CS · EN DE FR brzy

19 C 344/2021-55 — Okresní soud v Mělníku

ECLI: ECLI:CZ:OSME:2021:19.C.344.2021.1
Datum: 2021-12-21
Předmět: O zaplacení 16 000 Kč s příslušenstvím
Ustanovení: ["§ 517 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1879 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 657 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 658 z
["peněžité plnění""smlouva o půjčce"]
Čeho se rozhodnutí týká: Rozhodnutí se týká: O zaplacení 16 000 Kč s příslušenstvím. Aplikuje: § 517 (89/2012 Sb.), § 142 (99/1963 Sb.), § 101 (99/1963 Sb.), § 1879 (89/2012 Sb.).
1. Žalobkyně se obrátila dne 27. 4. 2021 ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 16 000 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o půjčce [číslo] uzavřené dne [datum] mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) a žalovanou. 2. Žalovaná se ve věci nikterak nevyjádřila. 3. Jelikož ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů a nešlo o věc vyjmenovanou v ustanovení § 120 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), vyzval soud žalovaného podle § 115a o.s.ř. k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila, ačkoli jí předmětné usnesení bylo doručeno do vlastních rukou (viz doručenka na č.l. 46 p.v.), žalobkyně s uvedeným postupem souhlasila již ve svém žalobním návrhu. Soud proto ve věci nenařídil jednání a rozhodl na základě předložených listinných důkazů. 4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: Žalovaná s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřela dne [datum] smlouvu [číslo] na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované v hotovosti částku ve výši 16 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit společně se souhrnným poplatkem ve výši 11 136 Kč v 53 týdenních splátkách po 512 Kč RPSN činilo 206,8 % /zjištěno ze smlouvy o úvěru včetně smluvních podmínek na č.l. 26 a 29/. Žalovaná celkem žalobkyni zaplatila 8 500 Kč /zjištěno z nesporného tvrzení žalobkyně/. Pohledávka za žalovanou byla postoupena s účinností od 1. 7. 2015 na [právnická osoba] S.á.r.l., což bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 25. 6. 2015, který byl žalované odeslán dne 21. 7. 2015 na adresu [adresa], z výpisu z internetového bankovnictví na č.l. 24, z dopisu na č.l. 20 a poštovního podacího archu na č.l. 22 Pohledávka za žalovanou byla dále postoupena na žalobkyni s účinností od 24. 8. 2018, což bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 17. 9. 2018, který byl žalované odeslán dne 19. 9. 2018 na adresu [adresa žalované], z dopisu na č.l. 27 a poštovního podacího archu na č.l. 21 Před podáním žaloby byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky dopisem ze dne 12. 4. 2021, který byl žalované zaslán dne 14. 4. 2021 na adresu [adresa žalované]. Průměrná úroková sazba bankových institucí u úvěrů domácnostem na spotřebu s fixací od 1 roku do 5 let dle měnových statistik [obec] národní banky činila v září 2008 výši 13,52 % ročně /viz veřejně dostupné statistiky na webových stránkách [obec] národní banky www.cnb.cz /. Žalovaná netvrdila a ani jinak v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění zcela uhradila, nebo že by její dluh zanikl z jiného důvodu. 5. Po právní stránce soud s ohledem na okamžik uzavření smlouvy v souladu s přechodným ustanovením § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) a § 164 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, posuzoval danou věc za použití tehdejších právních předpisů, zejména příslušných ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ obč. zák.“), a dále dle ustanovení zákona č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru, vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti. 6. Podle § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. 7. Podle § 658 odst. 1 obč. zák. při peněžité půjčce lze dohodnout úroky. 8. Podle § 39 obč. zák. je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. 9. Podle § 3 odst. 1 obč. zák. nesmí výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy. 10. Podle § 56 odst. 1 obč. zák. spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran. 11. Podle § 55 odst. 2 obč. zák. se ujednání ve spotřebitelských smlouvách ve smyslu § 56 považují za neplatná. 12. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 13. Soud má po provedeném dokazování za prokázané, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla sjednána dne 10. 9. 2008 smlouva o půjčce, přičemž žalovaná byla v postavení spotřebitele. Na základě uvedené smlouvy byla žalované poskytnuta částka 16 000 Kč, kterou se zavázala vrátit se souhrnným poplatkem (úrokem) ve výši 11 136 Kč. Výše sjednaného úroku činí 69,6 % výše z poskytnuté jistiny, roční procentní sazba nákladů pak dle smlouvy činila 206,8 %. Při sjednávání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Neodpovídá obecně uznávaným pravidlům chování a vzájemným vztahům mezi lidmi a mravním principům společenského řádu, aby dlužník poskytoval věřiteli nepřiměřené nebo dokonce„ lichvářské“ úroky. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004). V daném případě sjednaná úroková sazba přesahovala výrazně obvyklou úrokovou sazbu, která v době sjednání smlouvy činila 13,52 % ročně. S ohledem na výše uvedené shledal soud ujednání stran o smluvním úroku za zjevně se příčící dobrým mravům, a tedy za absolutně neplatné. Jelikož si žalovaná půjčila 16 000 Kč, přičemž splatila 8 500 Kč, přiznal soud žalobkyni, které byla pohledávka postoupena, vzhledem k závěru o absolutní neplatnosti sjednaných úroků, nárok na zaplacení částky ve výši 7 500 Kč. 14. Nezaplacením dluhu do dne splatnosti se žalovaná dostala do prodlení, a vznikla jí tak povinnost podle § 517 odst. 1 a 2 obč. zák. platit vedle jistiny dluhu též úroky z prodlení, a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 142/1994 Sb., v platném a účinném znění k prvnímu dni prodlení dlužníka. Je pak na uvážení žalobkyně od jakého dne a v jaké výši bude uplatňovat právo na zaplacení úroků z prodlení v soudním řízení, nesměřuje-li její požadavek do doby před vznikem prodlení a nepřekračuje-li výši úroků z prodlení stanovenou cit. nařízením vlády. Splatnost celého dluhu nastala v daném případě dnem 16. 9. 2009, kdy měla být dlužná částka nejpozději splacena. Žalobkyně však požadovala zaplatit zákonný úrok z prodlení i za období před datem splatnosti, tj. za období od 10. 9. 2008 do 16. 9. 2009 v kapitalizované 2 636 Kč, soud proto žalobu v tomto rozsahu zamítl. Stejně tak soud zamítl požadavek žalobkyně zaplatit zákonný úrok z prodlení ze zamítnuté žalované jistiny. 15. Pro úplnost je třeba uvést, že rozhodnutí je zcela v intencích rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 14. 6. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1696/2005, ve kterém Nejvyšší soud uzavřel, že v řízení vedeném dle ustanovení § 115a o.s.ř. nelze zamítnout návrh tehdy, jestliže na základě listin tvořících obsah spisu nelze učinit závěr, že žalobce svůj nárok prokazuje. V daném případě byl skutkový stav postaven najisto. Žalobní návrh není částečně zamítán z toho důvodu, že by skutkový stav nebyl žalobkyní prokázán, nýbrž výhradně proto, že uplatňovaný nárok na základě žalobkyní prokázaného skutkového stavu je právně hodnocen částečně jako nedůvodný. 16. Lhůta k plnění byla stanovena v obecné třídenní lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř. 17. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 3 o.s.ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť poměrně úspěšnější žalované žádné náklady podle obsahu spisu nevznikly.

Citovaná ustanovení

§ 251 (120/2001 Sb.)§ 164 (257/2016 Sb.)§ (321/2001 Sb.)§ (40/1964 Sb.)§ 1879 (89/2012 Sb.)§ 3 (89/2012 Sb.)§ 3028 (89/2012 Sb.)§ 39 (89/2012 Sb.)§ 517 (89/2012 Sb.)§ 55 (89/2012 Sb.)§ 56 (89/2012 Sb.)§ 657 (89/2012 Sb.)
DomůŽivotní situaceŽivnostiOtázkyPrávní oblastiJudikaturaAnalýza dopisuVzory smluvCeníkMCP / APIWidget pro webyO násKontaktVOPGDPRReklamace

Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.