7 C 383/2025-18 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhá zaplacení částky , částka, s příslušenstvím z titulu nesplaceného spotřebitelského úvěru. Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, . poskytla žalované dne , datum, úvěr ve výši , částka, na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , který měl být splacen nejpozději do , datum, . Úvěr byl žalované vyplacen na bankovní účet č. , č. účtu, . Žalovaná úvěr čerpala, avšak jej nevrátila a dostala se do prodlení, přestože byla opakovaně upomínána, naposledy předžalobní výzvou ze dne , datum, . Pohledávka byla postupně postoupena nejprve na společnost , právnická osoba, ., a následně na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, . Ke dni podání žaloby žalovaná uhradila pouze , částka, , zbývá jí tedy zaplatit na jistině částku , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení od , datum, do zaplacení. Pro případ, že by soud nárok ze smlouvy neuznal, žalobkyně požaduje přiznání jistiny z titulu bezdůvodného obohacení, neboť částka byla prokazatelně převedena na účet žalované.2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.3. Žalovaná se poté, co byl soudem vyzvána ve smyslu ust. § 101 odst. 4 o. s. ř., aby se vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, k výzvě soudu nevyjádřila, a žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila již v žalobě. Z tohoto důvodu postupoval soud ve shodě s ust. § 115a o. s. ř., a rozhodl bez nařízení jednání.4. Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, včetně čestného prohlášení z téhož dne a všeobecných obchodních podmínek, standardních informací o spotřebitelském úvěru a vysvětlení k posouzení smlouvy o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že společnost Viva , právnická osoba, . (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) se žalovanou dne , datum, prostředky komunikace na dálku podepsala smlouvu o úvěru. Na základě této smlouvy se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala žalované poskytnout úvěr ve výši , částka, na bankovní účet žalované č. , č. účtu, . Splatnost úvěru nastala dne , datum, , přičemž žalovaná se zavázala ke každému 18. dni v měsíci splatit alespoň minimální splátku ve výši 10 % z čerpaného úvěru. Sjednaná roční úroková sazba činila 457,50 % a RPSN činila 4 697,47 %. Žalovaná při uzavření smlouvy o úvěru právní předchůdkyni žalobkyně sdělila, že je svobodná, jsou na ní závislé dvě osoby, má čistý měsíční příjem ze zaměstnání ve výši , částka, a její měsíční výdaje na domácnost činí , částka, .5. Z potvrzení o provedené platbě ze dne , datum, má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně dne , datum, zaslala na bankovní účet žalované č. , č. účtu, částku ve výši , částka, .6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, včetně ujednání o úplatě a seznamu postupovaných pohledávek soud zjistil, že pohledávka za žalovanou ze smlouvy č. , hodnota, ve výši , částka, byla právní předchůdkyní žalobkyně postoupena na společnost , právnická osoba, .7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, včetně seznamu pohledávek soud zjistil, že pohledávka za žalovanou ze smlouvy č. , hodnota, byla společností , právnická osoba, . postoupena na žalobkyni.8. Z e-mailu ze dne , datum, zaslaného na e-mailovou adresu , e-mail, , který žalovaná uvedla ve smlouvě o úvěru, soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovanou k okamžité úhradě dlužné částky ve výši , částka, .9. Z oznámení o postoupení pohledávky a výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne , datum, včetně podacího lístku z téhož dne soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně žalovanou před podáním žaloby informovala o postoupení pohledávky na žalobkyni a žalobkyně ji vyzvala k úhradě dlužné jistiny ve výši , částka, do tří dnů.10. Žalovaná na splátkách úvěru uhradila pouze částku , částka, (tvrzení žalobkyně, které žalovaná nerozporovala).11. Při právním hodnocení věci soud vycházel z následujících právních předpisů a tyto na zjištěný skutkový stav aplikoval následovně:12. Dle ust. § 2395 zákona č. 89/2012., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.13. Podle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věty první ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.14. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.15. Podle § 78 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Podle § 78 odst. 2 písm. b) ZoSÚ poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.16. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).17. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.18. Podle § 1969 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení, věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.19. Dle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.20. Dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.21. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.22. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.23. V rozsudku č. j. , spisová značka, ze dne , datum, Nejvyšší správní soud mj. konstatoval, že součástí odborné péče při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je také posouzení rozhodujících listin a vynaložení patřičného úsilí, podloženého odborností a profesionalitou, aby byly zjištěny všechny potřebné skutečnosti v nezbytném rozsahu. Proto je nutno dovodit také požadavek na doložení tvrzení dlužníka o jeho majetkových poměrech. Samotné ničím nedoložené prohlášení spotřebitele nemůže vést k řádnému prověření jeho schopnosti splácet úvěr, neboť se jedná o situace, kdy by osoba jednající s odbornou péčí měla a mohla mít pochybnosti o pravdivosti tvrzených skutečností.24. Dále uvedl, že je třeba si uvědomit, že zákon o spotřebitelském úvěru klade velký důraz na ochranu spotřebitelů před neodpovědným zadlužováním, které je v současnosti závažným společenským problémem, jehož řešení patrně nelze ponechat pouze na odpovědnosti samotných dlužníků. K řešení tohoto problému tak mají věřitelé přispět tím, že budou před uzavřením úvěrových smluv pečlivě zkoumat schopnost spotřebitele úvěr splácet, a eliminovat tak možné