13 C 75/2022-31 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se obrátila dne [datum] ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 3 393 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení za období od [datum] do [datum] vyčísleným částkou 225 Kč (tj. úrok ve výši 8,5 % ročně z částky 3 393 Kč od [datum] do [datum]). Nárok odůvodnila tím, že s žalovaným uzavřela dne [datum] pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla [příjmení] [jméno] [anonymizováno], [registrační značka], přičemž žalovaný nesplnil svou základní povinnost, a to hradit řádně a včas pojistné. Žalovaná částka sestává z dlužného pojistného ve výši 3 093 Kč a z poplatku ve výši 300 Kč za odeslání upomínky. 2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil. 3. Jelikož ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů a nešlo o věc vyjmenovanou v ustanovení § 120 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), vyzval soud žalovaného podle § 115a o.s.ř. k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný ve stanovené lhůtě nevyjádřil, ačkoli mu předmětné usnesení bylo řádně doručeno, žalobkyně s uvedeným postupem souhlasila již ve svém žalobním návrhu. Soud proto ve věci nenařídil jednání a rozhodl na základě předložených listinných důkazů. 4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: Žalobkyně uzavřela s žalovaným dne [datum] pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla [příjmení] [jméno] [anonymizováno], [registrační značka]. Pojistné mělo být hrazeno kvartálně po 2 336 Kč Počátek pojištění byl sjednán na den [datum], doba pojištění byla sjednána na neurčito. Strany si dále sjednaly, že se jejich vzájemná práva a povinnosti řídí všeobecnými pojistnými podmínkami vydanými žalobkyní. Jelikož žalovaný neuhradil pojistné splatné dne [datum], vyzvala žalobkyně žalovaného dopisem ze dne [datum], aby dlužné pojistné doplatil nejpozději do [datum] a zároveň žalovaného upozornila, že v případě, že tak neučiní, smlouva následujícím dnem zanikne. Protože žalovaný pojistné ve stanovené lhůtě neuhradil, byla pojistná smlouva ukončena uplynutím dne [datum], o čemž byl žalovaný informován dopisem ze dne [datum], v němž byl vyzván k úhradě dlužné částky za dobu trvání pojistného vztahu ve výši 3 093 Kč s tím, že částka zahrnuje i náklady spojené s upomínáním ve výši 300 Kč. Žalovaný byl rovněž upozorněn, že pokud dlužná částka nebude uhrazena, bude mu účtován další poplatek ve výši 300 Kč za vymáhání duhu. Dle Sazebníku poplatků činil poplatek za upomínku k zaplacení dlužného pojistného 300 Kč a poplatek za pokus o smír po zániku pojištění taktéž 300 Kč. Žalovaný byl poté vyzván k úhradě dlužné částky dopisem ze dne [datum] a předžalobní upomínkou ze dne [datum]. Žalovaná částka sestává z předepsaného pojistného za první kvartál od [datum] do [datum] ve výši 2 336 Kč, doúčtovaného pojistného do skončení pojištění, tj. od [datum] do [datum] a nákladů za vymáhací proces ve výši 2 × 300 Kč. Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu. 5. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen„ OdpVoz“) a podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti. Podle ustanovení § 2758 o. z. platí, že pojistná smlouva je smlouvou odvážnou, ve které se pojistitel zavazuje v případě vzniku nahodilé události poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění a pojistník se zavazuje platit pojistiteli pojistné. Tento zákon upravuje vztahy účastníků pojištění vzniklého na základě pojistné smlouvy, pokud zvláštní právní předpis tyto vztahy neupravuje jinak. Takovým předpisem je zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (OdpVoz), podle jehož ustanovení § 3 odst. 1 vzniká pojištění odpovědnosti na základě pojistné smlouvy. Podle § 12 odst. 1 písm. e) OdpVoz pojištění zaniká dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi; tato lhůta nesmí být kratší než 1 měsíc a upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik pojištění odpovědnosti v případě nezaplacení dlužného pojistného a o této upomínce pojistitel současně informuje osobu uvedenou v pojistné smlouvě jako vlastník tuzemského vozidla, jde-li o osobu odlišnou od pojistníka. Podle § 13 odst. 2 OdpVoz má pak pojistitel právo na pojistné do konce kalendářního měsíce, ve kterém pojištění odpovědnosti zaniklo. 6. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázané, že mezi účastníky byla dne [datum] platně sjednána pojistná smlouva na dobu neurčitou, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla [příjmení] [jméno] [anonymizováno], [registrační značka]. Žalovaný však nesplnil svou základní povinnost, a to platit pojistné, když nezaplatil sjednané pojistné ve výši 2 336 Kč splatné dne [datum], a to ani v dodatečné lhůtě od doručení upomínky. Vzhledem k nezaplacení pojistného smlouva zanikla uplynutím dne [datum]. Žalovaný má však stále za dobu trvání smlouvy, tj. za období od [datum] do [datum] včetně, povinnost zaplatit žalobkyni poměrnou část sjednaného pojistného ve výši 2 793 Kč. Žalobkyně rovněž požadovala uložit žalovanému povinnost zaplatit smluvně sjednané poplatky ve výši 600 Kč za zaslané upomínky, čemuž soud vyhověl, jelikož se jedná o nárok vyplývající ze smluvního ujednání stran, přičemž se nejedná o ujednání nemravné. Soud proto uložil žalovanému povinnost zaplatit částku ve výši 3 393 Kč. 7. Pokud jde o příslušenství uplatněného nároku, soud žalobě vyhověl jen částečně. Nezaplacením pojistného do dne splatnosti se žalovaný dostal do prodlení a ode dne následujícího vzniklo žalobkyni podle § 1970 o.z. právo požadovat vedle jistiny dluhu, též zaplacení úroku z prodlení a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném ke dni vzniku prodlení. Podle § 513 o. z. se příslušenstvím pohledávky rozumí úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním, mezi které patří právě smluvně sjednaný poplatek za zaslání upomínek k zaplacení dlužného pojistného. Žalobkyně však požadovala uhradit z nákladů spojených s uplatněním pohledávky i zákonné úroky z prodlení (tj. příslušenství z příslušenství), které však oprávněně požadovat nemůže, jelikož zákon tuto možnost nepřiznává (stále použitelné rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 3. 2004, sp. zn. 35 Odo 101/2002). Soud proto žalobkyni přiznal nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení pouze z dlužného pojistného ve výši 2 793 Kč, a to za období, které požadovala. Ve zbytku pak soud žalobu zamítl. 8. Lhůta k plnění byla stanovena v obecné třídenní lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení neúspěšná pouze v poměrně nepatrné části (nepatrné části uplatněného příslušenství), nárok na plnou náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.“) ve výši 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, návrh ve věci samé), tj. ve výši 600 Kč (3 úkony x odměna ve výši 200 Kč), dále paušální náhrada výdajů za každý z těchto úkonů podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., tj. ve výši 300 Kč (3 úkony x paušální náhrada ve výši 100 Kč) a náhrada za daň z přidané hodnoty podle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 189 Kč (21 % z částky 900 Kč). Jejich zaplacení soud uložil v obecné třídenní lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř. a k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta dle § 149 odst. 1 o. s. ř. 10. Soud se neztotožnil s tvrzením žalobkyně, že v dané věci se nejedná o žalobu formulářového typu, když žalobkyně uplatňuje u soudů práva z nepřeberného množství pojistných produktů, které se často řídí jinými právními předpisy a v žalobách se tak nemění jen výše a splatnost pohledávky, ale i další skutečnosti. Zběžným náhledem do soudní databáze ISAS však byla dohledána řada naprosto totožných žalob žalobkyně (pohledávky z pojistných smluv na základě totožného pojistného produktu – tj. pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), kdy dluh žalovaného spočívá v neuhrazení pojistného a poplatků za odeslání výzev ke splnění povinnosti. Soud proto stran náhrady nákladů řízení aplikoval, jak uvedeno shora, ustanovení §