20 C 132/2021-33 — Okresní soud v Mělníku

1. Předmětem řízení bylo peněžité plnění ve výši 4 071,60 Kč s příslušenstvím patrným z výroku I. tohoto rozsudku. Žalobkyně uplatněný nárok odůvodnila tím, že s žalovanou uzavřela dne [datum] účastnickou smlouvu [číslo] na základě níž došlo k poskytování zprostředkovatelských služeb třetích stran žalované prostřednictvím sítě žalobkyně. Nedílnou součástí této účastnické smlouvy bylo rovněž smluvní ujednání o pronájmu koncového zařízení IMEI [číslo] typu Huawei [anonymizováno] na dobu neurčitou. Na základě uzavřené smlouvy o pronájmu koncového zařízení byla žalovaná povinna pronajaté koncové zařízení nejpozději do 30 dní od ukončení smlouvy o pronájmu žalobkyni vrátit. Jelikož žalovaná nedostála svým závazkům a zařízení po ukončení účastnické smlouvy žalobci řádně a včas nevrátila, vystavila žalobkyně žalované v souladu s účastnickou smlouvou Vyúčtování smluvní pokuty za pronájem zařízení [číslo] ve výši 4 000 Kč. Žalobkyně se tak po žalované domáhá nároku za neuhrazený pronájem zařízení v celkové výši 71,60 Kč a smluvní pokutu ve výši 4 000 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovanou prostřednictvím svého právního zástupce k úhradě dlužné částky. Žalovaná přes tuto výzvu svou povinnost nesplnila a dlužnou částku neuhradila. Žalobkyně tak po žalované požaduje uhradit částku ve výši 4 071,60 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení, a dále náhradu nákladů řízení. Žalovaná se k žalobě ani přes výzvu soudu nevyjádřila. 2. Soud předně uzavřel, že je ve věci dána pravomoc soudu, neboť předmětem řízení je cena za pronájem zařízení a vrácení poskytnuté slevy. V daném případě tak nejde o poskytování služeb elektronických komunikací, nýbrž o soukromoprávní vztah účastníků (k tomu srov. usnesení zvláštního senátu o rozhodování některých kompetenčních sporů ze dne 21. 12. 2017, č. j. Konf 19/2017-11 či usnesení zvláštního senátu o rozhodování některých kompetenčních sporů ze dne 8. 10. 2019, č. j. Konf 11/2019-13). 3. Soud věc projednal bez potřeby nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a a § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), když soud souhlas účastníků s takovým postupem předpokládal. Vycházel přitom z listinných důkazů, které účastníci na podporu svého procesního stanoviska předložili. Výzvu k vyjádření o tom, zda má být ve věci nařízeno jednání, pak soud doručil účastníkům zcela v souladu s ustanovením § 45 až § 50 o. s. ř. (zakotvujícím zásadu odpovědnosti účastníka za určení místa, kam mu mají být písemnosti doručovány, byť by se účastník v tomto místě nezdržoval). 4. Vzhledem k tomu, že v této věci není proti rozsudku přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o. s. ř.), protože předmětem řízení je peněžité plnění nepřevyšující 10 000 Kč, soud v souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř. v odůvodnění rozsudku uvede jen předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 5. Soud na základě listinných důkazů založených ve spise dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalovaná a žalobkyně podepsaly dne [datum] účastnickou smlouvu„ Pevný internet do zásuvky“ [číslo] o poskytování služeb elektronických komunikací, na základě které se žalobkyně zavázala poskytovat žalované základní a doplňkové služby elektronických komunikací a související služby k telefonnímu číslu [číslo] Smlouva byla uzavřena na dobu určitou 24 měsíců. Nedílnou součástí byla smlouva o pronájmu na koncové zařízení„ Pevný internet do zásuvky S“ základní, typu Huawei [anonymizováno], IMEI [číslo]. Podle Ceníku pronájmu koncových zařízení byla výše měsíčního nájemného za pronájem koncového zařízení stanovena na 30 Kč včetně DPH s tím, že splatnost nájemného se bude řídit datem splatnosti jednotlivých vyúčtování. Součástí účastnické smlouvy bylo i ujednání o smluvní pokutě ve výši 4 000 Kč v případě nevrácení pronajatého zařízení řádně a včas. Žalovaná své povinnosti porušila, když přestala na účastnickou smlouvu hradit dle provedených vyúčtování. Vyúčtováním služeb [číslo] za období od [anonymizováno] – [datum] byla vyúčtována částka v celkové výši [částka] se splatností [datum] (mj. za poskytnuté služby [částka], z toho pronájem koncového zařízení ve výši [částka] včetně DPH). Vyúčtováním služeb [číslo] za období od [anonymizováno] - [datum] byla vyúčtována částka v celkové výši [částka] se splatností [datum] (mj. za poskytnuté za služby [částka], z toho pronájem koncového zařízení ve výši [částka] včetně DPH). Vyúčtováním služeb [číslo] za období od [anonymizováno] – [datum] byla vyúčtována částka v celkové výši [částka] se splatností [datum] (mj. za poskytnuté služby [anonymizováno], z toho za pronájem koncového zařízení ve výši [částka] včetně DPH). Jelikož žalovaná neplnila své závazky z účastnické smlouvy, byla jí žalobkyní dána výpověď datovaná ze dne [datum]. Žalovaná tak byla povinna do 30 dnů vrátit pronajaté koncové zařízení, což neučinila. Žalobkyně tak vyúčtovala žalované dohodnutou smluvní pokutu vyúčtováním [číslo] se splatností [datum] ve výši 4 000 Kč. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky naposledy předžalobní výzvou odeslanou dne [datum]. Žalovaná v řízení netvrdila a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by na svůj dluh uhradila více, než uváděla v řízení žalobkyně, nebo že by její dluh zanikl z jiného důvodu. 6. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.”), s přihlédnutím k ust. § 63 a násl. zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o elektronických komunikacích“). 7. Podle § 2201 o. z. se pronajímatel nájemní smlouvou zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. 8. Podle § 2048 odst. 1 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém 9. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a v plném rozsahu jí včetně příslušenství vyhověl. Soud vzal za prokázané, že mezi žalovanou a žalobkyní byla platně uzavřena účastnická smlouva, která obsahovala ve smyslu § 2201 o. z. smlouvu o pronájmu specifikovaného koncového zařízení. Žalovaná zavázala cenu za pronájem platit v měsíčních splátkách, což však řádně nečinila, když neuhradila nájem v celkové výši 71,60 Kč, v důsledku čehož byla ze strany žalobkyně ukončena smlouva o pronájmu předmětného zařízení a zároveň byla povinna toto zařízení vrátit žalobkyni, což neučinila. Žalovaná je tak povinna uhradit dlužný sjednaný nájem a v souladu s § 2048 odst. 1 o. z. sjednanou smluvní pokutu za nevrácení koncového zařízení ve výši 4 000 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila žalovanou částku řádně a včas, ocitla se s placením dluhu v prodlení, a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. tak, jak je žalobkyně požadovala, neboť žalobkyně požadovala úroky z prodlení z celé dlužné částky od [datum] (posledně splatným nárokem byla smluvní pokuta ke dni [datum]). Žalobkyně tak uplatnila svůj nárok po právu a soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. (výrok I. tohoto rozsudku). 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. za použití ustanovení § 151 odst. 1 o. s. ř. tak, že žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši celkem 1 489 Kč za řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně stejnou žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech (k většímu počtu tzv. formulářových žalob žalobkyně viz databáze soudu ISAS). Z toho jednak soudní poplatek 400 Kč, odměna za zastupování advokátem v celkové výši 600 Kč za tři úkony právní služby do podání návrhu na zahájení řízení včetně po 200 Kč/úkon (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, podání žaloby), dále paušální částka náhrady hotových výdajů 300 Kč za 3 úkony právní služby po 100 Kč, to vše podle ustanovení § 1 odst. 2, § 2, § 6 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. a), d), a § 14b odst. 1 a 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů. Dá