19 C 295/2021-41 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se obrátila k soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 4 247 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že navrhla žalovanému dne [datum] uzavření pojistné smlouvy [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (tzv. povinné ručení) vztahující se k [značka automobilu], [registrační značka] Smlouva byla uzavřena přijetím nabídky, a to konkrétně uhrazením první splátky pojistného ve výši 287 Kč dne 15. 5. 2019 Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou s počátkem pojištění dne [datum] a pojistným splatným měsíčně ve výši 287 Kč vždy k 14. dni každého měsíce. Součástí pojistné smlouvy byl i Dodatek – pojistné podle ujetých km, když žalovaný uvedl, že s vozidlem ročně najede do 7 500 km, na základě čehož byla žalovanému poskytnuta sleva na pojistném. Podmínkou poskytnutí slevy bylo dodání snímku tachometru vozidla do 15 dnů ode dne počátku pojištění. Žalovaný však snímek tachometru nedoložil, a proto bylo v souladu s Dodatkem smlouvy navýšeno měsíční pojistné na částku 543 Kč, a dále mu byl doúčtován odpovídající rozdíl za dobu od 14. 5. 2019 do 14. 5. 2020 ve výši 2 610 Kč. Žalovaný však neuhradil uvedený rozdíl a ani neuhradil následující tři pojistné splatné dne 14. 6. 2020, 14. 7. 2020 a 14. 8. 2020. Žalobkyně proto dopisem ze dne 6. 7. 2020 vyzvala žalovaného k uhrazení dlužné částky a upozornila ho na možnost zániku pojistné smlouvy v důsledku neplacení. Žalovaný ani ve stanovené lhůtě dlužné pojistné neuhradil, účinky ukončení pojistné smlouvy nastaly dne 28. 8. 2020. Za období od 14. 5. 2019 do 28. 8. 2020 včetně, kdy byla smlouva ukončena, činí dlužné pojistné částku ve výši 4 197 Kč. Žalobkyně rovněž požaduje smluvně sjednaný poplatek za odeslání upomínky ve výši 50 Kč. 2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil. 3. Jelikož ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů a nešlo o věc vyjmenovanou v ustanovení § 120 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), vyzval soud žalovaného podle § 115a o.s.ř. k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, ačkoli mu předmětné usnesení bylo doručeno na adresu trvalého bydliště, žalobkyně s uvedeným postupem souhlasila již ve svém žalobním návrhu. Soud proto ve věci nenařídil jednání a rozhodl na základě předložených listinných důkazů. 4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: Žalobkyně uzavřela s žalovaným pojistnou smlouvu [číslo] včetně dodatku, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla [příjmení] [jméno], [registrační značka] Počátek pojištění byl sjednán na den [datum]. Výše pojistného byla sjednána ve výši 287 Kč měsíčně s podmínkou, že s vozidlem bude ročně ujeto maximálně 7 500 km. Povinností žalovaného bylo proto vždy 3 měsíce před koncem pojistného období zaslat pořízený snímek tachometru. V případě porušení této povinnosti bylo sjednáno, že bude pojistné navýšeno tak, aby odpovídalo maximálnímu ročnímu nájezdu ve výši 25 000 Km, a to i zpětně. Strany si dále sjednaly, že se jejich vzájemná práva a povinnosti řídí všeobecnými pojistnými podmínkami vydanými žalobkyní /viz pojistná smlouva na č. l. 11-12, dodatek a pojistné podmínky v databázi soudu ISAS/. Jelikož žalovaný nezaslal snímek tachometru, byla mu doúčtována částka 2 610 Kč za pojistné období od 14. 5. 2019 do 14. 5. 2020 a měsíční pojistné bylo zvýšeno na částku 543 Kč, o čemž byl informován dopisem ze dne 13. 3. 2020 /viz dopis a dodatek ke smlouvě v databázi soudu ISAS/. Žalovaný naposledy uhradil pojistné dne 11. 5. 2020 (celkem uhradil za dobu pojistného vztahu 3 731 Kč), dále již nehradil žalobkyni ničeho /viz předpis plateb na č. l. 14 p. v. a 17/. Dopisem ze dne 6. 7. 2020, který byl doručen dne 23. 7. 2020, byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu a současně byl upozorněn, že pokud dluh nebude uhrazen do 35 dnů ode dne doručení, pojištění následujícím dnem po uplynutí této lhůty zanikne /viz dopis na č. l. 13 a doručenka na č. l. 20 Žalovaný dluh neuhradil, a pojištění proto k 28. 8. 2020 zaniklo, o čemž byl žalovaný informován dopisem ze dne 11. 9. 2020 /viz dopis na č. l. 14 Opětovně byl k úhradě dlužné částky vyzván dopisem ze dne 7. 1. 2021 /viz dopis na č. l. 15 Naposledy byl žalovaný k úhradě dluhu vyzván předžalobní upomínkou ze dne 9. 2. 2021 /viz upomínka na č. l. 16 a poštovní podací arch na č. l. 18 a informace České pošty, s. p. na č. l. 19 Žalovaný netvrdil a ani jinak v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu. 5. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen„ OdpVoz“) a podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti. 6. Podle § 2758 o. z. platí, že pojistná smlouva je smlouvou odvážnou, ve které se pojistitel zavazuje v případě vzniku nahodilé události poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění a pojistník se zavazuje platit pojistiteli pojistné. 7. Podle § 3 odst. 1 věta první OdpVoz pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem. Pojistitel je vždy povinen uzavřít pojistnou smlouvu, jestliže návrh na její uzavření neodporuje tomuto zákonu, zákonu upravujícímu pojistnou smlouvu nebo pojistným podmínkám pojistitele. 8. Podle § 12 odst. 1 písm. e) OdpVoz pojištění zaniká dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi; tato lhůta nesmí být kratší než 1 měsíc a upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik pojištění odpovědnosti v případě nezaplacení dlužného pojistného a o této upomínce pojistitel současně informuje osobu uvedenou v pojistné smlouvě jako vlastník tuzemského vozidla, jde-li o osobu odlišnou od pojistníka. 9. Podle § 13 odst. 2 OdpVoz má pak pojistitel právo na pojistné do konce kalendářního měsíce, ve kterém pojištění odpovědnosti zaniklo. 10. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, a v plném rozsahu jí vyhověl. Soud vzal za prokázané, že mezi účastníky byla uzavřena pojistná smlouva, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla [příjmení] [jméno], [registrační značka], na základě které se žalovaný zavázal platit od 14. 5. 2019 pojistné ve výši 287 Kč měsíčně s podmínkou, že s vozidlem bude ročně ujeto maximálně 7 500 km. Žalovaný však hradil pojistné pouze do 11. 5. 2020 a dále již neuhradil ničeho. Rovněž porušil svou povinnost vyplývající ze smlouvy, a to včas zaslat žalobkyni fotografii se stavem tachometru, a proto mu byla doúčtována cena pojistného odpovídající maximálnímu ročnímu nájezdu 25 000 km, a to za dobu od 14. 5. 2019 do 14. 5. 2020 ve výši 2 610 Kč, a současně došlo k zvýšení pojistného na další období od 14. 5. 2020 na částku 543 Kč měsíčně. Žalovaný následně takto zvýšené pojistné ani z části nehradil, a to ani v dodatečné lhůtě 35 dnů ode dne doručení výzvy k úhradě. V důsledku neplacení pojistného pak pojištění zaniklo ke dni 28. 8. 2020. Žalovaný tak má stále povinnost za dobu pojistného vztahu, tj. za období od 14. 5. 2019 do 28. 8. 2020 uhradit dlužné pojistné, které činí 4 197 Kč (celkem předepsaných plateb 7 928 Kč – zaplacených 3 731 Kč). Soud proto žalobě v tomto směru vyhověl. Žalobkyně rovněž požadovala poplatek za zaslanou upomínku ve výši 50 Kč, čemuž soud rovněž vyhověl, jelikož se jedná o smluvené účelně vynaložené náklady spojené s upomínáním. 11. Pokud jde o příslušenství uplatněného nároku, soud žalobě vyhověl jen částečně. Nezaplacením pojistného do dne splatnosti se žalovaný dostal do prodlení a ode dne následujícího vzniklo žalobkyni podle § 1970 o. z. právo požadovat vedle jistiny dluhu, též zaplacení úroku z prodlení a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném ke dni vzniku prodlení. Podle § 513 o. z. se příslušenstvím pohledávky rozumí úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním, mezi které patří právě smluvně sjednaný poplatek za zaslání upomínek k zaplacení dlužného pojistného. Žalobkyně však požadovala uhradit z nákladů spojených s uplatněním pohledávky i zákonné úroky z prodlení (tj. příslušenství z příslušenství), které však oprávněně požadovat nemůže, jelikož zákon tuto možnost nepřiznává (stále použitelné rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 3. 2004, sp. zn. 35 Odo 101/2002). Soud proto žalobkyni přiznal nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení pouze z dlužného pojistného ve výši 4 197 Kč, a to za období, které požadovala. Žalobkyně dále požadovala úrok z prodle