17 C 360/2021-32 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se obrátila dne [datum] ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 2 085 Kč s příslušenstvím a smluvní pokutou. Nárok odůvodnila tím, že uzavřela s žalovaným prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (internetu) dne [datum] smlouvu o úvěru, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 1 000 Kč. Totožnost žalovaného byla ověřena ověřovacím poplatkem ve výši 1 Kč z bankovního účtu žalovaného a z kopie jeho občanského průkazu. Žalovaný úvěr čerpal, čímž mu vznikla povinnost tuto částku včetně sjednaného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 785 Kč splatit jednorázově nejpozději do [datum]. Žalovaný však svůj dluh neuhradil v celém rozsahu řádně a včas. Žalovanou dlužnou částku 2 085 Kč tvoří nesplacená jistina ve výši 1 000 Kč, smluvní pokuty v celkové výši 300 Kč (2 × 150 Kč) a poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 785 Kč. Žalobkyně dále požaduje paušální náhradu nákladů vynaložených v souvislosti se zasláním 2 upomínek ve výši 650 Kč a 450 Kč a dále paušální náhradu nákladů ve výši 1 500 Kč za pověření inkasní agentury vymáháním pohledávky. 2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil. 3. V řešené věci jde o spor, jehož předmětem je peněžité plnění s hodnotou, která nedosahuje částky uvedené v § 202 odst. 2. zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), tedy na jistině 10 000 Kč (bez příslušenství), jde tak o tzv. bagatelní řízení, v němž proti vydanému rozsudku soudu I. stupně není odvolání přípustné. Z ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. pak plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1 o. s. ř.), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: 5. Žalobkyně uzavřela s žalovaným dne [datum] prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (internetu) úvěrovou smlouvu, na jejímž základě poskytla žalovanému jistinu ve výši 1 000 Kč převodem na jeho bankovní účet č. [bankovní účet], z kterého předtím žalovaný uhradil žalobkyni ověřovací poplatek ve výši 1 Kč. Žalobkyně dále ověřila totožnost žalovaného z kopie občanského průkazu. Žalobkyně naposledy vyzvala žalovaného k úhradě předžalobní výzvou. Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu. 6. Soud však dále z hlediska skutkového stavu nemohl učinit skutkový závěr takový, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně provedla posouzení úvěruschopnosti (schopnosti splácet spotřebitelský úvěr) žalovaného s odbornou péčí. Žalobkyně skutečnost o zkoumání úvěruschopnosti tvrdila toliko ve zcela obecné rovině, k výzvě soudu se však nevyjádřila a ústního jednání ve věci se nezúčastnila, soud ji proto nemohl v souladu s ust. § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. poučit o nedostatečném tvrzení ohledně zkoumání úvěruschopnosti, ani o důsledcích této skutečnosti, tedy neunesení břemena tvrzení, případně břemena důkazního. 7. Po právní stránce soud hodnotil věc podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen„ o. z.”), a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti. 8. Podle ust. § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Podle ust. § 2 odst. 1 ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 10. Dle ust. § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (…). 11. Dle ust. § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s ust. § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 12. Dle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 13. Dle ust. § 2991 odst. 1 o. z. ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 14. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná. 15. Jelikož žalobkyně nezkoumala před vlastním uzavřením smlouvy s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele (žalovaného), nesplnila svou povinnost stanovenou jí zákonem. Důsledkem nesplnění této zákonné povinnosti je absolutní neplatnost dotčené smlouvy a redukce nároku žalobkyně vůči žalovanému na vrácení holého zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu ust. § 2991 o. z. S ohledem na neplatné sjednání smlouvy nemá žalobkyně nárok na úhradu požadovaného poplatku za poskytnutí úvěru, náhrady účelně vynaložených nákladů, ani smluvní pokuty, a soud proto žalobu ohledně těchto částek (3 685 Kč) zamítl. 16. Žalobkyně poskytla žalovanému jistinu v celkové výši 1 000 Kč bez právního titulu (s ohledem na zjištěnou absolutní neplatnost smlouvy), došlo tak k bezdůvodnému obohacení žalovaného. Soud proto přiznal žalobkyni částku 1 000 Kč odpovídající nesplacené části poskytnuté jistiny. Lhůta k plnění byla určena v souladu s ustanovením § 160 o. s. ř. 17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků nepřiznal náhradu nákladů řízení, neboť v řízení úspěšnějšímu žalovanému žádné náklady nevznikly, přičemž v tomto případě soud ohledně poměru úspěchu a neúspěchu přihlédl i k uplatněnému příslušenství pohledávky v souladu s nálezem Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2717/08, ze dne [datum].