, ačkoliv jsou zde zahrnuty i mimořádné příjmy např. z penzijního spoření či dalšího úvěru od nebankovní společnosti. Neprověřené zůstali zejména opakované výdaje v řádu tisíců až desetitisíců na údajně „firemní účet“12. Z předpisu denních splátek bylo zjištěno, že žalovaný měl počínaje dnem 22. 3. 2025 hradit denní splátku ve výši 160,30 Kč, přičemž částka na jistinu byla minimální – v řádu jednotek Kč, většinu splátky tvořily úroky a poplatky. Zaplatil-li žalovaný na jistině částku 54,45 Kč, tak této částky dle přehledu plateb dosáhl žalovaný dne 3. 5. 2025, z čehož dále vyplývá, že žalovaný uhradil žalobkyni nejméně 42denních splátek po 160,30 Kč, tj. celkem uhradil žalobkyni nejméně částku 6 732,60 Kč.13. Náhledem do bankovního účtu žalovaného č. , č. účtu, byl tento účet autorizován.14. Z přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli dokládá, že žalobkyně žalovanému vyplatila dne 21. 3. 2025 částku ve výši 17 000 Kč, a to na jeho bankovní účet č. , č. účtu, .15. Z dopisu žalobkyně ze dne 17. 2. 2026 bylo zjištěno, že žalovaný byl s denní splátkou tohoto dne již 261 dnů v prodlení, pročež žalobkyně úvěr zesplatnila a vyzvala žalovaného k okamžité úhradě celkové dlužné splátky ve výši 37 590,60 Kč.16. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 14. 12. 2025 včetně potvrzení o podání zásilky ze dne 16. 12. 2025 bylo zjištěno, že žalovaný byl žalobkyní vyzván k úhradě dlužné částky ve výši 37 243,50 Kč spolu s náklady za právní zastoupení před podáním žaloby do tří dnů.17. S ohledem na skutečnost, že žalobkyně neprověřila řádně zejména výdaje žalovaného, stejně tak nedoložila tvrzené lustrace žalovaného v bankovních a nebankovních registrech (NRKI, SOLUZ apod.) má soud za prokázané, že žalobkyně ne