ECLI: ECLI:CZ:OSMB:2026:5.C.124.2026.1 Datum: 2026-06-01 Předmět: o 53 353 Kč s příslušenstvím Ustanovení: § 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb., § 87 vyhl. č. 177/1996 Sb., § 142 z. č. 99/1963 Sb., § 151 z. č. 99/1963 Sb., § 87 z. č. 262/2006 Sb., § 9 z. č. 89/2012 Sb., § 2395 z. č. 89/2012 Sb., § 78 z. č. 257/201 smlouva pracovnínáklady řízeníneplatnost smlouvyinsolvencepříslušnost soududokazovánísmlouva o úvěrunáhrada nákladůprodlení věřitelepostoupení pohledávkypodnikatelmístní příslušnost
O co šlo: o 53 353 Kč s příslušenstvím (§ 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb., § 87 vyhl. č. 177/1996 Sb., § 142 z. č. 99/1963 Sb., § 151 z. č. 99/1963 Sb., § 87 z. č. 262/2006 Sb., § 9 z. č. 89/2012 Sb., § 23)
1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 53 353 Kč s příslušenstvím z titulu nezaplaceného úvěru, který poskytla žalovanému právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, , na základě smlouvy o úvěru ze dne 28. 3. 2023 č. , hodnota, . Před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného na základě informací poskytnutých od žalovaného ohledně jeho majetkových, rodinných, pracovních a jiných poměrů, tyto skutečnosti jsou zachyceny v zákaznické kartě. Právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč a žalovaný se zavázal právní předchůdkyni žalobkyně vrátit peněžní prostředky spolu s částkou 33 762 Kč, která představuje součet kapitalizovaných úroků ve výši 28 923 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 12 % ročně a částkou 1 500 Kč za zpracování půjčky. Žalovaný se zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně celkovou dlužnou částku v 21měsíčních splátkách po 3 037 Kč. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas. Poslední splátku žalovaný uhradil dne 9. 1. 2024. Žalovaný byl v prodlení se splácením, ke dni 13. 5. 2024 činila dlužná jistina 23 276,75 Kč a poplatek 15 076,25 Kč. Žalovaný celkem uhradil částku 24 358 Kč. Po tomto datu již neuhradil ničeho. Žalovaný se zavázal hradit i smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Pohledávka za žalovaným přešla na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 10. 2025. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Žalobkyně se po žalovaném domáhá zaplacení částky 53 353 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 23 276,75 Kč, dlužného poplatku ve výši 15 076,25 Kč, dlužné smluvní pokuty ve výši 15 000 Kč, dále kapitalizovaných úroků ve výši 3 286,87 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 2 265,60 Kč, úroků ve výši 12 % ročně z dlužné jistiny ve výši 23 276,75 Kč od 22. 10. 2025 do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 12 % ročně z dlužné jistiny ve výši 23 276,75 Kč od 22. 10. 2025 do zaplacení. Žalobkyně žalovaného před podáním žaloby vyzvala upomínkou k úhradě dlužné částky, žalovaný však na výzvu nikterak nereagoval.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.3. Žalovaný je státním občanem Polské republiky. Mezinárodní příslušnost a místní příslušnost soudu k projednání této věci je dána podle čl. 17 až 19 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti, uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Nařízení Brusel I bis). Podle čl. 18 odst. 2 může smluvní partner podat žalobu proti spotřebiteli pouze u soudů členského státu, v němž má spotřebitel bydliště. Má-li žalovaný spotřebitel bydliště v České republice, je dána mezinárodní příslušnost českých soudů. Mezinárodní příslušnost českých soudů je proto dána.4. Po provedeném dokazování učinil soud následující skutková zjištění:5. Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 28. 3. 2023 vyplývá, že se právní předchůdkyně žalobkyně (, právnická osoba, ) zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč. Žalovaný se zavázal právní předchůdkyni vrátit celkem částku 63 762 Kč, jež se skládá z jistiny ve výši 30 000 Kč, úroku v pevné výši 28 923 Kč, částka za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč, a to v pravidelných 21 měsíčních splátkách po 3 037 Kč. Zápůjční úroková sazba byla u úvěru stanovena ve výši 86 %, výše roční procentní sazby nákladů na spotřebitelský úvěr byla sjednána ve výši 137,8 %. Součástí smlouvy o úvěry byly i smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru. Žalovaný byl zařazen do pojistného programu (smlouva o úvěru č. , hodnota, ze dne 28. 3. 2023, zařazení do pojistného programu).6. Ze zákaznické karty – žádosti o úvěr ze dne 28. 3. 2023 vyplývá, že žalovaný zažádal o úvěr ve výši 30 000 Kč. V žádosti žalovaný uvedl, že má učňovské vzdělání, je svobodný, je zaměstnán jako operátor výroby, s čistým měsíčním příjmem ve výši 35 167 Kč, zatížení externími splátkami činí 8 000 Kč a ostatní měsíční výdaje činí 2 000 Kč. Dále zde bylo uvedeno, že žalovaný má bankovní účet, nemá kreditní kartu a má sjednán jiný spotřebitelský úvěr (zákaznická karta – žádost o úvěr ze dne 28. 3. 2023).7. Z pracovní smlouvy a následné dohody o změně pracovní smlouvy uzavřené mezi žalovaným a jeho zaměstnavatelem , právnická osoba, . soud zjistil, že žalovaný byl zaměstnán na pracovní pozici operátor výroby (pracovní smlouva, dohoda o změně pracovní smlouvy).8. Ze mzdových listů zaměstnavatele žalovaného, společnosti , právnická osoba, ., soud zjistil, že žalovaný byl zaměstnán na pozici operátora výroby a jeho čistý měsíční příjem činil za měsíc leden 2023 částku 37 566 Kč a za měsíc únor 2023 částku 34 425,16 Kč (vyúčtování mzdy za měsíce leden a únor 2023).9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 10. 2025 a seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že došlo k postoupení předmětné pohledávky za žalovaným na žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávek ze dne 21. 10. 2025, seznam postoupených pohledávek, potvrzení o úplatě).10. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 21. 10. 2025 se podává, že postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem zaslaným žalovanému dne 21. 10. 2025 (oznámení o postoupení pohledávky ze dne 21. 10. 2025, podací lístek).11. Z potvrzení o provedení transakce soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému prostředky ve výši 30 000 Kč bezhotovostním převodem z účtu dne 29. 3. 2023 na účet žalovaného (potvrzení o provedení transakce ze dne 4. 5. 2026).12. Žalovaný byl k zaplacení dlužné částky vyzván výzvou k plnění předcházejícím žalobě ze dne 16. 1. 2026, která mu byla odeslána dne 16. 1. 2026, žalovaný měl dlužnou částku uhradit nejpozději do 31. 1. 2026 (předžalobní výzva k plnění ze dne 16. 1. 2026 včetně podacího lístku ze dne 16. 1. 2026).13. Z tabulky umoření soud zjistil, že žalovaný uhradil na splátkách úvěru celkem částku 24 358 Kč, přičemž poslední úhrada byla provedena dne 9. 1. 2024 a k tomuto datu činil zůstatek nesplacené jistiny částku 23 276,75 Kč (tabulka umoření).14. Na žalobkyni byla platně postoupena pohledávka za žalovaným z titulu smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 28. 3. 2023, uzavřené mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč bezhotovostně dne 29. 3. 2023 a žalovaný se zavázal právní předchůdkyni žalobkyně vrátit celkem částku 63 762 Kč, jež se skládá z jistiny ve výši 30 000 Kč, úroku v pevné výši 28 923 Kč a částky za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč, a to v pravidelných 21měsíčních splátkách po 3 037 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně neprovedla před poskytnutím úvěru řádně kontrolu úvěruschopnosti žalovaného. Žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně v souvislosti s poskytnutým úvěrem uhradil částku v celkové výši 24 358 Kč.15. Po právní stránce soud posoudil věc v souladu s ust. § 9 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o. z.“, soukromá práva a povinnosti osobní a majetkové povahy se řídí občanským zákoníkem v tom rozsahu, v jakém je neupravují jiné právní předpisy. K zvyklostem lze hledět tehdy, dovolává-li se jich zákon.16. Dle ust. § 2395 zákona č. 89/2012., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.17. Dle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.18. Podle § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.19. Dle § 87 odst. 1 Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i