7 C 175/2021-45 — Okresní soud v Mělníku

<b>Odůvodnění:</b> 1. Předmětem řízení v dané věci je spor, kde hodnota požadovaného peněžitého plnění nedosahuje částky uvedené v § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), tedy na jistině [částka] (bez příslušenství), jde tedy o tzv. bagatelní řízení, v němž proti vydanému rozsudku soudu I. stupně není odvolání přípustné. 2. Z ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 3. Žalobou doručenou soudu dne14. 7. 2020 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky. Návrh žalobkyně odůvodnila tím, že uzavřela se žalovanou dne [datum] smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě poskytla žalované zápůjčku ve výši [částka], která jí byla zaslána na účet č. [bankovní účet] téhož dne. Žalovaná se zavázala poskytnutou částku splatit spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši [částka]. Žalovaná však své smluvní závazky neuhradila řádně a včas. 4. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 5. Ve věci bylo nařízeno jednání soudu, ke kterému se nedostavil žádný z řádně předvolaných účastníků, a to bez omluvy. Soud tedy podle ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, přičemž mohl vycházet jen z obsahu spisu a provedených označených a předložených důkazů. 6. Na základě dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: žalobkyně zaslala po internetové komunikaci na bankovní účet u [právnická osoba] vedený na jméno žalované dne [datum] částku [částka]. Žalobkyně netvrdila a tedy ani nenavrhovala žádné důkazy k tomu, že by před poskytnutím částky [částka] na účet žalované posuzovala schopnost žalované poskytnutou částku spolu s poplatkem za poskytnutí vrátit. Ze sdělení banky žalované soud zjistil, že částka ve výši [částka] byla na bankovní účet č. [bankovní účet] dne 14. 5. [číslo] připsána v případě dvou odesílatelů plateb. 7. Shora zjištěný skutkový stav soud posoudil jak dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“), tak dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru dále jen („ ZoSÚ“). 8. Podle § 1810 o. z. se ustanovení tohoto dílu použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen„ spotřebitelské smlouvy“) a na závazky z nich vzniklé. 9. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 10. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 o. z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 11. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 12. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 13. Podle § 87 odst. 1 věta prvá ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. 14. Vzhledem k tomu, že žalobkyně neunesla břemeno tvrzení ani břemeno důkazní ve smyslu § 86 odst. 1 ZoSÚ, soud posoudil smlouvu uzavřenou mezi účastníky jako neplatnou a ve vztahu k částce [částka] pak na danou věc aplikoval ustanovení § 2991 a násl. o. z. o bezdůvodném obohacení. Žalobkyně prokázala, že na bankovní účet žalované odeslala částku [částka] a žalované tedy vznikla povinnost toto plnění provedené bez právního důvodu vydat (výrok I. rozsudku). 15. Počátek prodlení soud určil v návaznosti na průkazné doručení výzvy k plnění a počátek prodlení stanovil od podacího lístku (č. l. 25 spisu), tj. doručení výzvy žalované dne [datum], dále 3 dny na dobrovolné splnění. Prodlení žalované nastalo od [datum]. 16. Vzhledem k tomu, že mezi účastnicemi nedošlo k platnému uzavření smlouvy, soud žalobu ve zbývající části, kdy žalobkyně odvíjela své nároky ze znění smlouvy, zamítl (výrok II. rozsudku). 17. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 151 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť procesně úspěšnější žalované žádné náklady nevznikly. Soud připomíná, že při poměřování míry úspěchu a neúspěchu účastníků bylo třeba přihlížet též k uplatněnému příslušenství, které bylo předmětem řízení (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 12. 2015, sp. zn. 23 Cdo 2585/2015, či nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 2717/08). V souzené věci při kapitalizaci zákonného úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši 9 % ročně vychází částka [částka]. Po připočtení žalovaných [částka] požadovala žalobkyně celkem [částka] a úspěšná byla co do částky [částka]. [jméno] neúspěchu je tak i bez kapitalizace zákonného úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení stejná jako úspěch žalobkyně (výrok III. rozsudku).