11 C 83/2022-44 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se podanou žalobou ze dne [datum] domáhala zaplacení částky ve výši 21 514,34 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uplatněný nárok odůvodnila tím, že se žalovaným dne [datum] uzavřela smlouvu o povoleném přečerpání č. [anonymizováno]. Žalobkyně se na základě této smlouvy zavázala poskytnout žalovanému úvěrový limit až do výše 10 000 Kč. Dne [datum] došlo na základě žádosti o navýšení k navýšení limitu na 30 000 Kč Smluvní strany si za poskytnutí peněžních prostředků sjednaly úrok ve výši 18,90 % ročně. V případě překročení úvěrového limitu se tato částka stává nepovoleným debetním zůstatkem, který je žalovaný povinen ihned splatit. Vzhledem k tomu, že žalovaný nevyrovnal poskytnutý limit ve lhůtě 1 roku, využila žalobkyně svého práva a od úvěrové smlouvy odstoupila dopisem ze dne [datum], čímž se stal dluh splatný ke dni [datum]. Dlužná částka tak sestává z nesplacené jistiny ve výši 21 514,34 Kč, z kapitalizovaného dlužného úroku ke dni [datum] ve výši 4 648,58 Kč, smluvního úroku ve výši 18,9 % ročně z částky 21 514,34 Kč od [datum] do zaplacení a dále zákonného úroku z prodlení z jistiny od [datum] do zaplacení. Žalovaný byl žalobkyní a následně i zástupcem žalobkyně vyzván k úhradě dluhu, dosud však neuhradil ničeho. 2. Žalovaný se ve věci ani přes výzvu soudu nevyjádřil. 3. Jen pro úplnost soud uvádí, že jde o tzv. věc s cizím prvkem, když žalobkyně je společností založenou v jiné zemi než České republice a podle jiných právních předpisů. Nařízení Evropského parlamentu a rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (přepracované znění), které platí ve vztazích mezi členskými státy EU s výjimkou Dánska, reguluje jednak stanovení mezinárodní pravomoci soudů členských států EU, a zadruhé uznání a výkon rozhodnutí soudů jednoho členského státu v jiném členském státě. Dle článku 1 uvedeného nařízení je dána věcná příslušnost na věci občanské a obchodní (bez ohledu na druh soudu). Pro určení personální působnosti nařízení je rozhodující domicil žalovaného, který musí být pro účely nařízení lokalizován na území některého z členských států [příjmení]. Podle článku 4 bod 1. nestanoví-li toto nařízení jinak, mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu. Naopak domicil žalobkyně je z pohledu nařízení irelevantní. Žalobkyně tak může mít domicil i ve třetím, nečlenském státě. S ohledem na uvedené, kdy žalovaný je občanem ČR a má trvalý pobyt v obvodu Okresního soudu v Mělníku, dospěl soud k závěru, že je dána jak jeho pravomoc ve věci rozhodovat, tak i místní příslušnost. 4. Soud v této věci postupoval podle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v platném znění (dále jen„ o. s. ř.“) a věc rozhodl jen na základě listinných důkazů předložených žalobkyní bez nařízeného jednání. Postup soudu dle § 115a o. s. ř. je podmíněn tím, aby se účastníci práva účasti na projednávání věci vzdali nebo s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili a věc bylo možno rozhodnout jen na základě listinných důkazů předložených účastníky. Účastníci byli vyzváni usnesením zdejšího soudu ze dne [datum], aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání. Soud k této výzvě ve smyslu ust. § 101 odst. 4 o. s. ř. připojil doložku, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude se předpokládat, že nemají námitek. Žalobkyně sdělila, podáním soudu doručeným dne [datum] že s tímto postupem souhlasí, Žalovaný se nevyjádřil. S ohledem na shora uvedené jsou splněny všechny podmínky pro postup dle ust. § 115a o. s. ř. 5. Z provedených listinných důkazů učinil soud následující skutková zjištění: Dne [datum] uzavřela žalobkyně se žalovaným smlouvu o vedení účtu č. [anonymizováno], ve které se žalobkyně zavázala vést žalovanému bankovní účet č. [bankovní účet]. Žalovaný dne [datum] uzavřel s žalobkyní smlouvu o povoleném přečerpání č. [anonymizováno] [bankovní účet], jejíž součástí byly podmínky pro povolené přečerpání a sazebník. Žalobkyně se ve smlouvě zavázala umožnit žalovanému na jeho bankovním účtu přečerpání peněžních prostředků do limitu 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit přečerpané peněžní prostředky spolu s úrokem ve výši 18,90 % ročně. RPSN byla sjednána ve výši 20,63 %. Téhož dne uzavřeli účastníci dodatek č. [anonymizováno] ke smlouvě o povoleném přečerpání, na základě kterého úvěrový limit nově činil 30 000 Kč. Uzavření uvedených smluv vždy předcházela žádost žalovaného o poskytnutí či navýšení limitu povoleného přečerpání. V těchto žádostech žalovaný uvedl, že je [anonymizováno] (podruhé uvedl, že je v [anonymizována dvě slova]), má [anonymizována dvě slova] s [anonymizováno], [anonymizována dvě slova], je [anonymizováno] se smlouvou na dobu [anonymizováno] s čistým měsíčním příjmem [částka] (podruhé uvedl částku [částka]) a vyživuje [anonymizováno] osoby /viz žádost o poskytnutí povoleného přečerpání na č. l. 16 – 17 spisu, žádost o navýšení limitu povoleného přečerpání na č. l. 18 – 19 spisu, žádost o poskytnutí hotovostního úvěru na č. l. 20 – 21 spisu, smlouvu o vedení účtu na č. l. 9 spisu, smlouvu o povoleném přečerpání na č. l. 10 - 15 spisu, dodatek ke smlouvě o povoleném přečerpání na č. l. 22 – 23 spisu, výpis z interního systému žalobkyně na č. l. 24 – 25, 27 - 28 spisu, příjem žalovaného na č. l. 26 spisu, podmínky pro povolené přečerpání na č. l. 29 - 30 spisu/. Z výpisu bankovního účtu plyne, že záporný konečný zůstatek na bankovním účtu žalovaného ke dni [datum] činil – [částka] /viz výpis z účtu založený v databázi CEPR/. Žalobkyně zaslala žalovanému odstoupení od smlouvy dopisem ze dne [datum]. V tomto dopise žalovaného vyzvala k uhrazení částky 24 896,30 Kč. Zásilka byla odeslaná dne [datum]. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu předžalobní výzvou ze dne [datum] a tato zásilka byla odeslaná dne [datum] /viz odstoupení od smlouvy na č. l. 31 spisu, dodejka na č. l. 32 spisu, předžalobní výzvu na č. l. 33 spisu, podací arch na č. l. 34 spisu/. 6. Na základě shora popsaných skutkových zjištění dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o vedení účtu, na jejímž základě byl žalovanému zřízen účet č. [bankovní účet]. Účastníci dále sjednali smlouvu o povoleném přečerpání, ve které se žalobkyně zavázala umožnit žalovanému na jeho bankovním účtu přečerpání peněžních prostředků do limitu 30 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit přečerpané peněžní prostředky spolu s úrokem ve výši 18,90 % ročně. RPSN byla sjednána ve výši 20,63 %. Žalovaný peněžní prostředky čerpal. Nesplacená jistina žalovaného činila 21 514,34 Kč. Žalobkyně z důvodu prodlení žalovaného se splácením úvěru od smlouvy o povoleném přečerpání odstoupila. 7. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen„ o. z.”) a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti. 8. Podle ust. § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Podle ust. § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 10. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a v plném rozsahu jí vyhověl. Soud vzal za prokázané, že mezi žalovaným a žalobkyní byla uzavřena smlouva o povoleném přečerpání. Žalovaný se zavázal vyčerpané peněžní prostředky splácet spolu s úrokem ve výši 18,90 % ročně. Žalovaný se dostal se splacením dluhu do prodlení, pročež žalobkyně od smlouvy odstoupila a celý úvěr zesplatnila. Nesplacená jistina činila 21 514,34 Kč. Žalobkyně tak uplatnila svůj nárok po právu, a soud proto přiznal žalobkyni částku 21 514,34 Kč odpovídající požadované nesplacené jistině. Soud vyhověl žalobkyni i ohledně požadovaných úroků, a to smluvního úroku z částek po splatnosti a nepovoleného debetního zůstatku zkapitalizovaného ke dni [datum] částkou 4 648,58 Kč a smluvního úroku ode dne [datum]. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku řádně a včas, octl se s placením dluhu v prodlení, a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle ust. § 1970 o. z. ve výši dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. tak, jak je žalobkyně uplatnila. Lhůta k plnění byla určena v souladu s ustanovením § 160 o. s. ř. (výrok I. tohoto rozsudku). 12. O