20 C 74/2026-32 – Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Návrhem podaným k podepsanému soudu včetně jeho doplnění se žalobkyně na žalovaném domáhala zaplacení částky 342 985,12 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že s žalovaným uzavřela dne 22. 3. 2024 Rámcovou smlouvu č. , hodnota, , na základě které byl žalovanému zřízen běžný účet č. , č. účtu, . Žalovaný se smlouvou zavázal udržovat dodatek peněžních prostředků, tak aby se nedostal do nepovoleného debetního zůstatku. Následně dne 2. 6. 2024 byl uzavřen ke smlouvě dodatek č. , hodnota, , na jehož základě žalovaný žalobkyni požádal o úvěr ve výši 360 000 Kč. Žalobkyně žádosti žalovaného vyhověla a úvěr č. , IBAN, schválila a poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 360 000 Kč, jenž byly žalovanému poukázány na jeho běžný účet č. , č. účtu, . Žalovaný se zavázal žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky spolu se smluvním úrokem ve výši 16,9 % ročně vrátit v pravidelných měsíčních splátkách po 6 153 Kč, a to vždy 13. dni příslušného měsíce, počínaje dnem 13. 7. 2024, konče dnem 13. 6. 2024. Úvěruschopnost žalovaného byla ze strany žalobkyně před poskytnutím úvěru řádně zkoumána. Žalovaný však úvěr nesplácel řádně a včas, žalobkyni uhradil pouze splátky v období od 13. 7. 2024 do 13. 9. 2025, počínaje splátkou dne 13. 10. 2025 přestal úvěr splácet. Vzhledem porušení smluvních povinností ze strany žalovaného žalobkyně využila svého práva a úvěr ke dni 15. 12. 2025 zesplatnila. Před podáním žaloby žalobkyně dopisem ze dne 22. 1. 2026 informovala žalovaného o zesplatnění celého úvěru a zároveň tímto dopisem jej vyzvala k uhrazení dlužné částky. Žalobkyně tak po žalovaném požaduje uhrazení dlužné jistiny ve výši 341 896,12 Kč spolu s úrokem ve výši 16,4 % ročně z dlužné jistiny od 15. 12. 2025 do 11. 1. 2026, úrokem ve výši 11,5 % ročně 341 896,12 Kč od 12. 1. 2026 do zaplacení, úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně 341 896,12 Kč od 1. 2. 2026 do zaplacení, kapitalizovaným úrokem ve výši 14 221,13 Kč za období od 13. 98. 2025 do 14. 12. 2025 a částkou ve výši 1 089 Kč.2. Žalovaný je státní občanem Slovenské republiky, avšak má bydliště v České republice (dle informačního sytému základních registrů bydliště na adrese uvedené v záhlaví rozsudku), ve věci se jedná o závazek ze spotřebitelské smlouvy o úvěru, je tedy dána mezinárodní příslušnost soudů ČR rozhodnout o žalobě podle čl. 4, 11 a 18 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Nařízení Brusel I. bis).3. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Přestože žaloba byla ve výroku II. rozsudku částečně zamítnuta, rozhodnutí věci bez nařízení jednání zamítavému výroku nebrání, je-li výsledkem pouhého právního posouzení skutkového stavu (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ).4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil, že žalobkyně s žalovaným prostřednictvím prostředků komunikace na dálku uzavřeli dne 22. 3. 2024 rámcovou smlouvu č. , hodnota, , na základě které se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout bankovní služby mimo jiné i zřízení běžného účtu č. , č. účtu, , žalovaný se smlouvou zavázal dodržovat smluvní podmínky. Následně mezi účastníky byl dne 2. 6. 2024 uzavřen dodatek č. , hodnota, k rámcové smlouvě č. , hodnota, , na základě kterého žalobkyně žalovanému poskytla úvěr č. , IBAN, ve výši 360 000 Kč s tím, že peněžní prostředky byly poukázány na běžný účet žalovaného téhož dne a žalovaný se úvěr zavázal vrátit spolu se smluvním úrokem ve výši 16,4 % ročně v pravidelných 120 měsíčních splátkách po 6 153 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly obchodní podmínky, ceníky a podmínky pro užívání žalobkyně (rámcová smlouva č. , hodnota, , dodatek č. , hodnota, k rámcové smlouvě č. , hodnota, , formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, splátkový kalendář, doklad o načerpání úvěru č. , IBAN, , obchodní podmínky účinné od 14. 12. 2023, obchodní podmínky účinné od 10. 9. 2025, ceník účinný od 1. 2. 2023, ceník účinný od 5. 9. 2025, podmínky pro užívání úvěru účinné od 31. 10. 2018, podmínky pro užívání úvěru účinného od 1. 4. 2025). Žalovaný v době žádosti o úvěr měl celkem dva existující závazky, které splácel částkou 15 454 Kč měsíčně, byl zaměstnán ve společnosti , Anonymizováno, , Anonymizováno, , právnická osoba, , , adresa, s.r.o. s příjmem ve výši 57 000 Kč, ostatní příjmy členů domácnosti činily částku 27 000 Kč, výdaje domácnosti byly měsíčně ve výši 30 520 Kč, příjem žalovaného měl být ověřován z výpisu z jiné banky (úvěrová zpráva, potvrzení o prověření úvěruschopnosti). Příjmy a výdaje žalovaného žalobkyně ověřila z účtu č. , hodnota, / 0300 za období od 23. 12. 2023 do 22. 3. 2024, kdy výsledný konečný zůstatek ke dni 22. 3. 2024 byl mínusový, a to v částce– 40 Kč (výpis z účtu č. , hodnota, / 0300 za období od 23. 12. 2023 do 22. 3. 2024). Žalovaný se na běžném účtu č. , č. účtu, dostal do debetního zůstatku ve výši – 1089 Kč ke dni 5. 2. 2026 (výpis z běžného účtu č. , č. účtu, za období od 30. 9. 2025 do 5. 2. 2026). Dopisem z 22. 1. 2026, odeslaným téhož dne, vyzvala žalobkyně prostřednictvím svého zástupce žalovaného k zaplacení dlužných částek (předžalobní výzva z 22. 1. 2026)5. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.6. Použitelnost českého práva podle bydliště spotřebitele vyplývá z čl. 3 odst. 1 (volba práva), čl. 6 a čl. 12 bodu 1. písm. e) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Nařízení Řím I).7. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Dle § 2662 o. z. smlouvou o účtu se ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet.9. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen „ZoSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odstavce 2 téhož ustanovení věty prvé poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů.10. Dle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.11. Dle § 78 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Podle § 78 odst. 2 písm. b) ZoSÚ poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.12. Dle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.13. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.14. Dle § 1958 odst. 2 o. z. neujed