19 C 166/2021-41 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se obrátila dne 26. 3. 2021 ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 2 302 Kč s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že se jedná o neuhrazené pojistné za období od 20. 3. 2020 do 26. 6. 2020, které byl žalovaný žalobkyni povinen platit podle pojistné smlouvy [číslo] ze dne 23. 9. 2019, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla [anonymizována dvě slova], [registrační značka] (tzv. povinné ručení). Žalovaná částka sestává z dlužného pojistného ve výši 1 702 Kč a paušalizované náklady spojené s upomínáním a vymáháním ve výši 600 Kč. 2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil. 3. Jelikož ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů a nešlo o věc vyjmenovanou v ustanovení § 120 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), vyzval soud žalovaného podle § 115a o.s.ř. k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, ačkoli mu předmětné usnesení bylo řádně doručeno do datové schránky, žalobkyně s uvedeným postupem souhlasila již ve svém žalobním návrhu. Soud proto ve věci nenařídil jednání a rozhodl na základě předložených listinných důkazů. 4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: 5. Žalobkyně uzavřela s žalovaným dne 23. 9. 2019 pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla [anonymizována dvě slova], [registrační značka], [VIN kód]. Pojistné mělo být hrazeno pololetně po 3 196 Kč Počátek pojištění byl sjednán na den 20. 9. 2019. Strany si dále sjednaly, že se jejich vzájemná práva a povinnosti řídí všeobecnými pojistnými podmínkami vydanými žalobkyní. Pojištění bylo sjednáno na dobu neurčitou /viz pojistná smlouva na č. l. 9, povinné informace pro klienta na č.l. 11, všeobecné pojistné podmínky v informačním systému soudu/. Poplatek za upomínku k zaplacení dlužného pojistného činil od 1. 7. 2016 částku 160 Kč. Od 3. 6. 2019 činil uvedený poplatek částku 300 Kč /viz sazebník vybraných poplatků na č. l. 19 Žalovaný neuhradil pojistné splatné dne 20. 3. 2020, proto jej žalobkyně dopisem ze dne 6. 4. 2020 vyzvala, aby dlužné pojistné doplatil. Výzva neobsahuje upozornění na zánik pojištění v případě nezaplacení dlužného pojistného ve stanovené lhůtě /viz výzva na č. l. 12 Žalovaný byl opakovaně vyzván k úhradě dlužného pojistného dopisem ze dne 20. 4. 2020 /viz výzva na č.l. 13 a dodejka na č.l. 16 Žalobkyně informovala žalovaného dopisem ze dne 7. 7. 2020, že tím, že pojistné nezaplatil v uvedené lhůtě, pojistná smlouva zanikla dnem 25. 6. 2020. V dopisem byl vyzván k úhradě dlužné částky 2 002 Kč /viz dopis na č.l. 14 Žalobkyně následně opětovně žalovaného požádala o uhrazení dlužné částky dopisem ze dne 3. 8. 2020, avšak již ve výši 2 302 Kč /viz upomínka na č. l. 15 Předžalobní upomínkou zaslanou již prostřednictvím advokáta žalobkyně ze dne 22. 10. 2020 byl žalovaný naposledy před podáním žaloby vyzván k úhradě dlužné částky ve výši 2 302 Kč/viz předžalobní upomínka na č. l. 18 včetně poštovního podacího archu na č.l. 17 Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu. 6. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen„ OdpVoz“) a podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti. Podle ustanovení § 2758 o. z. platí, že pojistná smlouva je smlouvou odvážnou, ve které se pojistitel zavazuje v případě vzniku nahodilé události poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění a pojistník se zavazuje platit pojistiteli pojistné. Tento zákon upravuje vztahy účastníků pojištění vzniklého na základě pojistné smlouvy, pokud zvláštní právní předpis tyto vztahy neupravuje jinak. Takovým předpisem je zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (OdpVoz), podle jehož ustanovení § 3 odst. 1 vzniká pojištění odpovědnosti na základě pojistné smlouvy. Podle § 12 odst. 1 písm. e) OdpVoz pojištění zaniká dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi; tato lhůta nesmí být kratší než 1 měsíc a upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik pojištění odpovědnosti v případě nezaplacení dlužného pojistného a o této upomínce pojistitel současně informuje osobu uvedenou v pojistné smlouvě jako vlastník tuzemského vozidla, jde-li o osobu odlišnou od pojistníka. Podle § 13 odst. 2 OdpVoz má pak pojistitel právo na pojistné do konce kalendářního měsíce, ve kterém pojištění odpovědnosti zaniklo. 7. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že mezi účastníky byla dne 23. 9. 2019 platně sjednána pojistná smlouva na dobu neurčitou, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla [anonymizována dvě slova], [registrační značka], [VIN kód]. Žalovaný však nesplnil svou základní povinnost, a to platit pojistné, když nezaplatil sjednané pojistné ve výši 3 196 Kč splatné dne 20. 3. 2019, a to ani v dodatečné lhůtě od doručení upomínky. Žalobkyně touto žalobou uplatňuje dlužné pojistné za období od 20. 3. 2020 do 26. 6. 2020 včetně ve výši 1 702 Kč, k jehož zaplacení byl žalovaný opakovaně vyzván. Jelikož v řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný uvedený dluh uhradil, uložil soud povinnost žalovanému tuto částku žalobkyni zaplatit. 8. Žalobkyně rovněž požadovala uložit žalovanému povinnost zaplatit smluvně sjednané poplatky za zaslání upomínek. Konkrétně se jednalo o poplatek ve výši 300 Kč za zaslání upomínky ze dne 7. 7. 2020 (žalobkyně sice tvrdila, že se jedná o upomínku ze dne 4. 5. 2020, tato upomínka však nebyla doložena a jelikož v upomínce ze dne 7. 7. 2020 je žalovaný vyzýván k úhradě i dlužného poplatku za upomínku ve výši 300 Kč, má soud za to, že se jedná o překlep žalobkyně v jejím vyjádření) a poplatek ve výši 300 Kč za zaslání upomínky ze dne 4. 5. 2020. Soud v daném případě vyhověl žalobě jen částečně, a to co do požadavku na zaplacení paušálně stanovené náhrady nákladů za odeslání první upomínky, když se jedná o nároky vyplývající ze smluvního ujednání stran. Soud však nepřiznal žalobkyni nárok na zaplacení druhého poplatku. Je sice chvályhodné, že se žalobkyně před podáním žaloby snaží opakovaně urgovat žalovaného k tomu, aby plnil své povinnosti, nicméně opakované účtování poplatků za zaslané upomínky, na které navíc žalovaný nijak nereaguje, je v rozporu s dobrými mravy. Nehledě na to, že žalobkyně před podáním žaloby zasílá i výzvu k úhradě dluhu již prostřednictvím svého zástupce, za což rovněž požaduje náhradu nákladů řízení. Uvedené poplatky za upomínky tak jen neúměrně zvyšují dluh žalovaného. Soud proto přiznal žalobkyni pouze nárok na zaplacení náhrady za zaslání jedné upomínky ve výši 300 Kč, a co do požadavku na zaplacení dalších 300 Kč žalobu zamítl. 9. Pokud jde o příslušenství uplatněného nároku, soud žalobě vyhověl v části příslušenství jen částečně. Nezaplacením pojistného do dne splatnosti se žalovaný dostal do prodlení a ode dne následujícího vzniklo žalobkyni podle § 1970 o.z. právo požadovat vedle jistiny dluhu, též zaplacení úroku z prodlení a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném ke dni vzniku prodlení. Podle § 513 o.z. se příslušenstvím pohledávky rozumí úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním, mezi které patří smluvně sjednaný poplatek ve výši 300 Kč za zaslání upomínky k zaplacení dlužného pojistného. Žalobkyně však požadovala uhradit z nákladů spojených s uplatněním pohledávky i zákonné úroky z prodlení (tj. příslušenství z příslušenství), které však oprávněně požadovat nemůže, jelikož zákon tuto možnost nepřiznává (stále použitelné rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 3. 2004, sp. zn. 35 Odo 101/2002). Co do zbylé částky 440 Kč byla žaloba zamítnuta, a proto ani z této částky žalobkyni nepřísluší požadovat zákonný úrok z prodlení. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení neúspěšná jen do poměrně nepatrné části, nárok na plnou náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.“) ve výši 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, návrh ve věci samé), tj. ve výši 600 Kč (3 úkony x odmě