21 C 257/2025-326 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žaloba napadla dne , datum, na Okresní soud , adresa, -východ, který usnesením č. j. , spisová značka, z , datum, , právní moc , datum, , vyslovil svou místní nepříslušnost a spis postoupil na Okresní soud v , adresa, .2. Tvrzení žalobců.3. Žalobci se podanou žalobou domáhali, aby soud nahradil projev vůle žalovaného uzavřít s žalobci smlouvu o převodu pozemků, neboť žalobcům vznikl nárok na bezúplatný převod pozemků z vlastnictví státu podle § 11a zákona o půdě plynoucí z rozhodnutí Ministerstva zemědělství, Pozemkový úřad , adresa, ze dne , datum, , č. j. PÚ , Anonymizováno, /, Anonymizováno, .4. Návrh byl odůvodněn tím, že žalobci jsou oprávněnými osobami ve smyslu § 4 zákona o půdě č. 229/1991 Sb. a jako takovým jim náleží náhrada dle § 11 a § 11a tohoto zákona. Žalovaný je právním nástupcem zrušeného , právnická osoba, ČR, který postupoval při uspokojování restitučního nároku žalobců svévolně a liknavě tak, že ani po cca 30 letech od uplatnění není jejich restituční nárok plně vypořádán. Ministerstvo zemědělství, Pozemkový úřad , adresa, v rozhodnutí č. j. PÚ , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ze dne , datum, , právní moci dne , datum, (dále také „rozhodnutí PÚ“), rozhodlo, že , Jméno žalobce A, , r. č. , RČ, není vlastníkem pozemku PK , Anonymizováno, /1 v k. ú. , adresa, , o celkové výměře 2 870 m² (dále jako „odňatý pozemek) (dle katastru nemovitostí pozemek parc. č. , Anonymizováno, /1, , Anonymizováno, /2, , Anonymizováno, /3, , Anonymizováno, /4, , Anonymizováno, /5, , Anonymizováno, /6, , Anonymizováno, /7, , Anonymizováno, /8, , Anonymizováno, /9, , Anonymizováno, /10, , Anonymizováno, /11 a částí parc. č. , Anonymizováno, /23 v k. ú. , adresa, ).5. Mezi účastníky je sporná otázka ocenění odňatého pozemku. Odňatý pozemek byl žalovaným zprvu oceněn jako zemědělský pozemek na částku , částka, a následně po obstarání dodatečných podkladů a zaslání žádosti o přecenění , Jméno žalobce A, , r. č. , RČ, , v roce 2015 přeceněn co do výměry 316 m2 na částku , částka, . Ocenění odňatého pozemku je však nesprávné, neboť dle sdělení Institutu plánování a rozvoje hl. města Prahy ze dne , datum, v době odnětí (roky 1987 a 1988) byl pozemek, až na část odpovídající části pozemku dle současné evidence parc. č. 1210/1 v k. ú. , adresa, , zahrnut Územním plánem hlavního města , adresa, (schválený usnesením vlády České socialistické republiky č. , hodnota, ze dne , datum, ) z převážné části v intravilánu obce a k roku 1988 probíhala rovněž na dané části nevydaného pozemku stavební činnost, včetně hotové komunikace. Podle judikatury je třeba takový pozemek ocenit jako stavební (srov. rozsudky Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, z , datum, , sp. zn. , spisová značka, z , datum, , sp. zn. , spisová značka, z , datum, a usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, z , datum, a sp. zn. , spisová značka, z , datum, ). Že jde o stavební pozemek, plyne i z kupních smluv ze , datum, („pro potřeby výstavby technická vybavenost pro 14 RD v Praze10 – , adresa, “), z , datum, („prodává a ve skutečnosti odevzdává … svůj pozemek …, který byl usnesením rady MVP ze dne , datum, č. , hodnota, schválený do seznamu pozemků pro výstavbu rodinných domů pro rok 1984“) a z , datum, („pro potřeby výstavby technické vybavenosti pro 14 RD v , adresa, “), kterými byl odňatý pozemek vykoupen za účelem výstavby. Až na část pozemku o výměře 76 m² (dnes součástí pozemku p. č. 1210/1) pak i došlo k zastavění nevydaného pozemku (o výměře 2 794 m²), jak plyne i ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, . Rovněž v rozhodnutí PÚ bylo výslovně uvedeno, že původní nevydaný pozemek přešel na stát z důvodu plánované výstavby, a kolaudačním rozhodnutím ONV v , adresa, , odbor výstavby ze dne , datum, bylo mj. povoleno užívání stavby čtyř stavebních rodinných domků k. ú. , adresa, umístěných na pozemcích č. , Anonymizováno, /3 – 10. Podle judikatury Nejvyššího soudu je nutné pozemky, které byly v době přechodu na stát evidovány jako zemědělské, nicméně byly určeny k výstavbě (v době převodu existující územně plánovací dokumentace, vykoupení za účelem výstavby, bezprostřední realizace výstavby, existence územního rozhodnutí o umístění stavby), ocenit jako pozemky určené pro stavbu ve smyslu ustanovení § 14 odst. 1 vyhlášky č. 182/1988 Sb., ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb. (např. rozsudky Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, , sp. zn. , spisová značka, , sp. zn. , spisová značka, , usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, , sp. zn. , spisová značka, ). Ocenění restitučního nároku žalovaným neodpovídá skutečnosti. Z těchto důvodů by mělo dojít k přecenění odňatého pozemku. Žalobci se dne , datum, obrátili na žalovaného s žádostí o provedení revize ocenění jejich restitučního nároku, nicméně žalovaný dne , datum, přecenění odmítl. Žalobci proto odňatý pozemek nechali ocenit znalkyní , tituly před jménem, , jméno FO, , dle které měl být pozemek oceněn částkou , částka, (jako stavební se ocení pozemek o výměře 2 794 m² nezahrnující část odpovídající části pozemku dle současné evidence parc. č. , Anonymizováno, /1 v k. ú. , adresa, ).6. Žalovaný pak namítal, že je třeba aplikovat srážku za stavební nesrostlost dle oceňovací vyhlášky. Tuto srážku a ani jinou srážku dle přílohy č. , hodnota, oceňovací vyhlášky však neaplikovala ani znalkyně , tituly před jménem, , jméno FO, , která přecenila část nevydaného pozemku na základě objednávky žalovaného a která ve svém posudku uvedla, že jde o pozemek v k. ú. , adresa, v rámci stavebně srostlého území hl. m. Prahy. Institut plánování a rozvoje hl. města Prahy rovněž sdělil, že parcely byly v době uzavření kupních smluv srostlé se zastavitelným územím obce a náležely do tzv. intravilánu. Z leteckých snímků z archivu Institutu plánování a rozvoje hl. města Prahy zachycujících pozemek parc. č. , Anonymizováno, /1 v k. ú. , adresa, k roku 1988 a 1989 vyplývá, že pozemek byl v dané části (až na současný pozemek parc. č. , Anonymizováno, /1 v k. ú. , adresa, ) zastavěn a nevydaný pozemek bezprostředně navazoval na okolní zástavbu. Aplikace srážek za stavební nesrostlost tak postrádá význam. Srážky dle přílohy č. , hodnota, oceňovací vyhlášky lze aplikovat pouze za situace, kdy bude nade vši pochybnost prokázáno, že jsou naplněny podmínky pro jejich aplikaci, přičemž pokud tak prokázáno nebude, je namístě předmětné srážky neaplikovat (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, či sp. zn. , spisová značka, ). K otázce aplikace srážek je nutné přistupovat zdrženlivě, ve prospěch restituentů, navíc byly-li nevydané pozemky odňaty za účelem výstavby sídliště včetně související infrastruktury, je v souladu s principem ekvivalence za odňatý majetek nutno korekci dle přílohy č. , hodnota, oceňovací vyhlášky vyloučit (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, , sp. zn. , spisová značka, ).7. Žalovaný tedy pochybil při ocenění restitučního nároku žalobců, na vyhledání podkladů se nepodílel a svévolně tak přenesl svou zákonnou povinnost na žalobce, kteří sami spolupracovali s příslušnými úřady a soudními znalci za účelem vyhledání relevantních dokladů prokazujících nesprávnost postupu žalovaného při vyčíslení jejich restitučního nároku. Úkolem žalovaného bylo a je vypořádání nároků oprávněných osob, čímž se musí rozumět vypořádání těchto nároků ve správné výši, tj. i správné ocenění restitučních nároků (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ). Účelem restitučních předpisů je zmírnění křivd způsobených nedemokratickým režimem a při určování povahy odňatých pozemků má být používán flexibilnější přístup (např. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, , rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, , nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 1895/14).8. Postup žalovaného při uspokojování nároku žalobců je svévolný a liknavý. Žalovaný (a jeho právní předchůdce) ani po cca 30 letech restituční nárok žalobců nevypořádal, přestože by měl konat bez zbytečného odkladu. Dlouhodobé prodlení žalovaného s vypořádáním restitučního nároku žalobců je patrné též z přímého sdělení žalovaného (sdělení Odboru řízení restitucí sp. zn. SPU 530796, , č. účtu, R ze dne , datum, ), v němž uvedl, že průměrná délka období od uplatnění restitučního nároku oprávněnou osobu dle zákona o půdě do úplného vypořádání nároku oprávněné osoby na náhradu dle zákona o půdě činí 120,14 měsíců, tedy 10,01 let. Žalovaný nesprávně provedl ocenění restitučního nároku žalobců, když nezohlednil stavební charakter odňatého pozemku a své pochybení odmítá dobrovolně napravit. Podle rozhodovací praxe Nejvyššího soudu je jako přinejmenším liknavý, neřkuli svévolný i takový postup žalovaného (jeho právního předchůdce), jímž bez ospravedlnitelného důvodu ztěžoval uspokojení nároku oprávněné osoby zásadně předpokládaným postupem (tj. prostřednictvím veřejné nabídky pozemků) nesprávným ohodnocením nároku, tj. nesprávným oceněním oprávněné osobě odňatých (pro zák