15 C 363/2022-69 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala po žalovaném zaplacení částky 19 440 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění svého návrhu zejména uvedla, že dne [datum] uzavřel žalovaný se společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) smlouvu o půjčce [číslo] na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, které žalovaný převzal hotově v den uzavření smlouvy. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaný zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně i souhrnný poplatek ve výši 13 920 Kč. Celkovou dlužnou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a souhrnného poplatku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 53 týdenních (sedmidenních) splátkách po 640 Kč. Žalovaný na svůj dluh uhradil právní předchůdkyni žalobkyně celkem částku ve výši 12 180 Kč. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, právní předchůdkyně žalobkyně na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupila žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno, přičemž žalovaný od podpisu smlouvy o postoupení pohledávek na svůj dluh uradil celkem 2 300 Kč. Žalovaný tak na svůj dluh uhradil celkem 14 480 Kč (12 180 + 2 300). V rámci příslušenství žalobkyně uplatnila zákonný úrok z prodlení zčásti v běžící a zčásti v kapitalizované výši. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a zůstal ve sporu zcela pasivní. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: 5. Žalobkyně je právnickou osobou zapsanou v obchodním rejstříku /viz výpis z OR žalobkyně v elektronickém systému CEPR/. Žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně podepsal dne [datum] smlouvu o půjčce [číslo]. Ve smlouvě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému půjčku 20 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal zaplatit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 13 920 Kč, a to v 53 týdenních splátkách po 640 Kč s tím, že první splátku uhradí 7. den od data uzavření. Svým podpisem žalovaný potvrdil převzetí půjčky ve výši 20 000 Kč v hotovosti. Nedílnou součástí smlouvy byly dle ujednání stran též Smluvní podmínky Smlouvy o půjčce. Dle čl. 1 smluvních podmínek činí RPSN 286,8 % smlouva o půjčce na č. l. 37 spisu/. Právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel a žalobkyně jako postupník podepsaly dne [datum] Smlouvou o postoupení pohledávek, kterou byla předmětná pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni /viz smlouva o postoupení pohledávek na č. l. 42-59 spisu/. Oznámení o postoupení pohledávek právní předchůdkyně žalobkyně ze dne [datum] bylo žalovanému zasláno [datum] /dopis na č. l. 38 spisu a podací lístek na č. l. 39 spisu/. Žalovaný byl dopisem právního zástupce žalobkyně ze dne [datum] předžalobně upomenut k úhradě dlužných částek /předžalobní upomínka na č. l. 63-64 spisu a podací lístek na č. l. 65 spisu/. 6. Na základě listin založených do spisu žalobkyní soud stran skutkového stavu uzavřel, že žalovaný sjednal s právní předchůdkyní žalobkyně dne [datum] smlouvu o půjčce, podle níž žalovaný převzal částku 20 000 Kč Smlouva obsahovala ujednání, podle něhož byl žalovaný povinen zaplatit v souvislosti s půjčkou též souhrnný poplatek ve výši 13 920 Kč. Žalovaný se zavázal půjčku vrátit v 53 týdenních splátkách. Předmětná pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným byla smlouvou ze dne [datum] postoupena na žalobkyni, což právní předchůdkyně žalobkyně žalované oznámila. Ani přes výzvu k plnění žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil. Žalovaná netvrdila, a ani jinak v řízení nevyšlo najevo, že by žalobkyni na půjčku uhradila více, než připustila žalobkyně. 7. S ohledem na okamžik vzniku předmětných závazků (uzavření smlouvy) soud v souladu s přechodným ustanovením § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), posuzoval danou věc po právní stránce za použití dosavadních právních předpisů, zejména příslušných ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění do [datum] (dále jen„ OZ“), a dále dle ustanovení zákona č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru, ve znění účinném do 31. 12. 2010 (ustanovení § 23 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, čl. II bodu 2 zákona č. 43/2013 Sb.). 8. Podle ustanovení § 657 OZ smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle ustanovení § 658 odst. 1 OZ při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. Podle § 517 odst. 2 OZ je-li dlužník v prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. Tímto předpisem je s ohledem na dobu prodlení žalovaného nařízení vlády č. 142/1994 Sb., ve znění platném a účinném do 30. 6. 2013, a odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 7 procentních bodů (v souladu s čl. II bodu 1 nařízení vlády č. 180/2013 Sb. a § 19 odst. 1 nařízení vlády č. 361/2013 Sb.). 9. Podle ustanovení § 39 odst. 1 OZ je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. Podle § 3 odst. 1 OZ výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy. 10. Na základě provedeného dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti dospěl soud k závěru, že žaloba je z části důvodná. V řízení bylo prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena písemná smlouva o půjčce ve smyslu § 657 OZ (která byla současně spotřebitelským úvěrem dle § 2 zákona č. 321/2001 Sb.), na jejímž základě přenechala právní předchůdkyně žalobkyně žalované částku 20 000 Kč, a žalovanému vznikla povinnost půjčené peněžní prostředky vrátit. Z obsahu smlouvy o půjčce je zřejmé, že„ souhrnný poplatek“ v souvislosti s poskytnutím půjčky představoval úplatu za půjčení peněz, což je dle soudní praxe i odborné literatury definice smluvního úroku (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 7. 2014, sp. zn. 33 Cdo 1401/2014, či M. [příjmení] v komentáři k § 658 v J. Švestka, J. Spáčil, M. Škárová, M. Hulmák a kolektiv. Občanský zákoník II, 2. vydání, [obec a číslo], s. [číslo]). O tom, že se jednalo o vše zahrnující úplatu za půjčení peněz, svědčí i skutečnost, že poplatek nebyl, ani zčásti, složen z žádných dílčích položek, které by vyjadřovaly úplatu za poskytnutí určité zvláštní služby. Lze tedy konstatovat, že tzv. souhrnný poplatek svou podstatou představoval kapitalizovaný úrok. Jak uvedl Nejvyšší soud již v rozsudku ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, při sjednávání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. 11. V daném případě činil kapitalizovaný úrok 13 920 Kč, za poskytnutí jistiny 20 000 Kč, která měla být vracena ve splátkách po dobu 53 týdnů. Kapitalizovaný úrok tak činil téměř 70 % jistiny. Vzhledem k tomu, že jistina měla být splácena průběžně (peněžní prostředky nebyly v plné výši poskytnuty na 53 týdnů), procentní roční úrok byl daleko vyšší, což odráží ostatně i výše roční procentní sazby nákladů, která činila 286,8 %. Úrokové sazby měnových finančních institucí u úvěrů domácnostem na spotřebu dle měnových statistik [obec] národní banky veřejně dostupných na webových stránkách [obec] národní banky [webová adresa]) se pohybovaly v roce 2008 okolo 14 % ročně. Za této situace nelze než uzavřít, že sjednaný kapitalizovaný úrok, označovaný jako„ souhrnný poplatek“, byl nepřiměřený a svou výší zjevně odporoval dobrým mravům, neboť nelze akceptovat úrokovou míru ve výši více než pětinásobku mí