102 CO 12/2021-285 — Krajský soud v Praze

1. Řízení o pozůstalosti po [jméno] [celé jméno svědkyně], narozené dne [datum] a zemřelé dne [datum], bylo zahájeno usnesením Okresního soudu v Mělníku ze dne 28.12.2015 č.j. 50 D 1183/2015-5. Provedením úkonů v řízení byl pověřen jako soudní komisař Mgr. [příjmení] [příjmení], notář v [obec] (§ 101 odst. 2 z.ř.s.). 2. V průběhu řízení o pozůstalosti vyšlo o dědickém právu po zůstavitelce najevo, že zákonná dědická posloupnost svědčí v první dědické třídě žalobci (synovi zůstavitelky) a žalované (dceři zůstavitelky). Soudu byla předložena závěť, kterou sepsala dne [datum] do notářského zápisu JUDr. [jméno] [příjmení], notářka v [obec]; zůstavitelka v ní povolala za "univerzální dědičku veškerého majetku" žalovanou. Poté, co žalobce označil závěť za "absolutně neplatnou", Okresní soud v Mělníku mu usnesením ze dne 18.9.2018 č.j. 50 D 1183/2015-95 uložil, aby "jako žalobce podal k Okresnímu soudu v Mělníku ve lhůtě dvou měsíců od právní moci tohoto usnesení žalobu proti žalované [celé jméno žalované], [datum narození], bytem [adresa žalované], na určení, že žalobce je dědicem"; usnesení nabylo (podle potvrzení ve spise) právní moci dnem [datum]. 3. Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu v Mělníku dne [datum] domáhal, aby bylo určeno, že žalobce a žalovaná "jsou dědici ze zákona po zesnulé [jméno] [celé jméno svědkyně] a že "dědí oba stejným dílem". Žalobu odůvodnil zejména tím, že považuje závěť zůstavitelky ze dne [datum] za "absolutně neplatnou", neboť ji učinila "v dušení poruše", v době sepisu závěti nebyla v "dobrém zdravotním stavu", kvůli vysokému věku a fyzickým a psychickým problémům užívala značné množství léků, které vzájemně kombinovala, a byla velice často v takovém stavu, že "nebyla schopna posoudit následky svého jednání". Zůstavitelka si bez pomoci nebyla schopna pro obtíže "psychického rázu" obstarat základní životní potřeby. O zůstavitelku se "primárně starala" manželka žalobce, žalovaná o ni neprojevovala žádný výraznější zájem a péči o ni přenechala rodině žalobce. Žalobce současně považuje závěť ze dne [datum] za odporující dobrým mravům, neboť žalovaná "zneužila duševní poruchy zůstavitelky a skrze závěť se pomstila žalobci za domnělé příkoří z prostředí Tělocvičné jednoty Sokol na Mělníce" (ukončení provozu kina Sokol a pracovního poměru žalované na pozici vedoucí kina). Důkazem toho je časová souslednost mezi těmito událostmi, když dne [datum] došlo k rozhodnutí výboru TJ Sokol na Mělníce o skončení provozu kina a k rozvázání pracovního poměru se žalovanou, dne [datum] žalobce jako jednatel [příjmení] [příjmení] na Mělníce zaslal žalované výpověď a dne [datum] zůstavitelka pořídila závěť. O "nepoctivosti" žalované podle žalobce svědčí i to, že až do začátku řízení o pozůstalosti vůbec nevěděl, že by zůstavitelka pořídila závěť. 4. Žalovaná namítala, že zůstavitelka nebyla nikdy omezena ve svém jednání jakoukoliv duševní chorobou a že tu není ani žádný jiný důvod, pro který by měla být závěť ze dne [datum] neplatná. O zůstavitelku se nestaral žalobce a jeho rodina, ale žalovaná, její manžel a její syn. Projevy žalobce vůči zůstavitelce představují podle žalované "domácí násilí páchané v rovině psychické šikany". Smysl závěti spočívá v tom, že zůstavitelka chtěla alespoň "nějakým způsobem kompenzovat nečestné jednání" žalobce v dědickém řízení po jejich otci (manželu zůstavitelky), v němž žalobce získal 1/2 rodinného domu a žalovaná pouze rekreační chalupu, když "díky znaleckému posudku účelově pořízenému žalobcem byla hodnota jejího dědického podílu vyšší a ona musela žalobci vyplácet na dorovnání dědických podílů". Zůstavitelka byla ve zdravotním stavu odpovídajícím jejímu věku a běžným nemocem, se kterými se léčila. Až do roku 2012 působila aktivně jako vrcholný představitel TJ Sokol na Mělníce a ještě v roce 2015 si vedla diář se záznamy o návštěvách lékařů. V roce 2015 navštívila z důvodu dlouhodobého stresu psychiatričku, která u ní neshledala žádnou duševní chorobu ani demenci. 5. Okresní soud v Mělníku rozsudkem ze dne 19.3.2021 č.j. 7 C 353/2018-240 žalobu zamítl a rozhodl, že žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení [částka] k rukám advokáta Mgr. [jméno] [příjmení] a že žalobce je povinen zaplatit na náhradě nákladů řízení České republice - Okresnímu soudu v Mělníku částku, jejíž výše bude stanovena samostatným usnesením. Z výsledků dokazování dovodil, že v době sepsání závěti zůstavitelka, a to i s ohledem na svůj zdravotní stav a na nedávné úmrtí svého životního partnera, sice "jednala více emocionálně než racionálně", že to však "neznamená, že by její rozumová stránka v té době byla zcela nebo nějak zásadně potlačena", když ani "nikdo z rodiny při výslechu před soudem výslovně neuvedl, že by v příslušné době byla zůstavitelka natolik duševně chorá, že by vyžadovala psychiatrickou pomoc, nebo že by u ní absentovala rozpoznávací a ovládací schopnost do té míry, že by nebyla schopna samostatně právně jednat". Za klíčový v tomto směru označil soud prvního stupně důkaz znaleckým posudkem [celé jméno znalce], který je založen - na rozdíl od údajů svědků a účastníků, kteří subjektivně hodnotili osobu blízkou - na "objektivních lékařských zprávách" a který vyústil v jednoznačný závěr, že zůstavitelka v době sepsání své závěti netrpěla duševní poruchou, která by ji činila nezpůsobilou k tomuto právnímu jednání". Námitku žalobce, podle níž by závěť ze dne [datum] byla v rozporu s dobrými mravy, soud prvního stupně odmítl s odůvodněním, že dokazováním nebylo prokázáno, že by žalovaná měla "výpověď z pracovního poměru vnímat dodnes jako akt křivdy" a že "by zůstavitelka byla zmanipulována žalovanou k údajné mstě"; naopak, důkazem záznamem telefonického rozhovoru ze dne [datum] mezi zůstavitelkou a jejím vnukem [celé jméno žalobce] nejml. byly prokázány "spory při generační výměně ve vedení TJ Sokol na Mělníce" a nebylo doloženo, že by se "rodina žalobce o zůstavitelku starala nepoměrně intenzivněji než rodina žalované". Podle soudu prvního stupně zůstavitelka přinejmenším v době sepsání závěti cítila vůči žalobci a jeho synovi zášť a vyčítala jim jejich jednání v dědickém řízení po svém zesnulém manželovi, jednání ve vedení TJ Sokol na Mělníce, to vše však představuje "legitimní důvody pro to, aby zůstavitelka v pořízení pro případ své smrti zvýhodnila dceru na úkor syna", neboť "je zcela legitimní, že zůstavitel v pořízení pro případ smrti určí pro své děti jiné dědické podíly, než jaké by jim náležely podle zákonné dědické posloupnosti". 6. Proti tomuto rozsudku soudu prvního stupně podal žalobce odvolání. Vytýká soudu prvního stupně v první řadě, že se nevypořádal s jím předloženým znaleckým posudkem Ing. [jméno] [příjmení], jímž byla stanovena cena rodinného domu rodiny [příjmení], nyní vlastněného žalobcem, ke dni úmrtí jeho otce, který prokazuje, že znalecký posudek vypracovaný [jméno] [příjmení] v dědickém řízení po manželovi zůstavitelky nebyl "účelově zmanipulovaný", a že se nezabýval žalovanou tvrzeným majetkovým poškozením v dědickém řízení po jejich otci [příjmení] [celé jméno žalobce], jež bylo podle názoru žalobce "skutečnou příčinou" sepsání závěti zůstavitelkou, aby "tím žalované ztrátu kompenzovala". Při provádění důkazů soud prvního stupně nesprávně procesně postupoval, když v jeden jednací den vyslechl svědky žalobce a až druhý den svědky žalované, čímž dal "žalované nespornou výhodu v tom, že se mohla připravit". Výpovědi svědků žalované byly "zkonstruované účelově, obsahují množství nepravdivých tvrzení a svědci, případně žalovaná, se na nich domlouvali". Soud prvního stupně také nesprávně vyhodnotil váhu svědecké výpovědi [jméno] [příjmení] z důvodu vztahu k zaměstnavateli (vnukovi zůstavitelky), i když je to "osoba mimo rodiny" a se zůstavitelkou neměla hlubší vztah. Podle žalobce měla být podkladem pro znalecký posudek o psychickém stavu zůstavitelky zdravotní dokumentace od psychiatričky MUDr. [jméno] [příjmení], protože soud měl informaci, že se u ní zůstavitelka léčila; místo toho sám její zprávu interpretoval. Žalobce proto požaduje, aby byl znalecký posudek dopracován. Soud se rovněž nevypořádal s rozhodnutím úřadu práce ze dne [datum], kterým byla změněna výše příspěvku na péči o zůstavitelku a zůstavitelka označena za osobu závislou na pomoci jiné osoby ve stupni II - středně těžká závislost. Nesprávný je také závěr soudu prvního stupně o tom, že "rodina žalobce zjevně měla za to, že předchozí vedení učinilo některá nehospodárná rozhodnutí", protože rozhodnutí o ukončení provozu kina nebylo rozhodnutím rodiny žalobce, ale rozhodnutím statutárního orgánu TJ Sokol na Mělníce; nesprávná jsou též skutková zjištění soudu ohledně činnosti zůstavitelky v letech 2012 až 2013 v Sokolské župě Barákově; podle žalobce neoprávněné objednání účetních služeb, skutečnost, že zůstavitelka není autorkou listin o předání razítek, klíčů atd. po skončení jejího funkčního období, které měly svědčit o její schopnosti samostatně právně jednat, nesprávné vyhodnocení telefon