19 C 194/2021-37 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se obrátila dne 7. 9. 2020 ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 2 459 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení za období od 7. 12. 2019 do 7. 9. 2020 vyčísleným částkou 186 Kč (tj. úrok ve výši 10 % ročně z částky 2 459 Kč od 7. 12. 2019 do 7. 9. 2020). Nárok odůvodnila tím, že s žalovanou uzavřela dne [datum] pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla [anonymizována tři slova], [registrační značka] (tzv. povinné ručení), přičemž žalovaná nesplnila svou základní povinnost, a to hradit řádně a včas pojistné, kvůli čemuž smlouva zanikla. Žalovaná částka sestává z dlužného pojistného za období od 27. 5. 2019 do 6. 12. 2019 ve výši 2 159 Kč a z poplatku ve výši 300 Kč za odeslání upomínky. 2. Žalovaná se ve věci nikterak nevyjádřila. 3. Jelikož ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů a nešlo o věc vyjmenovanou v ustanovení § 120 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), vyzval soud žalovanou podle § 115a o.s.ř. k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila, ačkoli jí předmětné usnesení bylo doručeno na adresu trvalého bydliště, žalobkyně s uvedeným postupem souhlasila již ve svém žalobním návrhu. Soud proto ve věci nenařídil jednání a rozhodl na základě předložených listinných důkazů. 4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: Žalobkyně uzavřela s žalovanou dne [datum] pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla [anonymizována tři slova], [VIN kód]. Pojistné mělo být hrazeno čtvrtletně po 1 658 Kč Počátek pojištění byl sjednán na den 27. 11. 2018 Smlouva byla sjednána na neurčito. Strany si dále sjednaly, že se jejich vzájemná práva a povinnosti řídí všeobecnými pojistnými podmínkami vydanými žalobkyní /viz pojistnou smlouvu na č. l. 9-10, všeobecné pojistné podmínky v databázi soudu CEPR/. Dle sazebníku poplatků činí upomínka k zaplacení dlužného pojistného 300 Kč /viz sazebník poplatků na č. l. 13 Žalovaná nezaplatila pojistné ve výši 1 658 Kč splatné dne 27. 2. 2019, na což byla upomenuta dopisem ze dne 15. 4. 2019 s tím, že jí byl zároveň účtován poplatek za upomínku ve výši 190 Kč. Žalovaná následně uhradila dne 3. 6. 2019 částku 1 800 Kč, dne 13. 6. 2019 uhradila pojistné ve výši 1 658 Kč splatné dne 27. 5. 2019. Žalovaná neuhradila však již další pojistné splatné dne 27. 8. 2019, na což byla upomenuta dopisem ze dne 15. 10. 2019, s tím, že jí byl zároveň účtován poplatek za upomínku ve výši 190 Kč. Zároveň byla upozorněna, že pokud pojistné neuhradí do 5. 12. 2019, pojistné zanikne. Žalovaná pojistné neuhradila /viz upomínka ze dne 15. 4. 2019 na č.l. 14, dodejka na č.l. 15, upomínka ze dne 15. 10. 2019, dodejka na č.l. 17, přehled úhrad na č.l. 20 Žalovaná byla o zániku pojistné smlouvy informována dopisem ze dne 19. 12. 2019, v němž byla vyzvána k úhradě dluhu v celkové výši 2 159 Kč /viz výzva na č.l. 18 a následně dopisem nazvaným jako„ Pokus o smír“ ze dne 15. 1. 2020, v němž byla vyzvána k úhradě dluhu v celkové výši 2 459 Kč /viz dopis na č.l. 19 Žalované byla taktéž zaslána předžalobní upomínka ze dne 27. 4. 2020 /viz upomínka na č.l. 21 a podací arch na č.l. 22 Žalovaná netvrdila a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradila, nebo že by její dluh zanikl z jiného důvodu. 5. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen„ OdpVoz“) a podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen„ o. z.“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti. 6. Dle ustanovení § 2758 o. z. platí, že pojistná smlouva je smlouvou odvážnou, ve které se pojistitel zavazuje v případě vzniku nahodilé události poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění a pojistník se zavazuje platit pojistiteli pojistné. Tento zákon upravuje vztahy účastníků pojištění vzniklého na základě pojistné smlouvy, pokud zvláštní právní předpis tyto vztahy neupravuje jinak. Takovým předpisem je zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (OdpVoz), podle jehož ustanovení § 3 odst. 1 vzniká pojištění odpovědnosti na základě pojistné smlouvy. Podle § 12 odst. 1 písm. e) OdpVoz pojištění zaniká dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi; tato lhůta nesmí být kratší než 1 měsíc a upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik pojištění odpovědnosti v případě nezaplacení dlužného pojistného a o této upomínce pojistitel současně informuje osobu uvedenou v pojistné smlouvě jako vlastník tuzemského vozidla, jde-li o osobu odlišnou od pojistníka. Podle § 13 odst. 2 OdpVoz má pak pojistitel právo na pojistné do konce kalendářního měsíce, ve kterém pojištění odpovědnosti zaniklo. 7. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázané, že mezi účastníky byla dne [datum] platně sjednána pojistná smlouva na dobu neurčitou, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla [anonymizována tři slova], [registrační značka]. Žalovaná však nesplnila svou základní povinnost, a to platit pojistné, když nezaplatila sjednané pojistné za období od 27. 5. 2019 do 6. 12. 2019. Vzhledem k nezaplacení pojistného smlouva zanikla ke dni 6. 12. 2019 uplynutím třicetidenní lhůty po marné upomínce k úhradě. Žalovaná má však stále za dobu trvání smlouvy povinnost zaplatit žalobkyni poměrnou část sjednaného pojistného ve výši 1 859 Kč. Žalobkyně rovněž požadovala uložit žalované povinnost zaplatit smluvně sjednaný poplatek ve výši 300 Kč za zaslanou upomínku o zániku pojištění, čemuž soud vyhověl, jelikož se jedná o nárok vyplývající ze smluvního ujednání stran, přičemž se nejedná o ujednání nemravné. Soud proto uložil žalované povinnost zaplatit částku ve výši 2 159 Kč. 8. Žalobkyně rovněž požadovala uložit žalované povinnost zaplatit poplatek ve výši 300 Kč za„ Pokus o smír“ ze dne 15. 1. 2020. Pokus o smír je iniciativou ze strany žalobkyně, přičemž žalovaná nemá žádnou povinnost smír uzavřít. Je tedy zcela nemravné za pokus o smír účtovat jakýkoliv poplatek. Byť součástí„ pokusu o smír“ byla i opětovná výzva k zaplacení dlužné částky, žalobkyně žalované již zaslala dvě upomínky, na které žalovaná nijak nereagovala. Zaslání další upomínky, za kterou si žalobkyně účtovala další poplatek, se jeví jako zcela zbytečné, když uvedené pouze zvyšuje zadluženost žalované. Taktéž je nutno zdůraznit, že poplatek je navíc účtován podle smlouvy, která již zanikla. Žalobkyně proto nemá nárok na zaplacení částky 300 Kč a v tomto rozsahu soud žalobu zamítl. 9. Pokud jde o příslušenství uplatněného nároku, soud žalobě vyhověl jen částečně. Nezaplacením pojistného do dne splatnosti se žalovaná dostala do prodlení a ode dne následujícího vzniklo žalobkyni podle § 1970 o.z. právo požadovat vedle jistiny dluhu, též zaplacení úroku z prodlení a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném ke dni vzniku prodlení. Podle § 513 o.z. se příslušenstvím pohledávky rozumí úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním, mezi které patří právě smluvně sjednaný poplatek za zaslání upomínek k zaplacení dlužného pojistného. Žalobkyně však požadovala uhradit z nákladů spojených s uplatněním pohledávky i zákonné úroky z prodlení (tj. příslušenství z příslušenství), které však oprávněně požadovat nemůže, jelikož zákon tuto možnost nepřiznává (stále použitelné rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 3. 2004, sp. zn. 35 Odo 101/2002). Soud proto žalobkyni přiznal nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení pouze z dlužného pojistného ve výši 1 859 Kč, a to za období, které požadovala. Ve zbytku pak soud žalobu zamítl. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení neúspěšná jen v poměrně nepatrné výši, nárok na plnou náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.“) ve výši 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, návrh ve věci samé), tj. ve výši 600 Kč (3 úkony x odměna ve výši 200 Kč), dále paušální náhrada výdajů za každý z těchto úkonů podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., tj. ve výši 300 Kč (3 úkony x paušální náhrada ve výši 100 Kč) a náhrada za daň z přidané hodnoty podle § 137 odst. 3