Žalobkyně se domáhala na žalovaném vydání věci, resp. měřícího zařízení – plynoměru umístěného na adrese , adresa, , kde žalovaný užívá bytovou jednotku č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, . Žalobkyně dostála své povinnosti osadit předmětné odběrné místo měřícím zařízením, avšak po ukončení distribuce plynu k , datum, z důvodu neplacení kupní ceny plynu žalovaný k výzvě žalobkyně měřící zařízení zpět nevydal.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.3. Dle § 115a občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) rozhodl soud ve věci se souhlasem účastníků bez nařízení jednání, vycházel přitom z obsahu spisu, resp. listinných důkazů.4. Z žalobkyní předložených listin, a to výpisu žalobkyně z obchodního rejstříku, informace o bytové jednotce č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, na adrese , Anonymizováno, , , adresa, z katastru nemovitostí, oznámení o neoprávněném odběru plynu ze , datum, a , datum, včetně podacího lístku, dokladu pošty o odeslání a dodejky, záznamu telefonického rozhovoru s vlastníkem nemovitosti na adrese odběrného místa včetně emailové zprávy z , datum, (2x), záznamu o odpojení dodávky pro neplacení z , datum, včetně fotografie z místa odběru, záznamu o demontáži pro neoprávněný odběr z , datum, včetně fotografie z místa odběru, žádosti o ukončení distribuce plynu, předžalobní výzvy z , datum, včetně podacího lístku, řádu provozovatele distribuční soustavy a 3 dalších fotografií z místa odběru má soud za prokázané, že žalovaný odebíral na základě smlouvy o sdružených službách dodávky plynu uzavřenou s obchodníkem s plynem plyn na adrese odběrného místa , adresa, . Uživatelem bytové jednotky na adrese místa spotřeby je žalovaný (viz monitorovaný telefonický hovor s vlastníkem nemovitosti z , datum, , sdělení žalovaného z , datum, ). Plynoměr výrobního č. , hodnota, byl v místě odběru namontován dne , datum, . Dne , datum, byl podán požadavek obchodní s plynem o ukončení distribuce plynu do odběrného místa pro neplacení ceny spotřeby s požadovaným datem ukončení , datum, . Žalovaný byl prvotně dopisy ze dne , datum, a , datum, vyzván ke zpřístupnění plynoměru za účelem jeho demontáže, potřebnou součinnost však neposkytl. To ani k předžalobní výzvě ze dne , datum, a tedy žalovaný zadržuje věc (měřící zařízení pro odběr plynu) ve vlastnictví žalobkyně.5. Podle § 1040 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.6. Na základě provedeného dokazování byl zjištěn skutkový stav, jak výše uvedeno, tedy že obchodník s plynem dodával plyn žalovanému do odběrného místa na adrese tř. , adresa, (tato skutečnost nebyla žalovaným nijak sporována). Žalobkyně jako provozovatel distribuční soustavy osadila místo odběru předmětným měřícím zařízením, které je v jejím vlastnictví. Obchodník s plynem požádal žalobkyni o ukončení dodávky plynu pro odběrné místo žalovaného pro neplacení ceny spotřeby ke dni , datum, .7. V odběrném místě žalovaného dochází k neoprávněnému odběru plynu ve smyslu § 74 odst. 1 písm. a), b) energetického zákona a k neoprávněné distribuce ve smyslu § 74 odst. 3 písm. a), d) energetického zákona. Dle § 59 odst. 1 písm. j) bodu 6 energetického zákona má žalobkyně právo v nezbytném rozsahu omezit nebo přerušit distribuci plynu, což lze z technického hlediska učinit demontáží předmětného zařízení. Žalobkyně prokázala, že se opakovaně snažila o mimosoudní vyřešení věci, ovšem pro postoj žalovaného bezvýsledně.8. Soud žalobě vyhověl, neboť žalobkyně postupovala v souladu s energetickým zákonem č. 458/2000 Sb. a žaloba je po právu i z hlediska ochrany vlastnického práva žalobkyně k předmětnému zařízení ve smyslu § 1040 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, když žalovaný odmítá bez právního důvodu umožnit žalobkyni odebrání jejího zařízení, resp. plynoměru.9. Pokud soud uložil žalovanému vydat žalobkyni předmětné zařízení za účasti pověřeného zaměstnance žalobkyně, pak tak učinil zejména s ohledem na bezpečnost demontáže plynoměru, kdy tuto může provádět pouze kvalifikovaná osoba, tedy odborně způsobilá osoba pověřená žalobkyní.10. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch. Vzniklo jí tak právo na náhradu nákladů řízení (§ 142 odst.1 o.s.ř.). Náklady řízení představuje soudní poplatek v částce , částka, , paušální odměna advokáta dle § 7 a § 9 odst. 1 vyhl. 177/1996 Sb. ve výši 3 x , částka, za tyto úkony právní služby: převzetí věci, předžalobní upomínka, sepis žaloby; 3 režijní paušály po , částka, a 21 % DPH z odměny a náhrad ve výši , částka, . Žalovaný je povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně, který je advokátem (§ 149 odst.1 o.s.ř.).11. Lhůta k plnění je dána ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.