8 C 93/2021-44 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se obrátila na zdejší soud s žalobou, ve které se domáhala zaplacení částky ve výši [částka]. Žalobkyně uplatněný nárok odůvodnila tím, že se žalovaným dne [datum] uzavřela smlouvu o hotovostním úvěru mPůjčka plus č. GNN081630211. Žalobkyně na základě této smlouvy poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal peněžní prostředky vrátit spolu s úrokem ve výši 9,9 % ročně, a to ve formě 84 měsíčních splátek ve výši [částka]. Žalovaný podmínky smlouvy neplnil, došlo k porušení smlouvy, neboť žalovaný neuhradil žádnou splátku za měsíce prosinec 2018, leden a únor 2019. Proto žalobkyně v souladu s podmínkami pro poskytování hotovostních úvěrů, které jsou nedílnou součástí smlouvy, odstoupila od smlouvy, čímž se stal celý dluh splatný ke dni [datum]. Dlužná částka sestává z nesplacené jistiny úvěru ve výši [částka], neuhrazeného úroku zkapitalizovaného ke dni splatnosti pohledávky ve výši [částka], neuhrazeného úroku zkapitalizovaného ke dni [datum] ve výši [částka], spolu s úrokem ve výši 9,90% p.a. z částky [částka] od [datum] do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení. 2. Žalovaný se ve věci ani přes výzvu soudu nevyjádřil. 3. Jen pro úplnost soud uvádí, že jde o tzv. věc s cizím prvkem, když žalobkyně je společností založenou v jiné zemi než České republice a podle jiných právních předpisů. Nařízení Evropského parlamentu a rady (EU) č. 1215/2012 ze dne [datum], o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (přepracované znění), které platí ve vztazích mezi členskými státy EU s výjimkou Dánska, reguluje jednak stanovení mezinárodní pravomoci soudů členských států EU, a zadruhé uznání a výkon rozhodnutí soudů jednoho členského státu v jiném členském státě. Dle článku 1 uvedeného nařízení je dána věcná příslušnost na věci občanské a obchodní (bez ohledu na druh soudu). Pro určení personální působnosti nařízení je rozhodující domicil žalovaného, který musí být pro účely nařízení lokalizován na území některého z členských států [příjmení]. Podle článku 4 bod 1. nestanoví-li toto nařízení jinak, mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu. Naopak domicil žalobkyně je z pohledu nařízení irelevantní. Žalobkyně tak může mít domicil i ve třetím, nečlenském státě. S ohledem na uvedené, kdy žalovaný je občanem ČR a má trvalý pobyt v obvodu Okresního soudu v Mělníku, dospěl soud k závěru, že je dána jak jeho pravomoc ve věci rozhodovat, tak i místní příslušnost. 4. Soud v této věci postupoval podle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v platném znění (dále jen„ o. s. ř.“) a věc rozhodl jen na základě listinných důkazů předložených žalobkyní bez nařízeného jednání. Postup soudu dle § 115a o. s. ř. je podmíněn tím, aby se účastníci práva účasti na projednávání věci vzdali nebo s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili a věc bylo možno rozhodnout jen na základě listinných důkazů předložených účastníky. Účastníci byli vyzváni usnesením zdejšího soudu ze dne [datum], aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání. Soud k této výzvě ve smyslu ust. § 101 odst. 4 o. s. ř. připojil doložku, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude se předpokládat, že nemají námitek. Žalobkyně sdělila, podáním soudu doručeným dne [datum] že s tímto postupem souhlasí, Žalovaný se nevyjádřil. S ohledem na shora uvedené jsou splněny všechny podmínky pro postup dle ust. § 115a o. s. ř. 5. Na základě listinných důkazů založených ve spise učinil soud následující skutková zjištění: Žalovaný dne [datum] uzavřel se žalobkyní smlouvu o hotovostním úvěru mPůjčka plus č. [anonymizováno] včetně všeobecných obchodních podmínek, podmínek pro poskytování hotovostních úvěrů a sazebníku. Na základě smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit ve formě 84 měsíčních splátek ve výši [částka] splatných vždy ke 14. dni příslušného kalendářního měsíce. Úroková sazba za poskytnutí úvěru činila 9,9 % ročně. RPSN (roční procentní sazba nákladů) byla sjednána ve výši 10,37 % Smluvní strany si ujednaly poplatek ve výši [částka]. Žalovaný porušoval sjednané smluvní podmínky, když neuhradil žádnou splátku za měsíce prosinec 2018, leden a únor 2019. Žalobkyně v souladu s podmínkami pro poskytování hotovostních úvěrů, které jsou nedílnou součástí smlouvy, odstoupila od smlouvy, čímž se stal celý dluh splatný ke dni [datum]. Žalobkyně naposledy vyzvala žalovaného k úhradě dluhu předžalobní výzvou ze dne [datum] /listinné důkazy viz obsah spisu/. 6. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Smluvní strany uzavřely smlouvu o úvěru, na základě níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka] a žalovaný se je zavázal vrátit spolu s úrokem v pravidelných měsíčních splátkách. Protože žalovaný splátky řádně a včas nehradil, využila žalobkyně svého práva a od smlouvy odstoupila. 7. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen„ o. z.”) a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti. 8. Podle ust. § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Podle § ust. 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 10. Podle ust. § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 11. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 12. Soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a v plném rozsahu jí vyhověl. Soud vzal za prokázané, že mezi žalovaným a žalobkyní byla uzavřena smlouva o úvěru. Žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka] s tím, že žalovaný se je zavázal žalobkyni vrátit spolu s úrokem, a to ve formě měsíčních splátek. Žalovaný se však dostal se splacením do prodlení, pročež žalobkyně od smlouvy odstoupila a celý úvěr zesplatnila. Žalobkyně tak uplatnila svůj nárok po právu a soud proto přiznal žalobkyni částku [částka] odpovídající požadované nesplacené části jistiny. Soud vyhověl žalobkyni i ohledně požadovaných smluvních úroků, a vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku řádně a včas, ocitl se s placením dluhu v prodlení, a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle ust. § 1970 o. z. ve výši dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. tak, jak je žalobkyně uplatnila. 13. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. a § 151 odst. 1 o. s. ř., tak že žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení, a to v celkové výši [částka]. Z této částky částka [částka] představuje zaplacený soudní poplatek, částka [částka] představuje náhradu nákladů právního zastoupení za tři úkony právních služeb (převzetí věci a příprava zastoupení, sepis předžalobní výzvy a podání návrhu ve věci samé) po [částka] podle ust. § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu a dále paušální náhrady 3 × [částka], tedy [částka] + 21% DPH ve výši [částka]). Celkem soud přiznal na náhradě nákladů řízení částku vyjádřenou ve výrokové části II. tohoto rozsudku. 14. Lhůty k plnění ve výrocích I. a II. byly určeny podle ust. 160 odst. 1 o. s. ř. a platební místo dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.