19 C 282/2021-44 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se obrátila dne 23.9.2020 ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 1 429 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení za období od 17.7.2019 do 8.11.2019 vyčísleným částkou 125 Kč (tj. úrok ve výši 10 % ročně z částky 1 429 Kč od 9.11.2019 do 23.9.2020). Nárok odůvodnila tím, že s žalovaným uzavřela dne [datum] pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti zaměstnance za škodu způsobenou zaměstnavateli, přičemž žalovaný nesplnil svou základní povinnost, a to hradit řádně a včas pojistné. Žalovaná částka sestává z dlužného pojistného ve výši 829 Kč a z poplatku ve výši 600 Kč za odeslání upomínek. 2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil. 3. Jelikož ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů a nešlo o věc vyjmenovanou v ustanovení § 120 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), vyzval soud žalovaného podle § 115a o.s.ř. k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný ve stanovené lhůtě nevyjádřil, ačkoli mu předmětné usnesení bylo řádně doručeno, žalobkyně s uvedeným postupem souhlasila již ve svém žalobním návrhu. Soud proto ve věci nenařídil jednání a rozhodl na základě předložených listinných důkazů. 4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: Žalobkyně uzavřela s žalovaným dne [datum] pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti zaměstnance za škodu způsobenou zaměstnavateli. Pojistné mělo být hrazeno ročně po 2 660 Kč Počátek pojištění byl sjednán na den 17.7.2019, doba pojištění byla sjednána na neurčito. Strany si dále sjednaly, že se jejich vzájemná práva a povinnosti řídí všeobecnými pojistnými podmínkami vydanými žalobkyní /viz pojistná smlouva na č. l. 10 a záznam z jednání na č.l. 11 Jelikož žalovaný neuhradil pojistné splatné dne 17.7.2019, vyzvala žalobkyně žalovaného dopisem ze dne 17.9.2019, aby dlužné pojistné doplatil nejpozději do 7.11.2019 a zároveň žalovaného upozornila, že v případě, že tak neučiní, smlouva následujícím dnem zanikne /viz upomínka k zaplacení dlužného pojistného na č. l. 20 včetně poštovní dodejky na č.l. 18 Protože žalovaný pojistné ve stanovené lhůtě neuhradil, byla pojistná smlouva ukončena uplynutím dne 7.11.2019, o čemž byla žalovaný informován dopisem ze dne 20.11.2019, v němž byl vyzván k úhradě dlužné částky ve výši 1 129 Kč/viz dopis na č.l. 14 Žalovanému byla zaslána opětovně výzva ze dne 17. 12. 2019, ve které byl vyzván k úhradě dlužné částky za dobu trvání pojistného vztahu ve výši 829 Kč a nákladů spojených s upomínáním, které činily 600 Kč /viz pokus o smír na č. l. 13 ve spojení s vyúčtováním pojistné smlouvy na č.l. 15 Dle Sazebníku poplatků činil poplatek za upomínku k zaplacení pojistného s upozorněním na možný zánik pojistné smlouvy 300 Kč a poplatek za pokus o smír činil 300 Kč /viz sazebník na č. l. 19 Žalovaný byl poté vyzván k úhradě dlužné částky již ve výši 1 429 Kč předžalobní upomínkou ze dne 19.3.2020 /viz předžalobní upomínka na č. l. 17 včetně poštovního podacího archu na č.l. 16 Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu. 5. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“), ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti, zejména podle následujících ustanovení: 6. Podle § 2758 o. z. se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost) a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. 7. Podle § 2783 odst. 1 o. z. právo pojistitele na pojistné vzniká dnem uzavření pojistné smlouvy nebo dnem dohodnutým v pojistné smlouvě. 8. Podle § 2783 odst. 2 o. z. běžné pojistné, nebylo-li dohodnuto jinak, je splatné prvního dne pojistného období a jednorázové pojistné dnem počátku pojištění. 9. Podle § 2782 o. z. má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. 10. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázané, že mezi účastníky byla dne 16.7.2019 platně sjednána pojistná smlouva na dobu neurčitou, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti zaměstnance za škodu způsobenou zaměstnavateli. Žalovaný však nesplnil svou základní povinnost, a to platit pojistné, když nezaplatil sjednané pojistné ve výši 2 660 Kč splatné dne 17.7.2019, a to ani v dodatečné lhůtě od doručení upomínky. Vzhledem k nezaplacení pojistného smlouva zanikla ke dni 8.11.2019. Žalovaný má však stále za dobu trvání smlouvy, tj. za období od 17.7.2019 do 8.11.2019 včetně, povinnost zaplatit žalobkyni poměrnou část sjednaného pojistného ve výši 829 Kč. 11. Žalobkyně rovněž požadovala uložit žalovanému povinnost zaplatit 2 poplatky za zaslání upomínek v celkové výši 600 Kč. Konkrétně se jednalo o poplatek ve výši 300 Kč za upomínku a poplatek ve výši 300 Kč za„ Pokus o smír“ ze dne 17.12.2019. Soud v daném případě vyhověl žalobě jen částečně, a to co do požadavku na zaplacení poplatku za upomínku ve výši 300 Kč, jelikož se jedná o nárok vyplývající ze smluvního ujednání stran, které soud nepovažuje za nijak nemravné. Soud však nepřiznal žalobkyni nárok na zaplacení druhého poplatku za„ pokus o smír“. Pokus o smír je iniciativou ze strany žalobkyně, přičemž žalovaný nemá žádnou povinnost smír uzavřít. Byť součástí„ pokusu o smír“ byla i opětovná výzva k zaplacení dlužné částky, poplatek již podle smlouvy nemůže být účtován, jelikož smlouva zanikla. Žalobkyně proto nemá nárok na zaplacení částky 300 Kč a v tomto rozsahu soud žalobu zamítl. 12. Pokud jde o příslušenství uplatněného nároku, soud žalobě vyhověl jen částečně. Nezaplacením pojistného do dne splatnosti se žalovaný dostala do prodlení a ode dne následujícího vzniklo žalobkyni podle § 1970 o.z. právo požadovat vedle jistiny dluhu, též zaplacení úroku z prodlení a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném ke dni vzniku prodlení. Podle § 513 o.z. se příslušenstvím pohledávky rozumí úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním, mezi které patří právě smluvně sjednaný poplatek za zaslání upomínek k zaplacení dlužného pojistného. Žalobkyně však požadovala uhradit z nákladů spojených s uplatněním pohledávky i zákonné úroky z prodlení (tj. příslušenství z příslušenství), které však oprávněně požadovat nemůže, jelikož zákon tuto možnost nepřiznává (stále použitelné rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 3. 2004, sp. zn. 35 Odo 101/2002). Soud proto žalobkyni přiznal nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení pouze z dlužného pojistného ve výši 829 Kč, a to za období, které požadovala. Ve zbytku pak soud žalobu zamítl. 13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni poměrnou náhradu nákladů řízení v rozsahu 58 % z plné náhrady nákladů řízení, tj. ve výši 863,62 Kč, když plná náhrada nákladů by činila 1 489 Kč. Skládala by se ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.“) ve výši 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, návrh ve věci samé), tj. ve výši 600 Kč (3 úkony x odměna ve výši 200 Kč), dále paušální náhrada výdajů za každý z těchto úkonů podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., tj. ve výši 300 Kč (3 úkony x paušální náhrada ve výši 100 Kč) a náhrada za daň z přidané hodnoty podle § 137 odst. 3 o.s.ř. ve výši 189 Kč (21 % z částky 900 Kč). Jejich zaplacení soud uložil k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta dle § 149 odst. 1 o. s. ř. 14. Soud se neztotožnil s tvrzením žalobkyně, že v dané věci se nejedná o žalobu formulářového typu, když žalobkyně uplatňuje u soudů práva z nepřeberného množství pojistných produktů, které se často řídí jinými právními předpisy a v žalobách se tak nemění jen výše a splatnost pohledávky, ale i další skutečnosti. Zběžným náhledem do soudní databáze ISAS však byla dohledána řada naprosto totožných žalob žalobkyně (pohledávky z pojistných smluv – tj. pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), kdy dluh žalovaného spočívá v neuhrazení pojistného a poplatků za odeslání výzev ke splnění povinnosti. Soud proto stran náhrady nákladů řízení aplikoval, jak uvedeno shora, ustanovení § 14b a. t. 15. Lhůta k plnění byla stanovena v obecné třídenní lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř.