19 C 231/2021-46 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně podala ke zdejšímu soudu žalobu, v níž uplatnila po žalovaném nárok na zaplacení jistiny ve výši 5 000 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 9,75 % ročně od 11. 3. 2019 do zaplacení (přičemž část za období od 11. 3. 2019 do 10. 8. 2020 vyčíslila na částku 691,85 Kč) a smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky 5 000 Kč od 11. 3. 2019, kterou požaduje v maximální možné zákonné výši 2 500 Kč, to vše z titulu smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené dne [datum], kterou žalovaný uzavřel s právní předchůdkyně žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“). 2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil. 3. Jelikož ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů a nešlo o věc vyjmenovanou v ustanovení § 120 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), vyzval soud žalovaného podle § 115a o.s.ř. k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, ačkoli mu předmětné usnesení bylo řádně doručeno na adresu trvalého bydliště, žalobkyně s uvedeným postupem souhlasila již ve svém žalobním návrhu. Soud proto ve věci nenařídil jednání a rozhodl na základě předložených listinných důkazů. 4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: Žalovaný uzavřel s právní předchůdkyně žalobkyně dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] včetně všeobecných obchodních podmínek a sazebníku žalobkyně, na jejímž základě byla žalovanému vyplacena v hotovosti částka 5 000 Kč v prodejně [právnická osoba], a.s. Žalovaný se zavázal uvedenou částku bez jakéhokoliv úroku či poplatku vrátit do 30 dní, tj. do dne 10. 3. 2019. Strany se dohodly, že v případě porušení povinnosti zaplatit jakoukoliv část závazku, je žalovaný povinen uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky /zjištěno ze smlouvy na č.l. 13, formuláře pro standartní informace o spotřebitelském úvěru na č.l. 28 a obchodních podmínek na č.l. 15 Žalovaný dlužnou částku řádně a včas neuhradil /zjištěno z nesporovaného tvrzení žalobkyně/. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni /zjištěno z dohody o postoupení pohledávek na č.l. 20, z potvrzení o přijetí platby na č.l. 19, o čemž byl žalovaný informován dopisem ze dne 8. 9. 2020, v němž byl rovněž vyzván k úhradě dlužné částky již včetně smluvní pokuty /viz dopis na č.l. 24 a poštovní podací arch na č.l. 26 Naposledy byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne 9. 3. 2021 /viz upomínka na č.l. 25 a poštovní podací arch na č.l. 27 Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu. 5. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“) a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti. 6. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 8. Podle § 122 odst. 1 písm. c) zákona o spotřebitelském úvěru může věřitel pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze /…/ smluvní pokutu. 9. Podle § 122 odst. 2 věta první zákona o spotřebitelském úvěru uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. 10. Podle § 122 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč. 11. Soud vzal za prokázané, že mezi právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, když právní předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím úvěru řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, když nahlédla do dostupných registrů. Soud přitom sám nahlédnutím do soudního sytému nezjistil, že by žalovaný již v době poskytnutí úvěru byl v tzv. dluhové pasti a nebylo by v jeho silách poskytnutý úvěr splatit. Na základě uvedené smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému v hotovosti částku 5 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit do 30 dnů, tj. do 10. 3. 2019, což však žalovaný nesplnil. Žalovaný se pro případ prodlení s úhradou dlužné částky zavázal uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, přičemž žalobkyně tuto smluvní pokutu požaduje v maximální možné výši 2 500 Kč, tedy zcela v souladu s § 122 zákona o spotřebitelském úvěru. Soud proto uložil žalovanému povinnost zaplatit celkem částku 7 500 Kč právě žalobkyni, které byla pohledávka za žalovaným řádně postoupena. 12. Nezaplacením zapůjčené částky do dne splatnosti (tj. do dne 10. 3. 2019) se žalovaný dostal do prodlení, a vznikla mu i povinnost podle § 1970 o.z. platit vedle jistiny dluhu též úroky z prodlení, a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Soud tak žalovanému uložil rovněž povinnost zaplatit úroky z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 5 000 Kč od 11. 3. 2019 do zaplacení. 13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.“) ve výši 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, návrh ve věci samé), tj. ve výši 600 Kč (3 úkony x odměna ve výši 200 Kč), dále paušální náhrada výdajů za každý z těchto úkonů podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., tj. ve výši 300 Kč (3 úkony x paušální náhrada ve výši 100 Kč) a náhrada za daň z přidané hodnoty podle § 137 odst. 3 o.s.ř. ve výši 189 Kč (21 % z částky 900 Kč). Jejich zaplacení soud uložil k rukám zástupkyně žalobkyně jako advokátky dle § 149 odst. 1 o. s. ř. 14. Lhůta k plnění byla stanovena v obecné třídenní lhůtě podle § 160 odst. 1 o.s.ř.