Okresní soud v Mladé Boleslavi 5 C 17/2026-119 – Smlouva o zápůjčce

Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vypořádání zaniklého majetkového společenství manželů podle cizího práva po rozvodu manželství účastníků, uzavřeného dne 17. 6. 2000 na Ukrajině a pravomocně rozvedeného rozsudkem Okresního soudu v Mladé Boleslavi ze dne 15. 10. 2025, č. j. , spisová značka, , který nabyl právní moci dne 28. 11. 2025. Tvrdila, že účastníci za trvání manželství ani po jeho zániku neuzavřeli dohodu o vypořádání majetkového režimu a že ke dni jeho zániku do něj náležela zejména bytová jednotka č. , Anonymizováno, v , adresa, , závazek z hypotečního úvěru a dluh vůči dceři účastníků, jakož i vybrané movité věci tvořící vybavení bytu. Navrhla, aby bytová jednotka a movité věci byly přikázány do jejího výlučného vlastnictví a aby závazky související s pořízením a financováním bytu byly přikázány k její výlučné úhradě. V doplnění žaloby žalobkyně uvedla, že bytová jednotka byla pořízena kupní smlouvou ze dne 5. 8. 2015 za cenu 2 150 000 Kč, a to částečně z vlastních prostředků účastníků a převážně z úvěrových prostředků, přičemž vklad vlastnického práva byl proveden dne 7. 9. 2015. Tvrdila, že za trvání manželství byl úvěr splácen z účtu žalovaného, v období od 7. 6. 2023 do 22. 8. 2025 pak dcerou účastníků na základě ústní smlouvy o zápůjčce a po zániku společného jmění již pouze žalobkyní. Uvedla rovněž, že byt dlouhodobě výlučně užívá, sama hradí náklady spojené s jeho provozem, správou, pojištěním, daní z nemovitých věcí i splácením úvěru, zatímco žalovaný byt neužívá, na jeho provozu ani splácení dluhu se nepodílí a jeho pobyt není znám. K otázce vypořádacího podílu žalobkyně uvedla, že při stanovení případného podílu žalovaného je třeba zohlednit zejména výši hypotečního dluhu ke dni 28. 11. 2025, dluh vůči dceři ve výši 223 164,06 Kč, pojistné hrazené žalobkyní a dále částku nejméně 75 000 Kč, kterou žalobkyně tvrdí, že uhradila za žalovaného na jeho dluh. Současně změnila petit žaloby tak, že nově navrhla přikázání dluhu vůči dceři rovněž k její výlučné úhradě a navrhla, aby jí byla uložena povinnost zaplatit žalovanému vypořádací podíl ve výši, kterou ponechává na úvaze soudu.2. Opatrovník žalovaného uvedl, že se žalovaným nemá žádný kontakt, nezná jeho skutkové stanovisko a nemohl s ním věc projednat, proto nárok uplatněný žalobou v navrženém rozsahu neuznal a vyjádření učinil pouze z procesní opatrnosti na základě obsahu spisu. Namítl zejména, že žalobkyně dosud neprokázala rozsah majetku a závazků, které mají být předmětem vypořádání, způsob financování pořízení bytové jednotky a splácení úvěru, jakož ani existenci, právní důvod, výši a společnou povahu tvrzeného dluhu vůči dceři účastníků. Uvedl, že samotná skutečnost, že byt má být přikázán žalobkyni, bez dalšího neodůvodňuje závěr, že žalovanému nenáleží žádný nebo jen omezený vypořádací podíl, nebude-li postaveno najisto, z jakých prostředků byl byt pořízen a kdo v jakém rozsahu hradil související závazky. Navrhl proto, aby soud provedl zejména dokazování úvěrovou dokumentací, výpisy z účtů, listinami k pořízení bytu a důkazy k tvrzené zápůjčce od dcery účastníků.3. S ohledem na neznámý pobyt žalovaného mu soud ustanovil opatrovníka , Jméno opatrovníka, , a to podle § 29 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu.4. Soud se nejprve zabýval pravomocí k řízení zdejšího soudu ohledně vypořádání společného jmění manželů a použití rozhodného práva. Oba účastníci jsou státními příslušníky Ukrajiny, což do řízení vnáší mezinárodní prvek. Pravomoc je založena čl. 29 Smlouvy mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech, vydané pod č. 123/2002 Sb.m.s. (dále jen „Smlouva o právní pomoci s Ukrajinou“), když tento článek uvádí, že 1. Osobní a majetkově právní vztahy manželů se řídí právním řádem té smluvní strany, na jejímž území mají oba manželé společné bydliště. 2. Jestliže jeden z manželů má bydliště na území jedné smluvní strany a druhý na území druhé smluvní strany, jejich osobní a majetkoprávní vztahy se řídí právním řádem té smluvní strany, na jejímž území měli poslední společné bydliště. 4. Pravomoc rozhodovat v právních vztazích uvedených v odstavcích 1, 2 a 3 tohoto článku přísluší justičnímu orgánu smluvní strany, jejímž právním řádem se tyto vztahy řídí.5. Jelikož poslední společné bydliště manželů se nacházelo v České republice, řídí se jejich osobní a majetkové vztahy českým právním řádem, a dána je tak též pravomoc českých soudů v těchto věcech rozhodovat.6. Účastníci učinili nesporným, že manželství bylo uzavřeno dne 17. 6. 2000 na Ukrajině, a že manželství účastníků bylo rozvedeno rozsudkem zdejšího soudu ze dne 15. 10. 2025, č.j. , spisová značka, , který nabyl právní moci dne 28. 11. 2025.7. Ohledně movitých věcí pak opatrovník souhlasil s jejich hodnotou a přikázáním do výlučného vlastnictví žalobkyně.8. Soud provedl následující důkazy a zjistil z nich tento skutkový stav:9. Z výpisu z katastru nemovitostí LV č. , hodnota, soud zjistil, že žalobkyně a žalovaný jsou vlastníky bytu č. , Anonymizováno, nacházející se v , Anonymizováno, bytový dům, stojící na pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, , v katastrálním území , adresa, , zapsané u , právnická osoba, pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště , adresa, , žalobkyně a žalovaný jsou vlastníci rovněž podílu ve výši 8975/63604 na společných částech domu a pozemku čp. , Anonymizováno, stojící na pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, , a pozemku parc. č. st. v katastrálním území , adresa, , zapsané u , právnická osoba, pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště , adresa, .10. Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, soud zjistil, že byla uzavřena dne 24. 7. 2018 mezi , právnická osoba, . a úvěrovanými klienty – žalobkyní a žalovaným, předmětem smlouvy bylo poskytnutí částky 2 020 000 Kč na financování koupě bytové jednotky č. , Anonymizováno, v budově č.p. , Anonymizováno, na pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, a spoluvlastnických podílů na společných částech domu a pozemku v katastrálním území , adresa, , zapsané u , právnická osoba, pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště , adresa, .11. Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, soud zjistil, že byla uzavřena dne 25. 7. 2018 mezi , právnická osoba, . a úvěrovanými klienty – žalobkyní a žalovaným, předmětem smlouvy bylo poskytnutí částky 2 020 000 Kč na financování koupě bytové jednotky č. , Anonymizováno, v budově č.p. , Anonymizováno, na pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, a spoluvlastnických podílů na společných částech domu a pozemku v katastrálním území , adresa, , zapsané u , právnická osoba, pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště , adresa, . Dále bylo ujednáno, že úvěr je možné použít na refinancování předhypotečního úvěru číslo smlouvy , Anonymizováno, , případně na refinancování úvěru. K zajištění pohledávky z úvěru měl sloužit bytová jednotka č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Ve smlouvě bylo sjednáno, že úvěr bude splácen z účtu klienta , Jméno žalovaného, č. , č. účtu, .12. Z rozsudku Okresního soudu v Mladé Boleslavi ze dne 15. 10. 2025, č.j. , spisová značka, , který nabyl právní moci dne 28. 11. 2025 soud zjistil, že manželství účastníků bylo rozvedeno.13. Z fotografií nábytku soud naznal jeho aktuální stav.14. Z tržního posouzení hodnoty nemovitosti bytu č. , Anonymizováno, nacházející se v , Anonymizováno, č.p. , Anonymizováno, bytový dům, stojící na pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, , v katastrálním území , adresa, , zapsané u , právnická osoba, pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště , adresa, soud zjistil, že hodnota bytu ke dni 28. 11. 2025 činila 4 725 533 Kč.15. Z výpisu z úvěrového účtu , č. účtu, od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019 soud zjistil, že počáteční zůstatek činil 0 Kč, konečný zůstatek činil 1 943 666,10 Kč, celkem byla uhrazena částka 5 565,55 Kč.16. Z výpisu z úvěrového účtu , č. účtu, od 1. 7. 2019 do 31. 12. 2019 soud zjistil, že počáteční zůstatek činil 1 943 666,10 Kč, konečný zůstatek činil 1 914 520,12 Kč, celkem byla uhrazena částka 54 150 Kč.17. Z výpisu z úvěrového účtu , č. účtu, za rok 2020 soud zjistil, že počáteční zůstatek činil 1 914 520,12 Kč, konečný zůstatek činil 1 854 799,48 Kč, celkem byla uhrazena částka 108 300 Kč.18. Z výpisu z úvěrového účtu , č. účtu, za rok 2021 soud zjistil, že počáteční zůstatek činil 1 854 799,48 Kč, konečný zůstatek činil 1 793 387,85 Kč, celkem byla uhrazena částka 108 300 Kč.19. Z výpisu z úvěrového účtu , č. účtu, za rok 2022 soud zjistil, že počáteční zůstatek činil 1 793 387,85 Kč, konečný zůstatek činil 1 739 747,94 Kč, celkem byla uhrazena částka 100 002,77 Kč. Splátky úvěru byly hrazeny z účtu žalobkyně i žalovaného.20. Z výpisu z úvěrového účtu , č. účtu, za rok 2023 soud zjistil, že počáteční zůstatek činil 1 739 747,94 Kč, konečný zůstatek činil 1 693 275,46 Kč, celkem byla uhrazena částka 128 491,50 Kč. Úvěr byl splácen z účtu , Jméno žalovaného, č. , č. účtu, , poslední splátka dne 19. 4. 2023, následně byl úvěr splácen , jméno FO, , která na daný úvěr uhradila celkem částku 23 714,03 Kč.21. Z výpisu z úvěrového účtu , č. účtu, za rok 2024 soud zjistil, že počáteční zůstatek činil 1 693 275,46 Kč, konečný zůstatek činil 1 642 977,44 Kč, celkem byla uhrazena částka 174 532,93 Kč. Z účtu , jméno FO, byla uhrazena částka na splátky úvěru ve výši 87 171,24 Kč.22. Z výpisu z úvěrového účtu , č. účtu, za rok 2025 soud zjistil, že počáteční zůstatek činil 1 642 977,44 Kč, konečný zůstatek činil 1 584 601,98 Kč, celkem byla uhrazena částka 162 532 Kč. V roce 2025 na splátky úvěru bylo z účtu , jméno FO, uhrazena částka 112 278,79 Kč.23. Z výpisu z úvěrového účtu , č. účtu, za rok 2026 soud zjistil, že počáteční zůstatek činil 1 584 601,98 Kč, konečný zůstatek ke dni 30. 5. 2026 činil 1 563 475,87 Kč, celkem byla uhrazena částka 62 118 Kč.24. Z kupní smlouvy soud zjistil, že tato byla uzavřena dne 5. 8. 2015 na straně prodávající , právnická osoba, . na straně kupující žalobkyně a žalovaný, předmět kupní smlouvy byla bytová jednotka č. , Anonymizováno, nacházející se v , Anonymizováno, č.p. , Anonymizováno, bytový dům, stojící na pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, , v katastrálním území , adresa, , zapsané u , právnická osoba, pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště , adresa, , a spoluvlastnické podíly o velikosti , Anonymizováno, na společných částech budovy a pozemku, a na pozemcích parc. č. , Anonymizováno, zapsané na LV č. , hodnota, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, u , právnická osoba, pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště , adresa, . Kupní cena byla stanovena na částku 2 150 000 Kč, a byla hrazena z vlastních prostředků kupujících ve výši 131 000 Kč a z poskytnutého hypotečního úvěru ve výši 2 019 000 Kč, Anonymizováno25. Ze smlouvy o poskytnutí meziúvěru a úvěru ze stavebního spoření soud zjistil, že tato byla uzavřena dne 29. 7. 2015 mezi , právnická osoba, spořitelnou a.s. na straně věřitele, žalovaným jako dlužníkem a žalobkyní jako spoludlužnicí, souhrnně označování jako spoludlužníci. Předmětem smlouvy bylo poskytnutí meziúvěru ze stavebního spoření ve výši 2 020 000 Kč a úvěru ze stavebního spoření do výše 1 313 000 Kč na základě smlouvy o stavebním spoření žalovaného cílovou částkou 2 020 000 Kč a zůstatek na účtu stavebního spoření (nejméně 707 000 Kč), za účelem koupě bytu.26. Z výpisu z katastru nemovitostí LV č. , hodnota, soud zjistil, že žalobkyně a žalovaný jsou vlastníky bytu č. , Anonymizováno, nacházející se v , Anonymizováno, č.p. , Anonymizováno, bytový dům, stojící na pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, , v katastrálním území , adresa, , zapsané u , právnická osoba, pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště , adresa, , právní účinky zápisu ke dni 5. 8. 2015. Na bytové jednotce vázce zástavní právo pro oprávněnou , právnická osoba, . na základě smlouvy o zřízení zástavního práva , Anonymizováno, ze dne 27. 2. 2019.27. Z dopisu ze dne 17. 6. 2026 o ukončení pojistné smlouvy že na úhradu pojištění bytové jednotky byla dne 4. 7. 2024 uhrazena částka 6 124 Kč, dne 5. 6. 2025 částka 3 500 Kč, dne 3. 7. 2025 částka 2 624 Kč, a dne 7. 5. 2026 částka 6 675 Kč.28. Z pojistné smlouvy č. , hodnota, ze dne 4. 7. 2024 soud zjistil, že tuto smlouvu sjednávala žalobkyně na pojištění bytové jednotky.29. Z usnesení o schválení smíru Okresního soudu v Mladé Boleslavi ze dne 12. 2. 2025 č. j. , spisová značka, soud zjistil, že na straně žalobkyně byla , právnická osoba, . na straně žalované byla žalobkyně a žalovaný, žalobkyně uzavřela smír, s tím, že se zavázala uhradit částku 70 775,27 Kč s příslušenstvím, v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 25 000 Kč, dále bylo v bodě II usnesení stanoveno, že v rozsahu v němž žalovaná částka bude uhrazena žalovaným 1) , Jméno žalovaného, o jehož povinnosti byl vydán rozsudek pro zmeškání, povinnost k plnění žalované zaniká. Pohledávka vůči , právnická osoba, vznikla z uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 18. 11. 2021, kdy , právnická osoba, poskytla žalobkyni a žalovanému, jako solidárním dlužníkům částku ve výši 80 000 Kč.30. Z výpisu z běžného účtu za měsíce březen až květen 2025 soud zjistil, že dne 11. 3. 2025 žalobkyně uhradila částku 25 000 Kč, dne 17. 4. 2025 částku 25 000 Kč, dne 15. 5. 2025 částku 25 000 Kč na úhradu splátek ze schváleného smíru.31. Z výpisu z účtu stavebního spoření č. , č. účtu, za období od 20. 8. 2015 do 30. 9. 2018 soud zjistil, že cílová částka byla nastavena na 2 020 000 Kč, žalovaný měsíčně na účet zasílal částku 3 030 Kč. Účet byl ke dni 30. 9. 2018 zrušen.32. Z výpis z účtu stavebního spoření č. , č. účtu, za období od 20. 8. 2015 do 30. 9. 2018 soud zjistil, že cílová částka byla nastavena na 2 020 000 Kč, žalovaný měsíčně na účet zasílal částku 5 891,70 Kč. Účet byl ke dni 30. 9. 2018 zrušen.33. Svědkyně , jméno FO, , dcera účastníků řízení ve své výpovědi uvedla, že otec odešel, nechal po sobě dluhy, muselo se zajistit splácení bytu, aby se o něj nepřišlo, hrozila exekuce. Peněžitá pomoc nebyla přímo půjčka, byla na zajištění splácení bytu. Na peněžité pomoci se dohodla s matkou, jedná se o částku 12 400 Kč měsíčně, tuto částku poskytuje již 2-3 roky, nyní již částka poskytována není, je na rodičovské dovolené. Přesnou částku, kterou poskytla neví, zhruba částku přes 200 tisíc Kč. Svědkyně dále uvedla, že částku poskytnutou matce pravděpodobně nebude chtít zpátky, neboť by matka nebyla schopna ji vrátit. Dále uvedla, že otec dříve splácel, přestal zhruba před 5 lety, kdy následně musely řešit situaci s matkou.34. Po provedeném dokazování dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu:35. Manželství účastníků řízení trvalo od 17. 6. 2000 do 28. 11. 2025, kdy bylo pravomocně rozvedeno, manželé naposledy společně žili v bytové jednotce č. , Anonymizováno, v budově č.p. , Anonymizováno, v , adresa, , který byl zakoupený z prostředků účastníků, a to ve výši 131 000 Kč z vlastních zdrojů účastníků a ve výši 2 019 000 Kč z poskytnutého hypotečního úvěru , právnická osoba, spořitelnou. Žalovaný je neznámého pobytu. Účastníci řízení jsou vlastníky bytu č. 258/6 nacházející se v , Anonymizováno, č.p. , Anonymizováno, bytový dům, stojící na pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, , v katastrálním území , adresa, , zapsané u , právnická osoba, pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště , adresa, , právní účinky zápisu ke dni 5. 8. 2015. Na bytové jednotce vázce zástavní právo pro oprávněnou , právnická osoba, . na základě smlouvy o zřízení zástavního práva , Anonymizováno, ze dne 27. 2. 2019. Žalovaný poslední splátku na daný úvěr uhradil dne 19. 4. 2023. Následně byl úvěr splácen pouze žalobkyní a dcerou účastníků , jméno FO, , která na daný úvěr uhradila celkem částku 23 714,03 Kč za rok 2023, částku 87 171,24 Kč za rok 2024 a částku 112 278,79 Kč za rok 2025. Na úhradě splátek úvěru se dcera účastníků dohodla pouze s matkou, otec již byl v té době neznámého pobytu, neočekává, že by poskytnou částku dostala zpět. Žalobkyně po skončení manželství za rok 2026 na úhradu úvěru uhradila částku 86 966 Kč. Žalobkyně po skončení manželství za rok 2026 na úhradu pojištění bytu uhradila částku 6 675 Kč. Žalobkyně za trvání manželství uhradila částku 75 000 Kč (3 splátky po 25 000 Kč v březnu, dubnu a květnu 2025) na společný závazek manželů ze spotřebitelského úvěru na základě uzavřeného smíru ze dne 12. 2. 2025 č. j. , spisová značka, . Hodnota bytové jednotky činí 4 725 533 Kč, zůstatek úvěru ke dni 15. 6. 2026 činí 1 563 475,87 Kč. Hodnota movitých věcí k vypořádání, a to dvou nočních stolků se dvěma zásuvkami, nízkého TV stolek se čtyřmi zásuvkami, dvou černých židlí k jídelnímu stolu, dvojlůžkové postele s dřevěným rámem a roštem, velké dvoukřídlé šatní skříně se zrcadly, rohové sedací soupravy činí 13 600 Kč.36. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.37. Podle § 709 odst. 1 součástí společného jmění je to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství.38. Je-li společné jmění zrušeno nebo zanikne-li, anebo je-li zúžen jeho stávající rozsah, provede se podle § 736 věta první o.z. likvidace dosud společných povinností a práv jejich vypořádáním.39. Nedohodnou-li se manželé o vypořádání, může podle § 740 o.z. každý z nich navrhnout, aby rozhodl soud. O vypořádání rozhoduje soud podle stavu, kdy nastaly účinky zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění.40. Nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak nebo neuplatní-li se ustanovení § 741 o.z., použijí se podle § 742 odst. 1 o.z. pro vypořádání tato pravidla: podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné, každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek, každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek, přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí, přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost, přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění.41. Podle § 742 odst. 2 o.z. hodnota toho, co ze společného majetku bylo vynaloženo na výhradní majetek manžela, stejně jako hodnota toho, co z výhradního majetku manžela bylo vynaloženo na společný majetek, se při vypořádání společného jmění započítává zvýšená nebo snížená podle toho, jak se ode dne vynaložení majetku do dne, kdy společné jmění bylo zúženo, zrušeno nebo zaniklo, zvýšila nebo snížila hodnota té součásti majetku, na niž byl náklad vynaložen.42. Z citovaných ustanovení se podává, že nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak nebo neuplatní-li se domněnka vypořádání, platí, že každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek [odst. 1 písm. c)]. Zpeněží-li tedy manžel část svého výhradního majetku (typicky z doby před trváním manželství), aby získané finančníprostředky použil na nákup věci ve společném jmění manželů, může při jeho vypořádání žádat, aby mu byl tento vnos nahrazen. Hodnota vnosu se podle odst. 2 valorizuje, tedy určí se zvýšená nebo snížená podle změny hodnoty součásti majetku, na niž byl vnos vynaložen. Současná zákonná úprava je tak založena na principu obohacení (nikoli na principu náhrady škody). Je-li společné jmění obohaceno, má být náhrada za toto obohacení vydána do jmění, na jehož úkor toto obohacení nastalo. Rozhodující není výše investovaného majetku (škoda na jmění), ale to, jak se tato investice projeví ve zvýšení hodnoty společného jmění (srov. Melzer, F., Tégl, P a kol. Občanský zákoník – velký komentář. Svazek IV. § 655-793. Praha: Leges, 2016, s. 639 a n.). Co platí pro zvýšení hodnoty společné věci pořízené z vnosu, platí rovněž pro její snížení (nález pléna Ústavního soud ze dne 11. 9. 2024, sp. zn. Pl. ÚS 23/24).43. Základním smyslem vypořádání společného jmění je spravedlivé a zásadně rovné rozdělení součástí tvořících společné jmění (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 11. 2012, sp. zn. , spisová značka, ). Tomuto principu nejlépe odpovídá pravidlo, že při zjištění ceny věci tvořící vypořádávané společné jmění manželů je třeba zásadně vycházet z obvyklé ceny věci v době rozhodování soudu stanovené s ohledem na stav této věci k okamžiku vypořádání společného jmění manželů (tedy ke stejnému okamžiku), a to právě z toho důvodu, že spoluvlastníky věci jsou až do okamžiku vypořádání společného jmění manželů oba manželé, kteří by zásadně společně měli nést důsledky zhodnocení či znehodnocení věci. (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 4. 2020, sp. zn. , spisová značka, ).44. Soud po provedeném dokazování uzavřel, že ke dni zániku majetkového společenství účastníků tvořily předmět vypořádání bytová jednotka č. , Anonymizováno, v obci , adresa, a movité věci tvořící její vybavení, konkrétně dva noční stolky, nízký televizní stolek, dvě černé židle, dvojlůžková postel, dvoukřídlá šatní skříň a rohová sedací souprava. Celková hodnota těchto aktiv činí 4 739 133 Kč. Součástí vypořádávaného společného jmění účastníků byl dále nesplacený závazek z hypotečního úvěru, jehož výše ke dni rozhodnému pro vypořádání činila 1 563 475,87 Kč. Jiná majetková práva či závazky, které by měly být v tomto řízení zohledněny jako součást společného jmění účastníků, nebyly v řízení prokázány způsobem, jenž by odůvodňoval jejich zahrnutí do vlastního výroku o vypořádání.45. Při úvaze o konkrétním způsobu vypořádání soud přihlédl zejména k tomu, že předmětnou bytovou jednotku po delší dobu výlučně užívá žalobkyně k zajištění svých bytových potřeb, sama nese náklady spojené s jejím provozem, správou a údržbou, po zániku manželství sama splácí úvěr, z něhož byla pořízena podstatná část kupní ceny bytu, a hradí též pojištění vztahující se k této nemovitosti. Oproti tomu žalovaný bytovou jednotku dlouhodobě neužívá, na úhradě nákladů spojených s jejím provozem a zachováním se nepodílí a jeho pobyt není znám. Za této skutkové situace soud shledal spravedlivým, účelným a prakticky vykonatelným řešením přikázat veškerá aktiva tvořící vypořádávané společné jmění, tj. bytovou jednotku i označené movité věci, do výlučného vlastnictví žalobkyně a současně jí přikázat k výlučné úhradě i celý dosud nesplacený hypoteční dluh. Tento způsob vypořádání nejlépe odpovídá dosavadnímu faktickému stavu, v němž žalobkyně sama nese veškeré povinnosti související s předmětnou nemovitostí, a odstraňuje do budoucna stav majetkové a závazkové provázanosti bývalých manželů.46. Soud se dále zabýval otázkou, zda a jakým způsobem při vypořádání zohlednit částku 223 164,04 Kč, která byla žalobkyni poskytnuta její dcerou a která byla následně použita na úhradu hypotečních splátek vztahujících se ke společnému majetku účastníků. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že nešlo o společný dluh obou účastníků vůči dceři (v době poskytování finančních částek již byl žalovaný neznámého pobytu, na poskytování částek se s dcerou nedohodl), nýbrž o bezplatné plnění poskytnuté výlučně žalobkyni, tedy o prostředky náležející do jejího výlučného majetku (ze svědecké výpovědi dcery účastníků vyplynulo, že dané finanční částky, nebude požadovat zpět). Jelikož tyto prostředky byly následně použity na úhradu společného hypotečního dluhu, je třeba na ně z hlediska vypořádání pohlížet jako na prostředky z výlučného majetku žalobkyně vynaložené na společný majetek, resp. na společný závazek související s pořízením společné věci.47. Takový nárok je třeba při vypořádání zohlednit jako vnos žalobkyně ve smyslu judikatury Nejvyššího soudu k § 742 odst. 1 písm. c) občanského zákoníku. Nejvyšší soud v rozsudku sp. zn. , spisová značka, výslovně dovodil, že právo manžela žádat, aby mu bylo při vypořádání nahrazeno, co ze svého výlučného majetku vynaložil na společný majetek. Soud proto tuto částku v plné výši zohlednil ve prospěch žalobkyně.48. Soud dále posuzoval částku 86 966 Kč, kterou žalobkyně po zániku manželství a před vypořádáním společného jmění uhradila ze svých výlučných prostředků na splátky společného hypotečního dluhu, tato částka se skládá z částky 62 118 Kč, která byla prokazatelně uhrazena dle výpisu z úvěru ke dni 15. 6. 2026 a dále byla připočtena částka 24 848 Kč (dvě splátky úvěru po 12 424 Kč za měsíc červen a červenec 2026). Ačkoli nejde o vnos v úzkém smyslu slova učiněný za trvání manželství, jde o situaci, kdy jeden z bývalých manželů po zániku společného majetkového režimu plnil na společný dluh z vlastních výlučných prostředků. Judikatura Nejvyššího soudu dovodila, že zaplatí-li jeden z manželů po zániku společného jmění společný dluh ze svého výlučného majetku, má právo na zohlednění této částky při vypořádání, srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, . Soud proto i tuto částku zohlednil v plném rozsahu ve prospěch žalobkyně, a to obdobně jako vnos z jejího výlučného majetku.49. Stejně tak soud zohlednil částku 6 675 Kč, kterou žalobkyně po zániku manželství vynaložila z vlastních prostředků na pojištění předmětné bytové jednotky. Tato platba nesměřovala k uspokojení výlučné osobní potřeby žalobkyně oddělené od společné majetkové hodnoty, nýbrž k zachování a ochraně věci, která byla až do jejího vypořádání součástí společného jmění. Šlo tedy o náklad účelně vynaložený na zachování společné věci, který bylo namístě při vypořádání ve prospěch žalobkyně zohlednit. Ani zde soud neshledal důvod, aby dopad takto vynaložené částky nesla žalobkyně sama, když se jednalo o náklad spojený s ochranou dosud nevypořádaného společného majetku.50. Naproti tomu soud nezohlednil částku 77 500 Kč, jejíž část ve výši 37 500 Kč žalobkyně navrhovala promítnout do vypořádání ve svůj prospěch. Z provedeného dokazování vyplynulo, že šlo o společný dluh vzniklý za trvání manželství. Nebylo současně prokázáno, že by tento dluh byl uhrazen po zániku majetkového společenství z výlučných prostředků žalobkyně, ani že by šlo o výlučný dluh žalovaného, na jehož úhradu byly použity prostředky z výlučného majetku žalobkyně. Za této situace nelze dovodit vznik samostatného vypořádacího nároku žalobkyně vůči žalovanému. Jestliže je společný dluh za trvání manželství uhrazen ze společných prostředků, nevzniká mezi účastníky zvláštní regresní či vypořádací nárok pouze proto, že na placení fakticky participoval více jeden z nich. V tomto směru soud vycházel z judikatorního závěru, že úhrada společného dluhu ze společných prostředků sama o sobě mezi účastníky nevytváří samostatný vypořádací nárok; srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, . Z tohoto důvodu soud požadavek žalobkyně na zohlednění částky 37 500 Kč neakceptoval.51. Při samotném výpočtu vypořádacího podílu soud postupoval podle metodiky formulované v rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, . Nejvyšší soud v tomto rozhodnutí vyložil, že při zohlednění vnosu z výlučného majetku jednoho z manželů do společného majetku je třeba nejprve stanovit celkovou hodnotu aktiv tvořících společnou masu, od této hodnoty odečíst vnosy a další obdobné částky, které mají být zohledněny ve prospěch některého z účastníků, takto zjištěný základ rozdělit mezi účastníky podle poměru jejich podílů a teprve následně k podílu toho z manželů, který vnos učinil, připočíst plnou výši vnosu. Jestliže byly některému z účastníků současně přikázány společné dluhy, je třeba zohlednit i tu skutečnost, že druhý z účastníků má nést polovinu takto přikázaného dluhu.52. V projednávané věci činí hodnota aktiv 4 739 133 Kč. Částky zohledněné ve prospěch žalobkyně představují 223 164,04 Kč, 86 966 Kč a 6 675 Kč, celkem tedy 316 805,04 Kč. Po odečtení těchto částek činí základ pro rozdělení aktiv mezi účastníky částku 4 422 327,96 Kč. Při rovnosti podílů připadá každému z účastníků na aktivech částka 2 211 163,98 Kč. K podílu žalobkyně je pak třeba připočíst plnou výši částek zohledněných v její prospěch, tedy 316 805,04 Kč, takže hodnota odpovídající jejímu podílu na aktivech činí 2 527 969,02 Kč. Hodnota odpovídající podílu žalovaného na aktivech činí 2 211 163,98 Kč.53. Na straně pasiv soud vzal v úvahu hypoteční závazek ve výši 1 563 475,87 Kč, který byl v plném rozsahu přikázán žalobkyni k úhradě. Za situace, kdy jde o společný dluh účastníků a k jeho výlučné úhradě byla zavázána žalobkyně, je třeba ve vztahu mezi účastníky vyjít z toho, že na žalovaného připadá polovina tohoto závazku, tedy částka 781 737,94 Kč. Tato částka musí být při konečném stanovení vypořádacího podílu žalovaného od jeho podílu na aktivech odečtena. Po tomto odečtení činí vypořádací podíl žalovaného částku 1 429 426,04 Kč (2 211 163,98 Kč – 781 737,94 Kč). Následně soud od takto vypočtené částky odečetl (dle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ) částku 46 821 Kč, která se skládá z částky 43 483 Kč (polovina z částky, kterou žalobkyně po skončení manželství uhradila na společný dluh) a z částky 3 338 Kč (polovina z částky, kterou žalobkyně po skončení manželství uhradila na pojištění bytové jednotky). Výše vypořádacího podílu žalovaného tak činí 1 382 605 Kč.54. Jelikož soud přikázal veškerá aktiva tvořící vypořádávanou majetkovou masu do výlučného vlastnictví žalobkyně a současně jí přikázal k úhradě i celý společný hypoteční dluh, je spravedlivé a logické, aby žalovaný obdržel peněžité vyrovnání odpovídající hodnotě svého vypořádacího podílu. Soud proto žalobkyni uložil povinnost zaplatit žalovanému na vypořádacím podílu částku 1 382 605 Kč. Takto určená výše peněžitého vyrovnání odpovídá jednak hodnotě majetku a dluhů přikázaných žalobkyni, jednak plně reflektuje částky, které žalobkyně prokazatelně vynaložila ze svého výlučného majetku na společný majetek či na společný dluh, a současně nezohledňuje položku 77 500 Kč, u níž podmínky pro její promítnutí do vypořádání splněny nebyly.55. Soud má za to, že uvedený způsob vypořádání představuje spravedlivé, přezkoumatelné a racionální uspořádání majetkových vztahů bývalých manželů, které odpovídá jak skutkovým okolnostem projednávané věci, tak ustálené judikatuře dovolacího soudu.56. Při rozhodování o nákladech řízení se soud řídil obecným východiskem pro rozhodování o nákladech řízení v řízení o vypořádání společného jmění manželů (majícím povahu tzv. iudicium duplex) je, aby žádný z účastníků neměl právo na náhradu nákladů řízení vůči jinému účastníku, ledaže by pro to byly dány důvody hodné zvláštního zřetele (nález Ústavního soudu ze dne 10. 1. 2024, sp. zn. III.ÚS 2148/23, uveřejněný v časopisu Bulletin advokacie, roč. 2024, č. 4, s. 49, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 4. 2024, sp. zn. , spisová značka, ). Soud v projednávané věci takové důvody zvlášť zřetele hodné neshledal, a proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.57. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku nebo, jde-li o vyklizení bytu, do patnácti dnů od právní moci rozsudku; soud může určit lhůtu delší nebo stanovit, že peněžité plnění se může stát ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti určí.58. V nyní posuzovaném případě požádala žalobkyně, aby jí byla k plnění vypořádacího podílu žalovanému poskytnuta lhůta tří měsíců. Vzhledem k tomu, že částka vypořádacího podílu je poměrně vysoká, soud uvedenému vyhověl. Současně soud přihlédl k tomu, že smyslem uložené povinnosti je dosáhnout reálného splnění vypořádacího podílu, nikoli vytvořit stav, v němž by žalobkyně byla formálně v prodlení, přestože jí žalovaný neposkytl součinnost potřebnou k přijetí plnění. Výrok vázající splatnost na sdělení čísla účtu proto soud považuje za věcně odůvodněný právě s ohledem na mimořádné okolnosti projednávané věci, zejména na neznámý pobyt žalovaného a absenci údajů potřebných pro přímé bezhotovostní plnění. Pro účely rozhodnutí ve věci samé však soud považoval za přiměřené a hospodárné vyjádřit ve výroku primárně povinnost žalovaného poskytnout součinnost k přijetí plnění sdělením čísla účtu, neboť teprve tím se vytvoří standardní podmínky pro řádné dobrovolné splnění uložené povinnosti.