12 C 436/2021-23 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se svým návrhem doručeným zdejšímu soudu dne [datum] domáhala vůči žalovanému zaplacení 1 604,90 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění svého návrhu zejména uvedla, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne [datum] na zakázkovém listu [číslo] smlouvu, na jejímž základě žalobkyně provedla téhož dne práce kanalizačním vozem. Cena byla ujednána ve výši 1 459 Kč bez DPH. Žalovanému byla následně cena za práce vyúčtována fakturou [číslo] znějící na částku 1 604,90 Kč včetně DPH se splatností dne [datum]. Žalovaný fakturovanou částku nezaplatil, přestože k tomu byla žalobkyní písemně vyzván. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, přestože k tomu byl soudem vyzván. 3. Soud v této věci postupoval podle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v platném znění (dále jen„ o. s. ř.“) a věc rozhodl jen na základě listinných důkazů předložených žalobkyní bez nařízeného jednání. Postup soudu dle § 115a o. s. ř. je podmíněn tím, aby se účastníci práva účasti na projednávání věci vzdali nebo s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili a věc bylo možno rozhodnout jen na základě listinných důkazů předložených účastníky. Účastníci byli vyzváni usnesením zdejšího soudu ze dne [datum], aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání. Soud k této výzvě ve smyslu ust. § 101 odst. 4 o. s. ř. připojil doložku, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude se předpokládat, že nemají námitek. Žádný z účastníků se nevyjádřil. S ohledem na shora uvedené jsou splněny všechny podmínky pro postup dle ust. § 115a o. s. ř. 4. Vzhledem k tomu, že v této věci není proti rozsudku přípustné odvolání (ust. § 202 odst. 2 o. s. ř.), protože předmětem řízení je peněžité plnění nepřevyšující 10 000 Kč, soud v souladu s ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. v odůvodnění rozsudku uvede jen předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 5. Soud na základě listin založených ve spise dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: 6. Dne [datum] se žalobkyně a žalovaný dohodli na provedení prací kanalizačním vozem ze strany žalobkyně pro žalovaného, a to za 1 459 Kč bez DPH. Práce byly dne [datum] provedeny a oba účastníci to stvrdili svým podpisem, resp. za žalobkyni podpisem oprávněné osoby /viz zakázkový list [číslo] ze dne [datum] na č. l. 4 spisu/. Žalobkyně za provedené práce vystavila dne [datum] fakturu [číslo] znějící na částku 1 604,90 Kč se splatností dne [datum] /viz faktura na č. l. 5 spisu/. Žalovaný na úhradu faktury nezaplatil ničeho, žalobkyně jej proto k úhradě vyzvala, a to i prostřednictvím svého zástupce /viz upomínka na č. l. 6, předžalobní výzva na č. l. 7 a zásilka na č. l. 8 spisu/. Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu. 7. Podle ust. § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. 8. Podle ust. § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 9. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená 10. Soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a v plném rozsahu jí vyhověl. Soud vzal za prokázané, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu, v níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému služby spočívající v provedení prací kanalizačním vozem, a žalovaný se zavázal za poskytnutí služby platit žalobkyni cenu dle zakázkového listu. Žalobkyně vyúčtovala žalovanému za poskytnutí služby částku ve výši 1 604,90 Kč. Žalovaný na tento dluh vůči žalobkyni však neuhradil ničeho. 11. Vzhledem k tomu, že žalovaný svůj dluh řádně a včas nehradil, dostal se s plněním své smluvní povinnosti do prodlení, soud proto přiznal žalobkyni právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., tak jak ho žalobkyně uplatnila. 12. O náhradě nákladů řízení rozhod soud podle ust. § 142 odst. 1 a § 151 odst. 1 o. s. ř. a žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 4 400 Kč. Z této částky 1 000 Kč představuje zaplacený soudní poplatek, 2 500 Kč představuje náhradu nákladů právního zastoupení za dva a půl úkonu právních služeb (převzetí věci a příprava zastoupení, sepis předžalobní výzvy a podání návrhu ve věci samé) po 1 000 Kč podle ust. § 7 bod 3, § 11 odst. 1 písm. a), d), odst. 2 písm. h) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (2,5 × 1 000) a 900 Kč představuje náhradu hotových výdajů zástupce žalobkyně za tři úkony právních služeb po 300 Kč dle ust. § 13 odst. 1, 4 advokátního tarifu (3 × 300). 13. Lhůty k plnění ve výrocích I. a II. byly určeny podle ust. 160 odst. 1 o. s. ř. a platební místo dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.