23 C 96/2026-16 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 12 500 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne 26. 8. 2024 uzavřela žalobkyně s žalovanou Smlouvu o zápůjčce (dále jen jako „Smlouva“), na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit žalobkyni úvěr ve výši 10 000 Kč společně s poplatkem ve výši 3 250 Kč. Jistina a poplatek byly splatné dne 25. 9. 2024. Žalovaná svoji povinnost nesplnila řádně a včas. Žalobkyně žalované poskytla prostředky bezhotovostně na účet č. , č. účtu, , který žalovaná uvedla. Žalovaná (ačkoliv písemně upomínána) dlužnou částku žalobkyni dosud neuhradila.2. Žalovaná se k nároku uplatněnému žalobou nevyjádřila.3. Soud z provedených důkazů zjistil následující skutečnosti.4. Z dokumentu nazvaného Smlouva o zápůjčce datovaného dnem 26. 8. 2024 je patrné, že má představovat smlouvu uzavřenou na dálku, když tento dokument není opatřen podpisem úvěrované, která je označena jako , Jméno žalované, . Na základě této smlouvy měla žalobkyně zapůjčit žalované finanční prostředky celkem ve výši 10 000 Kč a žalovaná je měla vrátit spolu s poplatkem ve výši 3 250 Kč nejpozději do 25. 9. 2024. Ze všeobecných obchodních podmínek soud zjistil, že ani tyto nejsou žalovanou podepsané.5. Z výpisu z účtu a počítačové sjetiny – údaje o provedených platbách bylo zjištěno, že žalobkyně zaslala dne 26. 8. 2024 na účet žalované částku 10 000 Kč.6. Z upomínky ze dne 2. 10. 2024 a ze dne 16. 10. 2024 bylo zjištěno, že žalobkyně vyhotovila upomínky, ve kterých vyzývala žalovanou, aby uhradila dlužnou částku.7. Z výzvy k úhradě ze dne 29. 7. 2025 a z podacího lístku s datem 29. 7. 2025 bylo zjištěno, že žalobkyně zaslala žalované výzvu k úhradě dluhu ve lhůtě tří dnů od doručení výzvy.8. Soud k projednání věci nařídil jednání, k němuž se účastníci nedostavili, žalobkyně se z jednání omluvila. Při tomto jednání soud hodlal v rámci poučovací povinnosti soudu aplikovat § 118a odst. 1, 3 o.s.ř., a vyzvat žalobkyni, aby prokázala, že smlouva o úvěru byla uzavřena s žalovanou ve znění, ve kterém ji soudu předložila a dále aby řádně tvrdila a prokázala, jak ověřila totožnost úvěrované, když toto nebylo zřejmé. Poučení dle § 118a o.s.ř. se aplikuje výhradně při jednání. Účastník, který se nedostaví k jednání, znemožní soudu, aby mu toto poučení poskytl. Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle § 118a o.s.ř. proto, že se nedostavil k jednání, není oprávněn a povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání (Drápal, L., Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád I. §1 až 200za. Komentář. I. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009 s. 831). Nedostaví-li se k jednání řádně předvolaný účastník a v důsledku této skutečnosti mu nelze poskytnout poučení podle § 118a o.s.ř., nahlíží se na něj jako na účastníka řádně poučeného (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2008, sp. zn. , spisová značka, ). Žalobkyně tím, že se nedostavila k jednání soudu, rezignovala na svá procesní práva a tato skutečnost musí jít pouze a výlučně k její tíži, nikoliv k tíži žalované. Soud proto v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. vycházel z obsahu spisu a z listinných důkazů předložených žalobkyní. Opačný postup soudu (odročení jednání pouze za účelem vyzvání žalobce k doplnění skutkových tvrzení a označení důkazů) by bylo porušením zásady rovnosti účastníků řízení (§ 18 odst. 1 věta první o.s.ř.). S ohledem na uvedené tak soud nemá za prokázané, že smlouva předloženého znění byla mezi účastníky uzavřena, je nicméně patrno, že žalobkyně poskytla žalované částku 10 000 Kč, když soud vycházel z toho, že žalovaná žalobkyni na svůj dluh nic neuhradila9. Podle ust. § 2991 obč. zák. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.10. Žalobkyně tak má právo dle ust. § 2993 obč. zák požadovat po žalované vrácení částky 10 000 Kč, kterou žalované poskytla žalobkyně. Žalovaná je pak povinna vrátit žalobkyni tuto částku, když dle ust. § 2991 obč. zák. se na úkor žalobkyně obohatila bez spravedlivého důvodu, neboť plnění přijala a v průběhu řízení netvrdila ani neprokázala, že by povinnost vydat poskytnuté plnění splnila, netvrdila ani nedoložila jiné rozhodné skutečnosti, jež by prokazovaly, že nárok vůči ní žalobou uplatněný je z hlediska hmotněprávního nedůvodný, soud proto žalobě co do částky 10 000 Kč vyhověl. Co do částky 2 500 Kč pak žalobu zamítl.11. Neuhrazením smluvního závazku v plném rozsahu se žalovaná dostala do prodlení s placením peněžitého dluhu, čímž jí návazně vznikla povinnost k úhradě úroku z prodlení (§ 1970 občanského zákoníku), který ve smyslu nařízení vlády č. 351/2013 Sb., činí 12 %. Bezdůvodné obohacení je splatné na výzvu, žalobkyně v řízení prokázala, že žalovanou vyzvala k plnění výzvou ze dne 29. 7. 2025, odeslanou téhož dne a doručenou dle § 573 o.z. dne 1. 8. 2025. Soud tak považuje bezdůvodné obohacení splatné třetím dnem po dni doručení žaloby žalované, tj. 4. 8. 2025, dnem následujícím pak se pak žalovaná dostala do prodlení a proto soud žalobkyni přiznal úrok z prodlení až od 5. 8. 2025, ve zbytku žalobu zamítl.12. O nákladech řízení proto soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř., dle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně byla v řízení úspěšná v částce 10 000 Kč a úroku z prodlení dle výroku I., kapitalizovanému ke dni vyhlášení rozsudku ve výši 884,38 Kč. Co do částky 2 500 Kč a úroku z prodlení dle výroku II., kapitalizovanému ke dni vyhlášení rozsudku ve výši 1 601,46 Kč byla žalobkyně neúspěšná. Žalobkyně tak byla úspěšná v částce 10 884,38 Kč (72,63 %) a žalovaná v částce 4 101,46 Kč (27,37 %). Nárok na náhradu nákladů řízení by žalobkyně v případě plného úspěchu měla v částce 2 615 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená § 14b, odst. 1, bod 2) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 6, písm. a) a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč. S ohledem na částečný úspěch co do 45,26 % žalobkyni náleží právo na náhradu nákladů ve výši po zaokrouhlení 1 184 Kč. Soud rozhodl o aplikaci § 14b vyhlášky, jelikož se v daném případě jednalo o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž hodnota sporu nepřesáhla 50 000 Kč.13. Lhůta pro splnění povinností uložených žalované tímto rozsudkem byla soudem stanovena na základě § 160 odst. 1 o. s. ř., tedy v délce tří dnů od právní moci rozsudku.