13 C 87/2021-59 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se obrátila dne [datum] ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši [částka] s příslušenstvím z titulu smlouvy o půjčce uzavřené dne [datum] mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) a žalovaným. 2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil. 3. V řešené věci jde o spor, jehož předmětem je peněžité plnění s hodnotou, která nedosahuje částky uvedené v § 202 odst. 2. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), tedy na jistině [částka] (bez příslušenství), jde tak o tzv. bagatelní řízení, v němž proti vydanému rozsudku soudu I. stupně není odvolání přípustné. Z § 157 odst. 4 o. s. ř. pak plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1 o. s. ř.), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 4. Jelikož ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů a nešlo o věc vyjmenovanou v ustanovení § 120 odst. 2 o.s.ř., vyzval soud žalovaného podle § 115a o.s.ř. k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, ačkoli mu předmětné usnesení bylo doručeno na adresu trvalého bydliště, žalobkyně s uvedeným postupem souhlasila již ve svém žalobním návrhu. Soud proto ve věci nenařídil jednání a rozhodl na základě předložených listinných důkazů. 5. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: Žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřel dne [datum] smlouvu [číslo] na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému v hotovosti úvěr ve výši [částka], který se žalovaný zavázal zaplatit společně se souhrnným poplatkem ve výši [částka] v 52 týdenních splátkách po [částka] /viz ze smlouva o úvěru na č. l. 14 spisu/. Žalovaný celkem žalobkyni zaplatil [částka] /zjištěno z nesporného tvrzení účastníků/. Pohledávka za žalovaným byla postoupena s účinností od [datum] na [právnická osoba] S.á.r.l., což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum], který byl žalovanému odeslán dne [datum] na adresu [adresa], z výpisu z internetového bankovnictví na č.l. 16, z dopisu na č.l. 18 a poštovního podacího archu na č.l. 19 spisu/. Pohledávka za žalovaným byla dále postoupena na žalobkyni s účinností od [datum], což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum], který byl žalovanému odeslán dne [datum] na adresu [adresa], z dopisu na č.l. 20 a poštovního podacího archu na č.l. 21 spisu/. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky dopisem ze dne [datum], který byl žalovanému zaslán na adresu [adresa]. Průměrná úroková sazba bankových institucí u úvěrů domácnostem na spotřebu s fixací od 1 roku do 5 let dle měnových statistik [obec] národní banky činila v září 2006 výši 13 % ročně /viz veřejně dostupné statistiky na webových stránkách [obec] národní banky [webová adresa] /. Žalovaný netvrdil a ani jinak v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění zcela uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu. 6. Po právní stránce soud s ohledem na okamžik uzavření smlouvy v souladu s přechodným ustanovením § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) a § 164 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, posuzoval danou věc za použití dosavadních právních předpisů, zejména příslušných ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ obč. zák.“), a dále dle ustanovení zákona č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru, vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti. 7. Podle § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. 8. Podle § 658 odst. 1 obč. zák. při peněžité půjčce lze dohodnout úroky. 9. Podle § 39 obč. zák. je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. 10. Podle § 3 odst. 1 obč. zák. nesmí výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy. 11. Podle § 56 odst. 1 obč. zák. spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran. 12. Podle § 55 odst. 2 obč. zák. se ujednání ve spotřebitelských smlouvách ve smyslu § 56 považují za neplatná. 13. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 14. Smlouva o úvěru byla sjednána mezi žalobkyní jako podnikatelem a žalovaným jako spotřebitelem ve formě formuláře užívaného v obchodním styku, předem připraveného žalobkyní, bez skutečné možnosti slabší strany (v tomto případě žalovaného) ovlivnit znění smlouvy. Nelze opomenout, že dlužníci si od nebankovních institucí často půjčují z důvodu okamžitého nedostatku peněžních prostředků. Uvedený souhrnný poplatek, který se žalovaný zavázal zaplatit, je vyčísleným smluvním úrokem, který představuje úplatu za poskytnutí peněz. Výše sjednaného úroku činí 66,4 % výše z poskytnuté jistiny, roční procentní sazba pak činí zhruba 87,74 %. Při sjednávání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Neodpovídá obecně uznávaným pravidlům chování a vzájemným vztahům mezi lidmi a mravním principům společenského řádu, aby dlužník poskytoval věřiteli nepřiměřené nebo dokonce„ lichvářské“ úroky. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004). V daném případě sjednaná úroková sazba přesahovala 7 x obvyklou úrokovou sazbu (sjednaná úroková sazba zhruba 87,74 % ročně a úroková sazba měnových finančních institucí u úvěrů domácnostem na spotřebu dle měnových statistik České národní banky 13 % ročně). S ohledem na výše uvedené shledal soud ujednání stran o smluvním úroku (kapitalizovaném úroku) za zjevně se příčící dobrým mravům, a tedy za absolutně neplatné. Jelikož si žalovaný půjčil [částka], přičemž splatil celkem [částka], přiznal soud žalobkyni vzhledem k závěru o absolutní neplatnosti sjednaných úroků nárok na zaplacení částky ve výši [částka], přičemž tuto částečnou úhradu nebylo možné započíst vzhledem k výše uvedenému na souhrnný poplatek tak, jak to provedla právní předchůdkyně žalobkyně. 15. Nezaplacením dluhu do dne splatnosti se žalovaný dostal do prodlení, a vznikla mu tak povinnost podle § 517 odst. 1 a 2 obč. zák. platit vedle jistiny dluhu též úroky z prodlení, a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 142/1994 Sb., v platném a účinném znění k prvnímu dni prodlení dlužníka. Je pak na uvážení žalobkyně od jakého dne a v jaké výši bude uplatňovat právo na zaplacení úroků z prodlení v soudním řízení, nesměřuje-li její požadavek do doby před vznikem prodlení a nepřekračuje-li výši úroků z prodlení stanovenou cit. nařízením vlády. Soud s ohledem na shora uvedené zamítl požadavek žalobkyně zaplatit zákonný úrok z prodlení ze zamítnuté žalované jistiny. 16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Úspěšnější žalovaný by měl právo na poměrnou náhradu nákladů řízení, jelikož však žalovanému žádné náklady nevznikly, soud vyslovil, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.