16 C 245/2022-30 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení peněžitého plnění specifikovaného ve výroku I. tohoto rozsudku z titulu neoprávněného odběru elektřiny na adrese [adresa žalovaného]. Svůj návrh odůvodnila tím, že uzavřela s žalovaným smlouvu na dodávku elektřiny, která byla ze strany obchodníka s elektřinou ukončena dne [datum] s odhadovaným stavem VT 838 kWh. Pracovníky společnosti [právnická osoba] pak bylo dne [datum] kontrolou [číslo] zjištěno, že žalovaný na výše uvedené adrese provádí neoprávněný odběr elektřiny. Stav na měřidle při demontáži elektroměru byl 1 448 kWh. Celková doba trvání neoprávněného odběru byla 258 dní. Množství neoprávněné odebrané elektřiny je pak rozdílem stavů mezi ukončením smlouvy a demontáží elektroměru. Odběrem bez uzavřené smlouvy byla žalobkyni způsobena škoda ve výši 4 604,72 Kč. Za zjištění neoprávněného odběru si žalobkyně vyúčtovala částku 11 418,77 Kč. Žalobkyní byla vystavena dne [datum] faktura [číslo] splatná dne [datum] na celkovou částku ve výši 16 023,49 Kč, na níž žalovaný, navzdory výzvě k úhradě dlužné částky, ničeho neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud věc projednal bez potřeby nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a a § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), když soud souhlas účastníků s takovým postupem předpokládal. Vycházel přitom z listinných důkazů, které účastníci na podporu svého procesního stanoviska předložili. Výzvu k vyjádření o tom, zda má být ve věci nařízeno jednání, pak soud doručil účastníkům zcela v souladu s ustanovením § 45 až § 50 o. s. ř. (zakotvujícím zásadu odpovědnosti účastníka za určení místa, kam mu mají být písemnosti doručovány, byť by se účastník v tomto místě nezdržoval). 4. Soud z listin založených do spisu učinil následující skutková zjištění odpovídající skutkovému závěru ve věci: Dne [datum] byla mezi žalovaným a žalobkyní podepsána Smlouva o připojení odběrného elektrického zařízení k distribuční soustavě nízkého napětí [číslo], jejímž předmětem bylo připojit odběrné elektrické zařízení k distribuční soustavě a zajistit žalovanému dohodnutý rezervovaný příkon do odběrného místa [ulice a číslo], [obec] (číslo odběrného místa [číslo] a EAN [číslo]) /viz citovaná smlouva na č. l. 15 spisu/. Pracovníky společnosti [právnická osoba] pak bylo dne [datum] kontrolou [číslo] zjištěno, že žalovaný na výše uvedené adrese provádí neoprávněný odběr elektřiny. Stav na měřidle při demontáži elektroměru byl 1 448 kWh. Celková doba trvání neoprávněného odběru byla 258 dní. Množství neoprávněné odebrané elektřiny je pak rozdílem stavů mezi ukončením smlouvy a demontáží elektroměru. Odběrem bez uzavřené smlouvy byla žalobkyni způsobena škoda ve výši 4 604,72 Kč. Za zjištění neoprávněného odběru si žalobkyně vyúčtovala částku 11 418,77 Kč. Žalobkyní byla vystavena dne [datum] faktura [číslo] splatná dne [datum] na celkovou částku ve výši 16 023,49 Kč, na níž žalovaný, navzdory výzvě k úhradě dlužné částky, ničeho neuhradil. 5. Podle § 51 odst. 1 písm. a) zákona č. 458/2000 Sb., podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění účinném od 1. 1. 2016, je neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl. Dle odst. 2 citovaného ustanovení se neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy zakazuje. Dle odst. 3 citovaného ustanovení platí, že při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny. 6. Způsob stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru je upraven v § 9 vyhlášky č. 82/2011 Sb., o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny, ve znění účinném do 1. 1. 2021 (dále jen„ vyhláška č. 82/2011 Sb.“). Dle odst. 1 citovaného ustanovení při neoprávněném odběru elektřiny určí množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny. Dle odst. 9 citovaného ustanovení výše náhrady škody se stanoví oceněním množství neoprávněně odebrané elektřiny zjištěné podle odstavce 1 nebo vypočtené podle odstavce 8 cenami podle cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu účinného v době zjištění neoprávněného odběru elektřiny, přičemž cena neoprávněně odebrané elektřiny je složena z ceny za silovou elektřinu, která se ocení pevnou cenou stanovenou pro zúčtování odchylky za dodávku kladné regulační energie, ceny za službu distribuční soustavy, kde za složku ceny služby distribuční soustavy na podporu podporovaných zdrojů se použije částka 495 Kč/MWh, a kde se v síti nízkého napětí použije sazba C 02d nebo D 02d podle kategorie odběru elektřiny, daně z přidané hodnoty a daně z elektřiny. Dle odst. 12 citovaného ustanovení součástí náhrady škody vzniklé provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy je i právo na úhradu prokazatelných nezbytně nutných nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny, neoprávněné dodávky elektřiny, neoprávněného přenosu elektřiny nebo neoprávněné distribuce elektřiny, jejich přerušení a přezkoušení měřicího zařízení a případné znalecké posudky, které nejsou zahrnuty do regulovaných cen za přenos elektřiny nebo za distribuci elektřiny. 7. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 8. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto nařízením je s ohledem na dobu, kdy se dostal žalovaný do prodlení s úhradou dlužné částky, nařízení vlády č. 351/2013 Sb., podle jehož ust. § 2 platí, že výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 9. S ohledem na výše uvedené soud shledal žalobu důvodnou, neboť bylo prokázáno, že žalovaný se dopustil neoprávněného odběru elektrické energie, a odpovídá tedy za vzniklou spotřebu (škodu) žalobkyni jako distributorovi elektřiny, kterou byl povinen žalobkyni k její výzvě dle § 1958 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), nahradit. Výše škody je pak dána výší nákladů, které žalobkyně měla v souvislosti s náklady na zjištění neoprávněného odběru elektřiny a množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny dle 9 odst. 1, 9 a odst. 12 vyhlášky č. 82/2011 Sb. Soud proto žalobě v plné výši vyhověl a podle § 1970 o. z. přiznal žalobkyni též právo na úrok z prodlení ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ode dne následujícího po dni splatnosti daňového dokladu [číslo] Lhůta k plnění byla v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. (výrok I. tohoto rozsudku). 10. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 151 odst. l o. s. ř. za použití § 142 odst. 1o. s. ř. a žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, přiznal právo na náhradu nákladů řízení ve výši 1 400 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč (300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky – předžalobní upomínka a návrh ve věci samé). Jejich zaplacení soud žalovanému uložil ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř. (výrok II. tohoto rozsudku).