10 C 46/2022-38 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se obrátila dne [datum] ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 22 909,75 Kč s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně ([právnická osoba], [IČO]) uzavřela s žalovanou dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které jí poskytla v hotovosti jistinu ve výši 16 000 Kč. Žalovaná se zavázala zápůjčku vrátit spolu s poplatkem ve výši 13 967 Kč, jenž představuje kapitalizované úroky za dobu řádného trvání smlouvy s úrokovou sazbou 29,00 % ročně ve výši celkem 2 862 Kč, administrativní poplatek (částku za zpracování, doručení a flexibilní splácení) ve výši 6 388 Kč a náklady za hotovostní inkaso (částku za administrativní činnosti a komfortní splácení spočívající ve výběru splátek v hotovosti v místě bydliště žalované) ve výši 4 717 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 500 Kč. Žalovaná však sjednané splátky nehradila řádně a včas, když uhradila celkem pouze 5 630 Kč. Právní předchůdkyni žalobkyně tak vzniklo nejpozději dne [datum] právo na uhrazení celé dosud neuhrazené dlužné částky. Pohledávka byla dne [datum] postoupena na žalobkyni a postoupení bylo žalované oznámeno. Aktuální výše dlužné částky činí na jistině 14 226,88 Kč a na dlužném poplatku (souhrnu úroků, administrativního poplatku a poplatku na inkaso) částku 8 682,87 Kč. Tuto dlužnou částku žalobkyni žalovaná neuhradila, a to ani přes předžalobní výzvu žalobkyně. 2. Žalovaná se ve věci nikterak nevyjádřila. 3. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: 4. Žalovaná s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřela dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] včetně smluvních podmínek. Ve smlouvě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované zápůjčku ve výši 16 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu s poplatkem ve výši 13 967 Kč, jenž představuje kapitalizované úroky za dobu řádného trvání smlouvy s úrokovou sazbou 29,00 % ročně ve výši 2 862 Kč, administrativní poplatek ve výši 6 388 Kč a náklady za hotovostní inkaso ve výši 4 717 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 500 Kč. Svým podpisem potvrdila žalovaná převzetí zápůjčky ve výši 16 000 Kč v hotovosti. RPSN činí v případě splatnosti zápůjčky 60 týdnů 234,10 % /viz smlouvu o zápůjčce včetně smluvních podmínek/. Právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel a žalobkyně jako postupník podepsaly dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byla pohledávka žalované uvedená v příloze [číslo] seznamu postoupených pohledávek této smlouvy postoupena na žalobkyni s účinností k témuž dni /viz smlouvu o postoupení pohledávek/. Oznámení o postoupení pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně bylo žalované oznámeno dopisem /viz dopis včetně podacího archu/. Žalovaná byla předžalobní výzvou vyzvána žalobkyní k úhradě dlužné částky /viz předžalobní výzvu včetně podacího lístku/. Žalovaná netvrdila a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění (nad rámec žalobkyní uvedených plateb) uhradila, nebo že by její dluh zanikl z jiného důvodu. 5. Soud však dále z hlediska skutkového stavu nemohl učinit skutkový závěr takový, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně provedla posouzení úvěruschopnosti (schopnosti splácet spotřebitelský úvěr) žalované s odbornou péčí. Žalobkyně skutečnost o zkoumání úvěruschopnosti sice tvrdila, avšak dostatečně neprokazovala, neboť předložila pouze formulář nazvaný zákaznická karta, v kterém právní předchůdkyně žalobkyně zaznamenala jednotlivé údaje. Dle údajů uvedených v tomto formuláři byla žalovaná zaměstnána na„ DPP/DPČ“, dle formuláře má 2 příjmy (blíže nespecifikované), přičemž následně je ve formuláři uvedeno, že„ čistý příjem“ žalované činí 11 212 Kč měsíčně, a„ další čisté příjmy domácnosti“ činí 9 000 Kč. Žalovaná bydlela„ ve spolubydlení“, byla vdovou a neuvedla žádné vyživované osoby. Ohledně výdajů bylo ve formuláři uvedeno, že běžné měsíční výdaje žalované se skládají z„ odhadovaných měsíčních výdajů“ ve výši 7 000 Kč a interní splátky PF ve výši 948 Kč. Ve formuláři je uvedeno, že tyto skutečnosti byly ověřeny pracovní smlouvou, výplatními páskami a výměrem„ důchodu, podpory nebo rozhodnutí o přiznání dávky“, tyto listiny však soudu ze strany žalobkyně předloženy nebyly /viz zákaznickou kartu/. 6. Po právní stránce soud hodnotil věc dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen„ o. z.”), a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti. 7. Podle ust. § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle ust. § 2392 odst. 1 o. z. při peněžité zápůjčce lze dohodnout úroky. 8. Podle ust. § 2 odst. 1 ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 9. Dle ust. § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (…). 10. Dle ust. § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s ust. § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 11. Dle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 12. Dle ust. § 2991 odst. 1 o. z. ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 13. Dle ust. § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 14. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná. 15. Soud se především zabýval otázkou, zda ze strany právní předchůdkyně žalobkyně, coby poskytovatelky zápůjčky jakožto spotřebitelského úvěru, byla před vlastním uzavřením smlouvy splněna zákonná povinnost zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele, tedy žalované. V tomto směru nelze než konstatovat, že právní předchůdkyně žalobkyně své povinnosti ve smyslu ust. § 86 ZoSÚ nedostála. 16. Soud konstatuje, že právní předchůdkyně žalobkyně nikterak nezkoumala výdaje žalované, a to ani ty podstatné, spokojila se toliko s uvedením paušální částky. Ohledně příjmů žalobkyně ani nikterak neupřesnila (a to ani na základě písemné výzvy soudu), jaký konkrétní příjem má představovat blíže nespecifikované„ další příjmy domácnosti“ ve výši rovných 9 000 Kč, přičemž z tohoto důvodu k těmto příjmům nelze pro účely zkoumání úvěruschopnosti přihlížet, neboť není jasné, zda jsou tyto příjmy vůbec způsobilé pro zkoumání úvěruschopnosti. Takový postup právní předchůdkyně žalobkyně soud nemohl hodnotit jako souladný se zákonem o spotřebitelském úvěru, neboť není postačující, aby právní předchůdkyně žalobkyně vyšla pouze z nedoloženého osobního prohlášení žalované o jejích osobních, výdělkových a majetkových poměrech, neboť odborná péče předpokládá, že věřitel údaje získané od spotřebitele náležitě ověří (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). Z hlediska příjmových ani výdajových poměrů žalované neměla právní předchůdkyně žalobkyně po ruce žádný, natož relevantní doklad. Pouhé doplnění čísel do formuláře právní předchůdkyně žalobkyně, aniž je zřejmé, na základě čeho a jak byly tyto údaje získány, nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení„ na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a