19 C 37/2021-108 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se obrátila dne 28. 1. 2020 k Obvodnímu soudu pro Prahu 9 s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 20 882 Kč s příslušenstvím. Věc byla postoupena Okresnímu soudu v Mělníku jako soudu místně příslušnému. Žalobkyně svůj návrh odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela dne 3. 11. 2005 se [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) smlouvu o půjčce [číslo] na základě které jí byla poskytnuta částka 20 000 Kč. Žalovaná se zavázala částku vrátit spolu s poplatkem ve výši 13 280 Kč, a to v 52 týdenních splátkách po 640 Kč. Žalovaná však sjednané splátky nehradila řádně a včas, když na svůj dluh uhradila pouze celkem 12 398 Kč, které byly započteny na sjednaný poplatek. Právní předchůdkyni žalobkyně tak vzniklo nejpozději dne 2. 11. 2006 právo na uhrazení celé dosud neuhrazené dlužné částky. Pohledávka byla dne 24. 8. 2018 postoupena na žalobkyni a postoupení bylo žalované oznámeno. Aktuální výše dlužné jistiny tak činí 20 000 Kč a dlužný poplatek činí 882 Kč (sjednaný poplatek 13 280 Kč – zaplacených 12 398 Kč). Tuto dlužnou částku žalovaná neuhradila, a to ani přes zaslanou předžalobní výzvu. 2. Žalovaná se ve věci nikterak nevyjádřila. 3. Jelikož ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů a nešlo o věc vyjmenovanou v ustanovení § 120 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), vyzval soud žalovanou podle § 115a o.s.ř. k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila, ačkoli jí předmětné usnesení bylo doručeno na adresu [adresa žalované], kde si zásilku převzala (č.l. 93), žalobkyně s uvedeným postupem souhlasila již ve svém žalobním návrhu. Soud proto ve věci nenařídil jednání a rozhodl na základě předložených listinných důkazů. 4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: Žalovaná s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřela dne 3. 11. 2005 smlouvu, ve které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované částku ve výši 20 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu s poplatkem ve výši 13 280 Kč, a to v 52 týdenních splátkách po 640 Kč. V daném případě činilo dle smlouvy RPSN 199,40 %. Svým podpisem potvrdila žalovaná převzetí půjčky ve výši 20 000 Kč v hotovosti /viz smlouva na č. l. 32 p.v. a smluvní podmínky na č.l. 55 Žalovaná celkem na dluh uhradila 12 398 Kč /zjištěno z nesporného tvrzení účastníků/. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku na [právnická osoba] [anonymizováno] smlouvou ze dne 19. 6. 2015 /viz smlouva na č.l. 35, seznam postoupených pohledávek na č.l. 31, potvrzení o zaplacení ceny ze dne 25. 6. 2015 na č.l. 30 Oznámení o postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 25. 6. 2015 /viz dopis na č. l. 26, který jí byl zaslán dne 21. 7. 2015 na adresu [adresa]. Tato společnost následně pohledávku postoupila žalobkyni, a to na základě smlouvy ze dne 24. 8. 2018 /viz smlouva na č.l. 56 Oznámení o postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 14. 9. 2018 /viz dopis na č. l. 33, který jí byl zaslán dne 19. 9. 2018 na adresu [adresa]. Žalovaná byla předžalobní výzvou ze dne 9. 1. 2020 vyzvána k úhradě dlužné částky /viz předžalobní výzvu na č. l. 34, která jí byla zaslána dne 13. 1. 2020 na adresu [adresa]. Žalovaná netvrdila a ani jinak v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění zcela uhradil, nebo že by její dluh zanikl z jiného důvodu. 5. Po právní stránce soud s ohledem na okamžik uzavření smlouvy v souladu s přechodným ustanovením § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) a § 164 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, posuzoval danou věc zejména za použití ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ obč. zák.“) a dále dle ustanovení zákona č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru, vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti. 6. Podle § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. 7. Podle § 658 odst. 1 obč. zák. při peněžité půjčce lze dohodnout úroky. 8. Podle § 39 obč. zák. je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. 9. Podle § 3 odst. 1 obč. zák. nesmí výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy. 10. Podle § 56 odst. 1 obč. zák. spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran. 11. Podle § 55 odst. 2 obč. zák. se ujednání ve spotřebitelských smlouvách ve smyslu § 56 považují za neplatná. 12. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 13. Právní předchůdkyně žalobkyně jakožto podnikatel a žalovaná jakožto spotřebitel uzavřeli dne 3. 11. 2005 smlouvu o půjčce, a to formou předem připraveného formuláře. Žalované na základě uzavřené smlouvy bylo předáno ihned v hotovosti 20 000 Kč, přičemž se zavázala tuto částku vrátit společně se souhrnným poplatkem ve výši 13 280 Kč. Uvedený souhrnný poplatek je vyčísleným smluvním úrokem, který představuje úplatu za poskytnutí peněz, přičemž dle smlouvy v daném případě činil RPSN 199,4 %. Při sjednávání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok. Neodpovídá obecně uznávaným pravidlům chování a vzájemným vztahům mezi lidmi a mravním principům společenského řádu, aby dlužník poskytoval věřiteli nepřiměřené nebo dokonce„ lichvářské“ úroky. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004). V daném případě je sjednaný souhrnný poplatek 13 280 Kč při půjčce 20 000 Kč zcela nepřiměřený. Soud proto shledal ujednání stran o souhrnném poplatku za zjevně se příčící dobrým mravům, a tedy za absolutně neplatné. Jelikož si žalovaná půjčila 20 000 Kč, přičemž splatila celkem 12 398 Kč, přiznal soud žalobkyni vzhledem k závěru o absolutní neplatnosti sjednaných úroků nárok na zaplacení částky ve výši 7 602 Kč a ve zbytku nárok žalobkyně zamítl. 14. Nezaplacením dluhu do dne splatnosti, tj. do dne 2. 11. 2006, se žalovaná dostala do prodlení, a vznikla jí tak povinnost podle § 517 odst. 1 a 2 obč. zák. platit vedle jistiny dluhu též úroky z prodlení, a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 142/1994 Sb., v platném a účinném znění k prvnímu dni prodlení dlužníka. Je pak na uvážení žalobkyně od jakého dne a v jaké výši bude uplatňovat právo na zaplacení úroků z prodlení v soudním řízení, nesměřuje-li její požadavek do doby před vznikem prodlení a nepřekračuje-li výši úroků z prodlení stanovenou cit. nařízením vlády. Soud proto uložil žalované, aby z přiznané částky uhradila zákonný úrok z prodlení tak, jak požadovala žalobkyně, a ve zbytku žalobu zamítl. Ke dni vyhotovení rozsudku by zákonný úrok z prodlení činil 3 000 Kč (viz on-line dostupná advokátní kalkulačka). 15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Úspěšnější žalovaná by měla právo na poměrnou náhradu nákladů řízení, jelikož však žalované žádné náklady nevznikly, soud vyslovil, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. <b>16. Žalobkyně v žalobě požádala uhradit dlužnou částku na účet [číslo] pod variabilním symbolem [číslo].</b>