17 C 196/2020-31 — Okresní soud v Mělníku

Žalobkyně se obrátila dne [datum] ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 221 257,50 Kč s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že žalovaný, jako ob jednatel a žalobkyně, coby poskytovatel, uzavřeli v [anonymizováno] [rok] ústní smlouvu o poskytování služeb, jejímž předmětem byl nákup mediálního prostoru a produkce pro kampaň [příjmení] okruh v období [anonymizováno] [rok]. Ačkoli žalobkyně žalovanému služby dle smlouvy řádně a včas poskytla a v souladu s dohodou fakturou [číslo] ze dne [datum] v částce 221 257,50 Kč a se splatností ke dni [datum] vyfakturovala, žalovaný za poskytnuté služby do dnešního dne, ani přes předžalobní upomínku, ničeho neuhradil. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci: Žalobkyně je obchodní korporací, zapsanou v obchodním rejstříku, jejímž předmětem činnosti je mimo jiné výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona. Žalovaný je spolkem, zapsaným ve spolkovém rejstříku, jehož účelem je zajistit uspokojení zájmů jeho členů o motoristické sporty, udržování společenských styků a vylepšování společenských vztahů /výpis z obchodního a spolkového rejstříku na č.l. 10 a 11 spisu/. Fakturou [číslo] ze dne [datum] znějící na částku 221 257,58 Kč s DPH a se splatností ke dni [datum] vyfakturovala žalobkyně žalovanému nákup mediálního prostoru a produkci pro kampaň [příjmení] okruh v období [anonymizováno] [rok] /faktura na č.l. 12 spisu/. Žalobkyně vyzvala s poukazem na mezi účastníky uzavřenou smlouvu žalovaného k úhradě částky 221 257,50 Kč předžalobní výzvou ze dne [datum], kterou dne [datum] žalovaný převzal /viz předžalobní upomínku na č. l. 13, dodejka na č.l. 15 p.v., 16 spisu/. Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu. Soud dospěl ke skutkovému závěru, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva, na základě níž se žalobkyně zavázala poskytnout služby v podobě nákupu mediálního prostoru a produkce pro kampaň [příjmení] okruh v období [anonymizováno] [rok] a žalovaný se zavázal za tyto služby zaplatit cenu. Žalobkyně svému závazku ze smlouvy dostála, když sjednané služby žalovanému poskytla, oproti tomu žalovaný povinnosti pro něj ze smlouvy vyplývající nesplnil, neboť cenu za poskytnuté služby ani přes upomínku žalobkyně dosud neuhradil. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen„ o. z.”), ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti. Dle § 1721 o. z., ze závazku má věřitel vůči dlužníku právo na určité plnění jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit. Dle § 1723 odst. 1 o. z., závazek vzniká ze smlouvy, z protiprávního činu, nebo z jiné právní skutečnosti, která je k tomu podle právního řádu způsobilá. Dle § 1724 odst. 1 o. z., smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy. Dle § 1725 o. z., je smlouva uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. V mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah. Dle § 1746 odst. 1 o. z., zákonná ustanovení upravující jednotlivé typy smluv se použijí na smlouvy, jejichž obsah zahrnuje podstatné náležitosti smlouvy stanovené v základním ustanovení pro každou z těchto smluv. Dle odstavce 2 strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. Dle § 1759 odst. 1, věta prvá o. z., smlouva strany zavazuje. Dle § 1908 odst. 1 o. z., splněním dluhu závazek zaniká. Dle odstavce 2 dlužník musí dluh splnit na svůj náklad a nebezpečí řádně a včas. Dle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a v plném rozsahu jí včetně příslušenství vyhověl. Bylo totiž prokázáno, že mezi účastníky byla v ústní formě uzavřena zákonem typově neupravená smlouva, jejímž obsahem byl závazek žalobkyně poskytnout žalovanému ve smlouvě vymezené služby a závazek žalovaného za tyto služby zaplatit cenu. Bylo prokázáno, že žalobkyně svému závazku dostála, žalovaný, který nadále dluží žalobkyni cenu za poskytnuté služby, však nikoli. Soud v daném případě vycházel ze skutkových tvrzení obsažených v žalobě, která měla oporu v provedeném dokazování a která nebyla ze strany žalovaného při jeho totální pasivitě nikterak zpochybněna. Bylo na žalovaném, aby případně tvrdil a prokázal skutečnosti rozhodné z hlediska vzniku a obsahu závazkového vztahu, jakož případně i skutečnosti rozhodné pro posouzení zda a v jakém rozsahu své povinnosti dostál. Vzhledem k tomu, že žalovaný nic z právě nastíněného netvrdil, natož aby prokázal, uložil mu soud povinnost k úhradě ceny za poskytnuté služby. S ohledem na to, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku řádně a včas, octl se s placením dluhu v prodlení, a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. tak, jak je žalobkyně uplatnila. Lhůta k plnění byla stanovena ve smyslu § 160 odst. 1 o. s. ř. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 43 408,60 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 8 851 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 221 257,50 Kč sestávající z částky 9 220 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 28 560 Kč ve výši 5 997,60 Kč. Jejich zaplacení soud žalované uložil ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta dle § 149 odst. 1 o. s. ř.