13 C 42/2022-85 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně žalobou uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 12 200 Kč s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně ([právnická osoba], [IČO]) uzavřel dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta jistina zápůjčky ve výši 14 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit společně s poplatkem ve výši 12 283 Kč, který je představován úrokem ve výši 2 504 Kč, odměnou za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 5 652 Kč, poplatkem za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 4 127 Kč, tj. celkem se zavázal vrátit částku 26 283 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 439 Kč, přičemž splatnost poslední splátky nastala dnem [datum]. Žalovaný však sjednané splátky nehradil řádně a včas, celkem na svůj dluh uhradil částku ve výši 1 800 Kč. Pohledávka byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena na žalobkyni s účinností k [datum] a postoupení bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný dluh neuhradil ani přes předžalobní výzvu žalobkyně. Žalobou se žalobkyně domáhá pouze částky ve výši 12 200 Kč představující bezdůvodné obohacení vzniklé na straně žalovaného (vyplacená jistina 14 000 Kč po odečtení uhrazených 1 800 Kč) a zákonného úroku z prodlení. 2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru. Žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně podepsal dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] včetně smluvních podmínek. Na základě smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému zápůjčku ve výši 14 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s poplatkem ve výši 12 283 Kč, jenž představuje kapitalizované úroky za dobu řádného trvání smlouvy ve výši celkem 2 504 Kč, odměnu za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 5 652 Kč a poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 4 127 Kč, a to v 59 měsíčních splátkách po 439 Kč a poslední 60. splátce ve výši 382 Kč RPSN činilo 236,25 %. Svým podpisem potvrdil žalovaný převzetí zápůjčky ve výši 14 000 Kč v hotovosti /viz smlouvu o zápůjčce na č. l. 18-19 spisu/. Právní předchůdkyně žalobkyně v rámci zkoumání úvěruschopnosti žalovaného vycházela z formuláře nazvaného zákaznická karta, v němž je uvedeno, že žalovaný coby ženatý bydlel v nájmu, dosáhl učňovského vzdělání, měl dvě vyživovací povinnosti, nevlastnil auto. Žalovaný byl zaměstnán jako železář ve společnosti [právnická osoba], [IČO], a to na plný pracovní úvazek. Průměrný čistý měsíční příjem žalovaného činil 19 500 Kč. Běžné měsíční výdaje žalovaného měly představovat částku 7 000 Kč, přičemž se jedná o odhadované výdaje žalovaného /viz karta zákazníka na č. l. 21 spisu/. Žalovaný na svůj shora popsaný dluh uhradil celkem částku ve výši 1 800 Kč /viz tabulka umoření na č. l. 25 spisu/. Právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel a žalobkyně jako postupník podepsaly dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byla pohledávka žalovaného uvedená v příloze [číslo] seznamu postoupených pohledávek této smlouvy postoupena na žalobkyni s účinností k [datum] /viz smlouvu o postoupení pohledávek na č. l. 9-13 spisu, seznam postoupených pohledávek na č. l. 14 a 17 spisu/. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem /viz dopis na č. l. 22 včetně podacího archu lístku na č. l. 23 spisu/. Žalovaný byl předžalobní výzvou vyzván žalobkyní k úhradě dlužné částky /viz předžalobní výzvu na č. l. 15-16, včetně podacího lístku na č. l. 24 Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu. 5. Po právní stránce soud s ohledem na okamžik vzniku předmětného závazku (uzavření smlouvy) posuzoval danou věc dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen„ o. z.”), a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti. 6. Podle ust. § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle ust. § 2392 odst. 1 o. z. při peněžité zápůjčce lze dohodnout úroky. 7. Dle § 2991 odst. 1 o. z. ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 8. Podle ust. § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 9. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 10. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 11. Dle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 12. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Pro právní posouzení věci by se soud měl nejprve zabývat, zda byla řádně uzavřena smlouva o zápůjčce, pro jejíž platnost je nutno postavit na jisto, zda právní předchůdkyně žalobkyně posuzovala řádně úvěruschopnost žalovaného. Správně by tak soud měl nejprve vyzvat žalobkyni k prokázání, zda zkoumala řádně úvěruschopnost žalovaného, popřípadě nařídit jednání, na němž by bylo žalobkyni poskytnuto poučení podle § 118a odst. 3 o. s. ř. k označení důkazů prokazující řádné zkoumání úvěruschopnosti. V případě, že by pak žalobkyně neunesla důkazní břemeno, soudu by nezbylo, než smlouvu o zápůjčce posoudit jako neplatnou a přiznat žalobkyni nanejvýše bezdůvodné obohacení vzniklé v důsledku vyplacení jistiny zápůjčky žalovanému bez právního titulu. V daném případě je situace však specifická tím, že žalobkyně se domáhá výhradně jistiny zápůjčky (resp. její nesplacené části, když veškeré úhrady žalovaného byly započteny výhradně na úhradu jistinu zápůjčky) ve výši 12 200 Kč (se zákonným úrokem z prodlení), kterou, jak bylo v řízení prokázáno, právní předchůdkyně žalobkyně skutečně žalovanému vyplatila. Soud proto v tomto konkrétním případě s ohledem na zásadu hospodárnosti a rychlosti řízení blíže nezkoumal, zda byla řádně před uzavřením smlouvy zkoumána úvěruschopnost žalovaného a zdali tak byla smlouva uzavřena platně či neplatně, neboť v obou případech by byl výsledek sporu zcela totožný – žalobkyni by byl přiznán nárok na zaplacení částky ve výši 12 200 Kč odpovídající dlužné jistině zápůjčky, která byla žalovanému vyplacena v hotovosti. Je proto bezpředmětné, zda tento nárok žalobkyni náleží z titulu nesplacené zápůjčky na základě platně uzavřené smlouvy o zápůjčce, nebo z titulu bezdůvodného obohace