19 C 216/2021-56 — Okresní soud v Mělníku

1. Předmětem řízení je nárok na zaplacení částky ve výši 3 896 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně se obrátila dne 29. 7. 2020 ke zdejšímu soudu s žalobou, kterou odůvodnila tím, že žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), uzavřel rámcovou smlouvu o úvěru [číslo] která vymezovala podmínky, dle kterých mohl žalovaný požádat o poskytnutí úvěru. Na základě rámcové smlouvy pak byla uzavřena dne [datum] smlouva o úvěru [číslo] na základě které poskytla právní předchůdkyně žalobkyně bezúročný úvěr ve výši 3 000 Kč a žalovaný se zavázal tyto prostředky vrátit do 17. 5. 2018. Právní předchůdkyně žalobkyně tuto částku žalovanému poskytla bezhotovostním převodem na jeho bankovní účet, žalovaný však dosud poskytnuté peněžní prostředky nevrátil. Pohledávka byla dne 30. 10. 2019 s účinností ke dni 27. 11. 2019 postoupena na žalobkyni. Žalovaná částka 3 896 Kč sestává z jistiny poskytnutého úvěru ve výši 2 999 Kč a sjednané smluvní pokuty ve výši 897 Kč, tj. ve výši 0,1 % denně z nesplacené jistiny úvěru ve výši 2 999 Kč za období od 18. 5. 2018 do 13. 3. 2019. Příslušenství sestává ze zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny úvěru, který žalobkyně požaduje přiznat dílem v kapitalizované a dílem v dále běžící výši. 2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil. 3. Jelikož ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů a nešlo o věc vyjmenovanou v ustanovení § 120 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), vyzval soud žalovaného podle § 115a o.s.ř. k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, ačkoli mu předmětné usnesení bylo řádně doručeno na adresu trvalého bydliště, žalobkyně s uvedeným postupem souhlasila již ve svém žalobním návrhu. Soud proto ve věci nenařídil jednání a rozhodl na základě předložených listinných důkazů. 4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: Žalovaný prostřednictvím elektronické komunikace uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně rámcovou smlouvu o úvěru [číslo] která vymezovala podmínky, dle kterých mohl žalovaný požádat o poskytnutí úvěru. Na podkladě rámcové smlouvy došlo dne [datum] k uzavření smlouvy o úvěru [číslo] na základě které poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému bezúročný úvěr ve výši 3 000 Kč a žalovaný se zavázal tyto prostředky vrátit do 17. 5. 2018 (tj. ve lhůtě splatnosti 30 dní). Ve smlouvě byla pro případ prodlení žalovaného s úhradou sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z nesplacené částky /viz rámcová smlouva o úvěru na č. l. 25-28, jednotlivá smlouvu o úvěru na č. l. 21-22, standardní informace o spotřebitelském úvěru na č. l. 30-31 Právní předchůdkyně před uzavřením smlouvy zkoumala úvěruschopnost žalovaného, přičemž vyšla z informací, že žalovaný pracoval u společnosti [právnická osoba], kde dosahoval měsíčního příjmu ve výši 24 000 Kč a jeho průměrné měsíční výdaje činily 4 000 Kč /viz profil uživatele na č. l. 23 Právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému sjednaný úvěr vyplatila dne 17. 4. 2018 bezhotovostním převodem na jeho bankovní účet /viz sdělení [právnická osoba] na č. l. 54, faktura na č. l. 29, výpis z účtu na č. l. 36 Žalovaný však peněžní prostředky ve lhůtě splatnosti nevrátil /nesporované tvrzení žalobkyně/. Právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitelka uzavřela s žalobkyní jako postupníkem dne 30. 10. 2019 smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byla pohledávka žalovaného z výše uvedené smlouvy postoupena na žalobkyni s účinností ke dni 27. 11. 2019, přičemž tato skutečnost byla žalovanému oznámena / viz smlouva o postoupení pohledávek vč. přílohy v elektronické podobě v systému soudu [příjmení], oznámení o postoupení pohledávky na č. l. 32 vč. poštovního podacího archu na č. l. 37 Žalobkyně naposledy vyzvala žalovaného k úhradě předžalobní výzvou ze dne 9. 7. 2020 /viz předžalobní upomínku na č. l. 33 vč. poštovního podacího archu na č. l. 38 Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu. 5. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“) a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti. 6. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Dle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 8. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 9. Dle § 122 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. Dle odst. 2 uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než 3 000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč. Dle odst. 3 souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč. 10. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a v plném rozsahu jí včetně příslušenství vyhověl. 11. Soud vzal za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne [datum] platně uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, když soud uzavřel, že právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného s řádnou pečlivostí s ohledem na výši a bezúročnost úvěru, když soud zároveň ani z úřední činnosti nezjistil, že by žalovaný měl v době poskytnutí úvěru jiné dluhy, které by vzbuzovaly důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného spotřebitelský úvěr splácet, a které by mohla právní předchůdkyně žalobkyně zjistit nahlédnutím do dostupných registrů. S ohledem na to, že žalovaný je mladý muž, v produktivním věku, u kterého lze předpokládat, že je snadno zaměstnatelný, bylo zcela jistě v jeho silách úvěr ve výši 3 000 Kč splatit. Soud tedy vyhodnotil smlouvu o úvěru jakožto celek za platnou. 12. Na základě výše uvedené smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému jako bezúročný úvěr ve výši 3 000 Kč s tím, že žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit jednorázově ve lhůtě splatnosti 30 dnů, tj. do 17. 5. 2018. Žalovaný úvěr čerpal, dosud však poskytnuté peněžní prostředky nevrátil. Soud proto přiznal žalobkyni částku 2 999 Kč odpovídající dlužné jistině úvěru. Soud žalobě vyhověl i ohledně částky 897 Kč, která představuje sjednanou smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z nesplacené jistiny úvěru ve výši 2 999 Kč za období od 18. 5. 2018 do 13. 3. 2019, neboť takto sjednaná smluvní pokuta byla sjednána v souladu s limity stanovenými v zákoně o spotřebitelském úvěru. 13. Nezaplacením dluhu do dne splatnosti (do dne 17. 5. 2018) se žalovaný dostal do prodlení, a vznikla mu tak povinnost podle § 1970 o.z. platit vedle jistiny dluhu též úroky z prodlení, a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., tj. ve výši 8,5 % ročně. Soud proto přiznal žalobkyni zákonný úrok, který je dílem vyčísleným a dílem běžícím. 14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplat