16 C 260/2021-55 — Okresní soud v Mělníku

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). 2. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši [částka] a kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], a dále se smluvní pokutou ve výši [částka] s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] uzavřela s žalovanou dne [datum] smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalované úvěr ve výši [částka], který měl být splacen spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši [částka] dne [datum]. Žalovaná však poskytnuté peněžní prostředky nevrátila, ocitla se tak v prodlení. Dále žalobkyně uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně úvěry poskytuje prostřednictvím webové stránky, na níž se žalovaná zaregistrovala zadáním osobních údajů, návrh smlouvy odsouhlasil vložením unikátního kódu, a následně smlouvu spolu s ostatní dokumentací zaslala v rámci uživatelského účtu právní předchůdkyni žalobkyně. Pro případ, že by soud neshledal důvodným nárok žalobce na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o úvěru, požadoval, aby soud nárok v části jistiny žalované částky posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení. 3. Podáním ze dne [datum] vzala žalobkyně žalobu co do částky [částka] zpět. Soud proto řízení v této části postupem podle § 96 odst. 2 o.s.ř. zastavil (viz výrok I.). 4. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 5. Ve věci bylo nařízeno jednání soudu, ke kterému se nedostavil žádný z řádně předvolaných účastníků. Žalobkyně se z účasti na jednání omluvila, žalovaná se neodstavila bez omluvy. Soud tedy podle ustanovení § 101 odst. 3 o.s.ř. věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, přičemž mohl vycházet jen z obsahu spisu a provedených označených a předložených důkazů. 6. V dané věci jde o spor, kde hodnota požadovaného peněžitého plnění nedosahuje částky uvedené v § 202 odst. 2 o.s.ř., tedy na jistině [částka] (bez příslušenství), jde o tzv. bagatelní řízení, v němž proti vydanému rozsudku soudu I. stupně není odvolání přípustné. Z ustanovení § 157 odst. 4 o.s.ř. plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 7. V řízení zjištěný skutkový stav je ten, že právní předchůdkyně žalobkyně zaslala na bankovní účet žalované dne [datum] částku [částka] (výpis z účtu na č.l. 27, sdělení banky na č.l. 38). Z předloženého textu smlouvy o úvěru, textu smlouvy o všeobecných podmínkách poskytnutí úvěru ani z předložených upomínek a potvrzení o odeslání dopisů nevyplývá, že by žalovaná žalobcem konkrétní text smlouvy o úvěru akceptovala nebo že by přistoupila na všeobecné obchodní podmínky (smlouva o úvěru na č.l. 22). 8. Vzhledem k výše uvedenému soud uzavřel, že v řízení nebylo prokázáno, že by žalovaná žalobkyní popsaným způsobem sjednala s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o úvěru a odsouhlasila předložené všeobecné podmínky. 9. Vzhledem k tomu, že žalobkyně po částečném zpětvzetí požadovala pouze úhradu jistiny, kterou žalobkyni její právní předchůdkyně poskytla, soud posoudil ve vztahu k částce [částka] danou věc dle ustanovení § 2991 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), upravujících bezdůvodné obohacení. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 o.z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Žalobkyně prokázala, že na bankovní účet žalované její právní předchůdkyně odeslala částku [částka], a žalované tedy vznikla povinnost toto plnění provedené bez právního důvodu vydat. Soud proto žalobě vyhověl. Splatnost pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení nastala uplynutím lhůty bez zbytečného odkladu po výzvě k plnění (§ 1958 o. z.). Vzhledem k tomu, že žalované na základě výzva žalobkyně dlužnou částku neuhradila, náleží žalobkyni též nárok na úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla určena v souladu s ustanovením § 160 o.s.ř. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšnější, nárok na náhradu nákladů řízení v rozsahu 26%. Žalobkyni by náležely náklady ve výši [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze dvou úkonů a z částky [částka] za jeden úkon právní služby, realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka]. Ohledně aplikace ust. § 14b a. t. soud odkazuje na větší množství žalob tzv. formulářového typu v databázi soudu ISAS. Jejich zaplacení soud žalovanému uložil ve lhůtě podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.