19 C 211/2021-76 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se obrátila dne 16. 12. 2020 ke zdejšímu soudu s žalobou, kterou odůvodnila tím, uzavřela s žalovanou účastnickou smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] jejíž součástí bylo i ujednání o pronájmu koncového zařízení [anonymizována dvě slova] se sériovým [číslo]. Žalovaná částka 4 077,41 Kč sestává z dlužného nájemného ve výši 77,41 Kč se zohledněním suspenzace služeb a ze smluvní pokuty ve výši 4 000 Kč za nevrácení pronajatého zařízení. Příslušenství sestává z úroku z prodlení z dlužných částek. 2. Žalovaná se ve věci nikterak nevyjádřila. 3. Jelikož ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů a nešlo o věc vyjmenovanou v ustanovení § 120 odst. 2, o. s. ř. vyzval soud účastníky podle § 115a o.s.ř. k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila, ačkoli jí předmětné usnesení bylo doručeno na adresu trvalého bydliště, žalobkyně s uvedeným postupem souhlasila podáním ze dne 18. 5. 2021 (č.l. 51). Soud proto ve věci nenařídil jednání a rozhodl na základě předložených listinných důkazů. 4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: 5. Žalovaná uzavřela s žalobkyní dne [datum] účastnickou smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] jejíž nedílnou součástí bylo ujednání o pronájmu koncového zařízení [anonymizována tři slova] [číslo]. Nájemné činilo 30 Kč měsíčně s tím, že splatnost nájemného se řídí datem splatnosti jednotlivých vyúčtování. Pro případ nevrácení koncového zařízení nejpozději do 30 dnů od ukončení smlouvy, byla sjednána smluvní pokutu ve 4 000 Kč, přičemž upozornění o smluvní pokutě bylo součástí listiny, na kterou žalovaná připojila svůj podpis /viz smlouva na č.l. 11, ceník na č.l. 66 Žalovaná sice služby žalobkyně využívala, ovšem za toto užívání neplatila řádně a včas sjednanou cenu, a to ani výše uvedené nájemné, čímž porušila své smluvní povinnosti. Konkrétně se jedná o neuhrazené vyúčtování faktury [číslo] se splatností dne 27. 6. 2019, faktury [číslo] se splatností dne 27. 7. 2019 a faktury [číslo] 2019 se splatností dne 27. 8. 2019 /viz jednotlivé faktury založené ve spise/. Pro dlouhodobé neplnění závazků vypověděla žalobkyně dopisem ze dne 30. 9. 2019 účastnickou smlouvu [číslo] dopis na č.l. 18 Jelikož žalovaná nevrátila pronajaté zařízení, vystavila žalobkyně vyúčtování [číslo] jímž vyúčtovala smluvní pokuty za nevrácení koncového zařízení ve výši 4 000 Kč se splatností ke dni 7. 1. 2020 /viz faktura na č.l. 10 Žalovaná byla opakovaně vyzvána k úhradě dlužné částky, naposledy předžalobní výzvou ze dne 21. 9. 2020 /viz předžalobní výzva na č. l. 15 spis/. Žalovaná netvrdila a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradila, nebo že by její dluh zanikl z jiného důvodu. 6. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“), s přihlédnutím k § 63 a násl. zákona o elektronických komunikacích č. 127/2005 Sb., vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti. 7. Podle § 2201 o. z. nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. 8. Podle § 2048 odst. 1 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 9. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, a v plném rozsahu jí včetně příslušenství vyhověl. Soud vzal za prokázané, že mezi účastníky byla dne [datum] sjednána smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] jejíž nedílnou součástí bylo ujednání o pronájmu koncového zařízení [anonymizována tři slova] [číslo] za 30 Kč měsíčně. Žalovaná však sjednanou částku za pronájem zařízení nehradila řádně a včas, čímž jí za období od května 2019 do srpna 2019 vznikl dluh ve výši 77,41 Kč. Soud proto žalobě vyhověl ohledně této částky představující dlužné nájemné. 10. Soud dále žalobě vyhověl i ohledně částky 4 000 Kč představující sjednanou jednorázovou smluvní pokutu za nevrácení pronajatého koncového zařízení. Je obecně známou skutečností, že v případě ukončení nájmu, je nájemce povinen věc vrátit zpět pronajímateli, což však žalovaná neučinila. Žalovaná byla zároveň dostatečně upozorněna, že v případě, když zařízení nevrátí, může žalobkyně požadovat zaplacení smluvní pokuty ve výši 4 000 Kč, když uvedené upozornění bylo součástí smlouvy, kde žalovaná připojila svůj podpis. Jelikož žalovaná zařízení nevrátila, vznikla jí v souladu se smlouvou povinnost uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 4 000 Kč, přičemž uvedenou smluvní pokutu nepovažuje soud za nijak nepřiměřenou. Soud proto uložil žalované povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 5 000 Kč. 11. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila žalovanou částku řádně a včas, ocitla se s placením dluhu v prodlení, a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., tedy tak, jak je žalobkyně požadovala. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.“) ve výši 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, návrh ve věci samé), tj. ve výši 600 Kč (3 úkony x odměna ve výši 200 Kč), dále paušální náhrada výdajů za každý z těchto úkonů podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., tj. ve výši 300 Kč (3 úkony x paušální náhrada ve výši 100 Kč) a náhrada za daň z přidané hodnoty podle § 137 odst. 3 o.s.ř. ve výši 189 Kč (21 % z částky 900 Kč). Jejich zaplacení soud uložil k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta dle § 149 odst. 1 o. s. ř. 13. Lhůta k plnění byla stanovena v obecné třídenní lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř.