7 C 106/2026-16 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalované zaplacení částky ve výši , částka, s odůvodněním, že se žalovanou uzavřel ústní smlouvu o zápůjčce, na základě které poskytl žalované peněžní prostředky ve výši , částka, . Dne , datum, účastníci uzavřeli dohodu o uznání dluhu, jejíž součástí byl splátkový kalendář, kterou žalovaná uznala svůj dluh vůči žalobci ve výši , částka, a zavázala se jej splatit v pravidelných měsíčních splátkách po , částka, , vždy k 17. dni v měsíci, a to pod ztrátou výhody splátek. První splátka byla splatná dne , datum, . Žalovaná na dluh plnila pouze částečně, když celkem uhradila pouze částku ve výši , částka, , a to v pěti splátkách. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou splátky splatné dne , datum, , proto dne , datum, se stal splatným celý zůstatek dluhu, tj. částka ve výši , částka, . Žalobce zaslala prostřednictvím svého právního zástupce žalované dne , datum, předžalobní výzvu, v jejíž návaznosti žalovaná dne , datum, uhradila žalobci částku , částka, . Zbylou část dluhu žalovaná nezaplatila.2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, resp. soud jejich souhlas předpokládal postupem podle § 101 odst. 4 o. s. ř. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Z listiny nazvané jako uznání dluhu se splátkovým kalendářem ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaná uznala svůj dluh vůči žalobci ve výši , částka, a zavázala se jej uhradit v měsíčních splátkách po , částka, vždy nejpozději k 17. dni v měsíci na účet č. , č. účtu, . Účastníci si dále sjednali, že v případě neuhrazení byť jediné splátky, se stává splatným dosud neuhrazený zůstatek dluhu. Z dopisu ze dne , datum, soud zjistil, že žalobce prostřednictvím svého právního zástupce vyzval žalovanou k úhradě dlužené částky ve výši , částka, do 7 dnů. Zároveň tímto dopisem žalovanou upozornil, že v případě neuhrazení dluhu ve stanovené lhůtě, se žalobce bude domáhat zaplacení dluhu soudní cestou. Žalovaná celkem žalobci uhradila částku ve výši , částka, (tvrzení žalobce, které žalovaná nerozporovala).5. Při právním hodnocení věci soud vycházel z následujících právních předpisů a tyto na zjištěný skutkový stav aplikoval následovně:6. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.7. Dle § 2 053 o. z. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.8. Podle § 1970 o. z. může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat po dlužníku, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, zaplacení úroku z prodlení. Neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše stanovená vládou nařízením.9. Na základě uvedených listinných důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Účastníci mezi sebou uzavřeli smlouvu o zápůjčce ve smyslu § 2390 o. z., na základě které žalobce poskytl žalované peněžní prostředky ve výši , částka, a žalovaná se tuto částku zavázala žalobci splácet v měsíčních splátkách po , částka, . Žalovaná dluh ve výši , částka, vůči žalobci uznala. Žalovaná dosud žalobci uhradila pouze částku ve výši , částka, a zbývá jí uhradit ještě částku , částka, , proto soud co do této částky žalobě vyhověl. Účastníci si sjednali, že v případě neuhrazení byť jediné splátky se stane dosud neuhrazený zůstatek dluhu splatným. Žalovaná neuhradila splátku, která byla nejpozději splatná dne , datum, , proto se stal následujícím dnem celý dluh splatný (tj. dnem , datum, ). Žalobce tak má nárok rovněž na zaplacení úroku z prodlení ve výši, která odpovídá ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném od , datum, , a to ode dne , datum, . Jelikož žalobce prokázal právní titul i výši žalované částky, která nebyla v řízení nijak rozporována, soud žalobě vyhověl v plném rozsahu.10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t.11. Náhradu přiznaných nákladů řízení je žalovaná povinna dle § 149 odst. 1 o. s. ř. zaplatit k rukám právního zástupce žalobkyně, který je advokátem.12. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud žalované dle § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce tří dnů od právní moci rozsudku; důvody pro stanovení delší lhůty nebo pro rozložení plnění do splátek soud neshledal.