5 C 7/2026-63 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se žalobou doručenou nadepsanému soudu domáhala po žalovaném zaplacení částky 35 000 Kč s příslušenstvím a 560 Kč představujících smluvní pokutu, a to z titulu smlouvy o poskytnutí revolvingového úvěru č. , hodnota, , která byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena dne 10. 5. 2025. Smlouvou o poskytnutí revolvingového úvěru se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky až do výše úvěrového rámce 35 000 Kč. Žalovaný se zavázal splácet úvěr měsíčních splátkách ve výši 1 750 Kč. Žalovaný svou povinnost nesplnil a neuhradil splátku splatnou dne 15. 6. 2025. Žalovaný přes upomínky dané splátky neuhradil, a proto došlo k zesplatnění úvěru ke dni 21. 9. 2025. Žalobkyně po žalovaném požaduje jistinu ve výši 35 000 Kč, kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 5 004,62 Kč odpovídající sazbě 57,99 % ročně z částky 35 000 Kč za období od 16. 6. 2025 do 12. 9. 2025, náklady na upomínkování ve výši 1 000 Kč a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky v celkové výši 560 Kč. Žalobkyně uvedla, že před uzavřením smlouvy o úvěru proběhlo řádné posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Žalovaný byl k úhradě dluhu vyzván předžalobní výzvou.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Soud ve věci nařídil jednání a věc projednal dle § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníků, když žalobkyně se z jednání řádně omluvila a žalovaný se k jednání nedostavil. Soud tak vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů.4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní byl zjištěn následující skutkový stav:5. Žalobkyně před uzavřením smlouvy žalovaného seznámila s jeho právy a povinnostmi plynoucími mu z uzavírané smlouvy (předsmluvní informace).6. Ze smlouvy o úvěru soud zjistil, že žalovanému byl dne 10. 5. 2025 poskytnut úvěr se stanoveným úvěrovým rámcem ve výši 35 000 Kč. Úvěrová smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou, přičemž čerpané prostředky byl žalovaný povinen splatit nejpozději do 72 měsíců ode dne čerpání poslední tranše. Žalovaný se zavázal hradit alespoň minimální měsíční splátky ve výši 5 % z čerpané a dosud nesplacené jistiny, splatné vždy do 15. dne v měsíci, žalovaný při vyčerpání celého rámce a při úhradě pouze minimálních splátek po dobu 72 měsíců, činí 126 000 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 57,99 % ročně, RPSN činila 76,18 %. Minimální splátka činila ke dni uzavření smlouvy 1 750 Kč. Pro případ prodlení byla sjednána smluvní pokuta 0,1 % denně z dlužné částky ode dne následujícího po uplynutí lhůty stanovené v předžalobní výzvě až do úplného zaplacení (předsmluvní informace, smlouva o poskytnutí revolvingového úvěru č. , hodnota, , doklad o digitálním podpisu smlouvy).7. Z předloženého posouzení úvěruschopnosti soud zjistil, že žalovaný prohlásil, že je schopen dostát svým závazkům, že vůči němu není vedeno insolvenční ani jiné obdobné řízení, není v exekuci, není účastníkem žádného soudního, rozhodčího či správního řízení. Žalovaný uvedl, že je svobodný, vyučený. Žalobkyně provedla kontrolu rejstříků, kdy žalovaný neprocházel insolvenčním rejstříkem, proti žalovanému nebylo vedeno exekuční řízení. Z rejstříku SOLUS vyplynulo, že žalovaný má výbornou platební morálku, že žalovaný má měsíční závazky ve výši 7 013 Kč. Příjmy žalovaného byly ověřeny jak jeho vlastním prohlášením, tak výpisy z bankovního účtu. Zatímco žalovaný deklaroval měsíční příjem 50 000 Kč, na bankovním účtu byly zjištěny pravidelné příjmy ve výši 40 000 Kč. Náklady na bydlení byly žalovaným prohlášeny ve výši 15 000 Kč měsíčně, nicméně z bankovních výpisů žalobkyně sdělila, že náklady na bydlení vychází ve výši 10 000 Kč měsíčně. K tomu byly zohledněny i náklady na potraviny a běžné zboží domácnosti ve výši 6 300 Kč. Žalovaný prohlásil, že výše jeho finančních závazků je 5 000 Kč, žalobkyně však na bankovním účtu nalezla závazky ve výši 13 765 Kč, dle registru SOLUS 7 013 Kč. Na základě všech zjištěných údajů žalobkyně uzavřela, že žalovaný splňuje předpoklady úvěruschopné osoby a je schopen dostát závazkům vyplývajícím ze smlouvy o úvěru (posuzování úvěruschopnosti spotřebitele).8. Z datového výstupu soud zjistil, že proti žalovanému nebylo vedeno insolvenční řízení, exekuční řízení, byl bez negativního záznamu v SOLUS (datový výstup z Credit Info CEE).9. Z fotokopie občanského průkazu a řidičského průkazu soud zjistil, že žalobkyně ověřovala totožnost žalovaného (fotokopie občanského průkazu a řidičského průkazu).10. Z předloženého detailu bankovní transakce soud zjistil, že dne 12. 5. 2025 byla z účtu žalobkyně odeslána bezhotovostní platba ve výši 35 000 Kč na bankovní účet žalovaného. Dle uvedeného variabilního symbolu , var. symbol, a zprávy pro příjemce „CFIG úvěr“ se jednalo o platbu vztahující se ke Smlouvě o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, . Pro ověření čísla účtu žalovaného byla na jeho účet dne 10. 5. 2025 zaslána platba ve výši 1 Kč (detail bezhotovostní platby).11. Žalobkyně upomínala žalovaného k uhrazení dlužné částky, a to upomínkou ze dne 20. 6. 2025 a ze dne 5. 7. 2025(upomínka č. 1 včetně emailové zprávy, upomínka č. 1 včetně emailové zprávy).12. Z předložené předžalobní výzvy soud zjistil, že žalobkyně oznámila žalovanému, že došlo k zesplatnění celé jistiny úvěru, žalovanému byla vyčíslena celková dlužná částka ve výši 47 464,62 Kč. Žalovaný byl vyzván k úhradě této částky nejpozději do 5. 10. 2025. Výzva byla žalovanému odeslána dne 21. 9. 2025 (předžalobní výzva, zesplatnění úvěru, podací lístek).13. Žalobkyně dále předložila soudu dokument souhlas se zpracováním osobních údajů, ze kterého soud nezjistil žádné podstatné informace pro rozhodnutí.14. Žalobkyně dále předložila soudu soubor JSON, který pravděpodobně obsahuje výpis z účtu žalovaného. Žalobkyně, a to i opakovaně přes výzvu soudu, zaslala tento důkaz ve stavu, který je pro soud nedostatečný. Z takto předloženého důkazu soud nemůže zjistit požadované informace a zhodnotit tak, zda žalobkyně řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného. Zda se opravdu jedná o výpis z účtu žalovaného, jaké byly měsíční příjmy, jaké byly měsíční výdaje žalovaného, a zda byl schopen splácet daný úvěr.15. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav:16. Žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 35 000 Kč a žalovaný se zavázal žalobkyni tyto finanční prostředky splácet, ve splátkách ve výši 1 750 Kč, kdy se výše splátky mohla měnit, a to nejpozději 72 měsíců ode dne čerpání poslední tranše. Úroková sazba byla sjednána ve výši 57,99 % ročně, RPSN činila 76,18 %. Žalobkyně neprovedla před poskytnutím úvěru řádně kontrolu úvěruschopnosti žalovaného. Žalovaný žalobkyni v souvislosti s poskytnutým úvěrem ve výši 35 000 Kč neuhradil žádnou částku.17. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:18. Dle ust. § 2395 zákona č. 89/2012., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.19. Podle § 2 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú.“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.20. Dle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.21. Dle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.22. Dle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěr