23 C 19/2026-21 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 65 610,02 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne 9. 4. 2025 uzavřela předchůdkyně žalobkyně (společnost , Anonymizováno, ) s žalovaným Smlouvu o revolvingovém úvěru (dále jen jako „smlouva“), na základě níž žalovaný čerpal úvěr až do výše 65 610,02 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobkyně úvěr nejpozději do 24. 8. 2025. Předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla prostředky bezhotovostně na účet č. , č. účtu, . Na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2020 byla na žalobkyni postoupena mimo jiné i pohledávka za žalovaným. Žalovaný (ačkoliv písemně upomínán) dlužnou částku žalobkyni dosud neuhradil.2. Žalovaný se k nároku uplatněnému žalobou nevyjádřil.3. Soud z provedených důkazů zjistil následující skutečnosti.4. Z dokumentu nazvaného úvěrová smlouva datovaná ke dni 9. 4. 2025 je patrné, že má představovat smlouvu uzavřenou na dálku, když tento dokument není opatřen podpisem úvěrovaného, který je v hlavičce dokumentu označen jako , Jméno žalovaného, . Dokumenty označené jako Standardní podmínky úvěrové smlouvy a standardní informace o spotřebitelském úvěru rovněž nejsou podepsány žalovaným.5. Z fotografie občanského průkazu vedeného na jméno žalovaného a z fotografie muže stejného vzezření jako muže na občanském průkazu soud zjistil, že žalobkyně měla k dispozici fotografii občanského průkazu vedeného na jméno žalovaného a jeho fotografii.6. Ze sdělení banky bylo zjištěno, že účet č. , č. účtu, je účtem žalovaného. Z počítačové sjetiny označené jako proof of payment bylo zjištěno, že na tento účet byla dne 9. 4. 2025 připsaná částka 45 000 Kč. Z počítačové sjetiny (přehledu plateb) a faktury společnosti Ferratum vyplývá, že žalovaný čerpal na úvěru částku 45 000 Kč.7. Z dokumentu nazvaného oznámení o postoupení pohledávky, adresovaného žalovanému plyne, že pohledávka byla postoupena ze společnosti Multitude Bank p.l.c na žalobkyni. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a její přílohy je pak zřejmé, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni.8. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 11. 9. 2025 a z potvrzení o podání zásilky ze dne 15. 9. 2025 bylo zjištěno, že žalobkyně žalovaného upomínala o úhradu dlužné částky předžalobní výzvou do tří dnů od jejího doručení.9. Z počítačové sjetiny – loan application info a application details nebyly pro věc zjištěny žádné relevantní informace.10. Soud k projednání věci nařídil jednání na 10. 4. 2024, k němuž se účastníci nedostavili, žalobkyně se pro nenavyšování nákladů řízení z jednání omluvila. Při tomto jednání soud hodlal v rámci poučovací povinnosti soudu aplikovat § 118a odst. 1, 3 o.s.ř., a vyzvat žalobkyni, aby prokázala, že smlouva o úvěru byla uzavřena s žalovaným ve znění, ve kterém ji soudu předložila a dále aby řádně tvrdila a prokázala, jak ověřila totožnost úvěrovaného, když toto nebylo zřejmé ani z doplnění žaloby, k němuž soud žalobkyni před nařízením jednání vyzval. Poučení dle § 118a o.s.ř. se aplikuje výhradně při jednání. Účastník, který se nedostaví k jednání, znemožní soudu, aby mu toto poučení poskytl. Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle § 118a o.s.ř. proto, že se nedostavil k jednání, není oprávněn a povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání (Drápal, L., Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád I. §1 až 200za. Komentář. I. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009 s. 831). Nedostaví-li se k jednání řádně předvolaný účastník a v důsledku této skutečnosti mu nelze poskytnout poučení podle § 118a o.s.ř., nahlíží se na něj jako na účastníka řádně poučeného (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2008, sp. zn. , spisová značka, ). Žalobkyně tím, že se nedostavila k jednání soudu, rezignovala na svá procesní práva a tato skutečnost musí jít pouze a výlučně k její tíži, nikoliv k tíži žalovaného. Soud proto v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. vycházel z obsahu spisu a z listinných důkazů předložených žalobkyní. Opačný postup soudu (odročení jednání pouze za účelem vyzvání žalobce k doplnění skutkových tvrzení a označení důkazů) by bylo porušením zásady rovnosti účastníků řízení (§ 18 odst. 1 věta první o.s.ř.). S ohledem na uvedené tak soud nemá za prokázané, že smlouva předloženého znění byla mezi účastníky uzavřena, je nicméně patrno, že předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému částku 45 000 Kč.11. Podle ust. § 2991 obč. zák. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.12. Žalobkyně tak má právo dle ust. § 2993 obč. zák požadovat po žalovaném vrácení částky 45 000 Kč, kterou žalovanému poskytl předchůdce žalobkyně. Žalovaný je pak povinen vrátit žalobkyni tuto částku, když dle ust. § 2991 obč. zák. se na úkor žalobkyně obohatil bez spravedlivého důvodu, neboť plnění přijal a v průběhu řízení netvrdil ani neprokázal, že by povinnost vydat poskytnuté plnění splnil, netvrdil ani nedoložil jiné rozhodné skutečnosti, jež by prokazovaly, že nárok vůči němu žalobou uplatněný je z hlediska hmotněprávního nedůvodný, soud proto žalobě co do částky 45 000 Kč vyhověl. Co do částky 25 610,02 Kč pak žalobu zamítl.13. Neuhrazením smluvního závazku v plném rozsahu se žalovaný dostal do prodlení s placením peněžitého dluhu, čímž mu návazně vznikla povinnost k úhradě úroku z prodlení (§ 1970 občanského zákoníku), který ve smyslu nařízení vlády č. 351/2013 Sb., činí 11,75 % ročně. Soud považuje bezdůvodné obohacení splatné na výzvu žalobkyně, která byla žalovanému odeslána dne 15. 9. 2025 a doručena dle § 573 občanského zákoníku dne 18. 9. 2025. S ohledem na lhůtu danou žalobkyní v předžalobní výzvě se stalo bezdůvodné obohacení splatné ke dni 22. 9. 2025. Dnem následujícím se žalovaný dostal do prodlení, proto soud přiznal žalobkyni úrok z prodlení od 23. 9. 2025, ve zbytku žalobu zamítl.14. O nákladech řízení proto soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř., dle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně byla v řízení úspěšná v částce 45 000 Kč, v částce 25 610,02 Kč byla neúspěšná. Žalobkyně tak byla úspěšná co do 67,73% a žalovaný co do 36,27%. Žalobkyni tedy náleží náhrada nákladů řízení po zaokrouhlení ve výši 27%. Celkem tyto náklady činí částku 17 835 Kč. Žalobkyni tak náleží částka 4 816 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 625 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 65 610,02 Kč sestávající z částky 3 740 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 12 570 Kč ve výši po zaokrouhlení 2 640 Kč.