19 C 100/2021-50 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se obrátila dne 16. 3. 2021 ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 3 910 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení za období od 26. 7. 2020 do 16. 3. 2021 vyčísleným částkou 207 Kč (tj. úrok ve výši 8,25 % ročně z částky 3 910 Kč od 26. 7. 2020 do 16. 3. 2021). Nárok odůvodnila tím, že s žalovaným uzavřela dne [datum] pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo životní pojištění s obchodním označením„ životní pojištění na přání“, přičemž žalovaný nesplnil svou základní povinnost, a to hradit řádně a včas pojistné, pročež došlo i k zániku pojištění. Žalovaná částka sestává z dlužného pojistného ve výši 3 260 Kč, z poplatku ve výši 350 Kč za předčasné ukončení pojistné smlouvy a poplatku ve výši 300 Kč za odeslání upomínky. 2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil. 3. V řízení se jedná o věc s mezinárodním prvkem, neboť žalovaný je státním příslušníkem [země]. Soud se proto nejprve zabýval tím, zda je dána jeho pravomoc ve věci rozhodovat a podle jakého právního řádu má soud ve věci postupovat. Otázku pravomoci pak soud zkoumal z hlediska Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) [číslo] o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen Nařízení Brusel I bis). Podle čl. 4 Nařízení Brusel I bis platí, že nestanoví-li toto nařízení jinak, mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu. Na osoby, které nejsou státními příslušníky členského státu, v němž mají bydliště, se použijí pravidla pro určení příslušnosti, která se použijí pro jeho vlastní státní příslušníky. V průběhu řízení pak soud zjistil, že žalovaný má bydliště na adrese [adresa žalovaného] v./ a písemnosti jsou mu na tuto adresu doručovány. Pravomoc zdejšího soudu je tak dána a rozhodným právem je právo české. 4. Jelikož ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů a nešlo o věc vyjmenovanou v ustanovení § 120 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), vyzval soud žalovaného podle § 115a o.s.ř. k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný ve stanovené lhůtě nevyjádřil, ačkoli mu předmětné usnesení bylo řádně doručeno, žalobkyně s uvedeným postupem souhlasila již ve svém žalobním návrhu. Soud proto ve věci nenařídil jednání a rozhodl na základě předložených listinných důkazů. 5. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: Žalobkyně uzavřela s žalovaným dne [datum] pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo životní pojištění. Pojistné mělo být hrazeno měsíčně po 815 Kč Počátek pojištění byl sjednán na den 25. 1. 2020. Strany si dále sjednaly, že se jejich vzájemná práva a povinnosti řídí všeobecnými pojistnými podmínkami vydanými žalobkyní /viz pojistná smlouva na č. l. 9 Jelikož žalovaný neuhradil pojistné splatné za období od 25. 3. 2020 do 24. 5. 2020 ve výši 1 630 Kč (2 měsíce x 815 Kč), vyzvala žalobkyně žalovaného dopisem ze dne 18. 5. 2020, aby dlužné pojistné doplatil nejpozději do 24. 7. 2020 a zároveň žalovaného upozornila, že v případě, že tak neučiní, smlouva následujícím dnem zanikne /viz upomínka k zaplacení dlužného pojistného na č. l. 25 vč. dodejky na č. l. 16 Protože žalovaný pojistné ve stanovené lhůtě neuhradil, byla pojistná smlouva ukončena uplynutím dne 24. 7. 2020, o čemž byl žalovaný informován dopisem ze dne 4. 8. 2020, v němž byl vyzván k úhradě dlužné částky za dobu od 25. 3. 2020 do 24. 7. 2020 ve výši 3 610 Kč s tím, že částka zahrnuje i poplatek ve výši 350 za předčasné ukončení pojistné smlouvy (tj. 4 měsíce x 815 Kč + 350 Kč). Žalovaný byl rovněž upozorněn, že pokud dlužná částka nebude uhrazena, bude mu účtován další poplatek ve výši 300 Kč za vymáhání duhu /viz ukončení pojistné smlouvy na č. l. 15 Žalovaný byl poté vyzván dopisem ze dne 1. 9. 2020 nazvaným jako„ pokus o smír“ k úhradě dlužné částky již ve výši 3 910 Kč, která zahrnovala i poplatek za uvedený dopis ve výši 300 Kč/viz pokus o smír na č. l. 14 a předžalobní upomínkou ze dne 27. 11. 2020 /viz předžalobní upomínka na č. l. 18 vč. poštovního podacího archu na č. l. 17 Dle Sazebníku poplatků činil poplatek za předčasné ukončení smlouvy 350 Kč a pokus o smír po zániku pojištění ve výši 300 Kč/viz sazebník na č. l. 24 a přehled poplatků na č. l. 19 Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu. 6. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen„ o. z.”), ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti. 7. Dle ustanovení § 2758 o. z. platí, že pojistná smlouva je smlouvou odvážnou, ve které se pojistitel zavazuje v případě vzniku nahodilé události poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění a pojistník se zavazuje platit pojistiteli pojistné. Právo pojistitele na pojistné přitom podle § 2783 odst. 1 o. z. vzniká dnem uzavření pojistné smlouvy nebo dnem dohodnutým v pojistné smlouvě. Běžné pojistné, nebylo-li dohodnuto jinak, je dle § 2783 odst. 2 o. z. splatné prvního dne pojistného období a jednorázové pojistné dnem počátku soukromého pojištění. Pojistitel má podle § 2782 o. z. právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Podle § 2807 o. z. je-li sjednáno pojištění s běžným pojistným, zaniká pojištění výpovědí pojistitele nebo pojistníka ke konci pojistného období; výpověď musí být doručena alespoň 6 týdnů před uplynutím pojistného období, jinak zaniká pojištění ke konci následujícího pojistného období. 8. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázané, že mezi účastníky byla dne [datum] platně sjednána pojistná smlouva, jejímž předmětem bylo životní pojištění. Žalovaný však nesplnil svou základní povinnost, a to platit pojistné, a proto pojistná smlouva zanikla ke dni 24. 7. 2020. Žalovanému tak za dobu trvání smlouvy, konkrétně za období od 25. 3. 2020 do 24. 7. 2020, vznikl dluh na pojistném ve výši 3 260 Kč (4 měsíce x 815 Kč), který neuhradil. Soud tak vyhověl žalobě a uložil žalovanému povinnost toto pojistné za uvedené období zaplatit. 9. Žalobkyně rovněž požadovala uložit žalované povinnost zaplatit smluvně sjednané poplatky v celkové výši 650 Kč. Konkrétně se jednalo o poplatek ve výši 350 Kč za předčasné ukončení smlouvy a poplatek ve výši 300 Kč za„ Pokus o smír“. Soud v daném případě vyhověl žalobě jen částečně, a to co do požadavku na zaplacení poplatku za předčasné ukončení smlouvy, když se jedná o nároky vyplývající ze smluvního ujednání stran, které soud nepovažuje za nijak nemravné. Soud však nepřiznal žalobkyni nárok na zaplacení druhého poplatku za„ pokus o smír“. Pokus o smír je iniciativou ze strany žalobkyně, přičemž žalovaný nemá žádnou povinnost smír uzavřít. Je tedy zcela nemravné za pokus o smír účtovat jakýkoliv poplatek. Byť součástí„ pokusu o smír“ byla i opětovná výzva k zaplacení dlužné částky, nemůže žalobkyně po právu účtovat ani smluvní poplatek za zaslání upomínky, když smlouva mezi účastníky již zanikla. Soud proto přiznal žalobkyni pouze nárok na zaplacení 350 Kč, a co do požadavku na zaplacení dalších 300 Kč žalobu zamítl. 10. Pokud jde o příslušenství uplatněného nároku, soud žalobě vyhověl jen částečně. Nezaplacením pojistného do dne splatnosti se žalovaný dostal do prodlení a ode dne následujícího vzniklo žalobkyni podle § 1970 o. z. právo požadovat vedle jistiny dluhu, též zaplacení úroku z prodlení a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném ke dni vzniku prodlení. Soud proto přiznal žalobkyni právo na zákonný úrok z prodlení z uznané částky. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení částečně neúspěšná, nárok na náhradu nákladů ve výši 84,65 % z plné náhrady nákladů řízení. [příjmení] náhrada nákladů řízení činí 1 489 Kč a sestává se ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.“) ve výši 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, návrh ve věci samé), tj. ve výši 600 Kč (3 úkony x odměna ve výši 200 Kč), dále paušální náhrada výdajů za každý z těchto úkonů podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., tj. ve výši 300 Kč (3 úkony x paušální náhrada ve výši 200 Kč) a náhrada za daň z přidané hodnoty podle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 189 Kč (21 % z částky 900 Kč). Žalobkyně má tak nárok na 1 260 Kč (84,65 % z 1 489 Kč). Jejich zaplacení soud uložil k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta dle § 149 od