21 CO 246/2021-354 — Okresní soud v Mělníku

1. Okresní soud v Mělníku (dále jen soud I. stupně) rozsudkem ze dne 23.3.2021, č.j. 16 C 75/2019-246 rozhodl o zrušení věcného břemene užívání a bydlení zřízeného darovací smlouvou ze dne [datum] ve prospěch žalobkyně k pozemku – st. parcele [číslo] (zastavěná plocha a nádvoří), jehož součástí je stavba [adresa] (rodinný dům) a k pozemku – parcele [číslo] (zahrada), vše zapsáno na [list vlastnictví] pro katastrální území a obec Libiš u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Mělník (výrok I). Dále rozhodl, že žalovaní 1., 2. a 3. jsou povinni zaplatit žalobkyni každý částku 300 000 Kč, a to do tří měsíců od právní moci tohoto rozsudku (výrok II) a společně a nerozdílně náhradu nákladů řízení 39 082,56 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právní zástupkyně žalobkyně (výrok III). Rozhodl rovněž o povinnosti žalovaných 1., 2. a 3. zaplatit na náhradě nákladů českému státu společně a nerozdílně částku 4 450 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok [příjmení]). Doplňujícím rozsudkem ze dne 14.3.2022, č.j. 16 C 75/2019-332 doplnil původní rozsudek o výrok V, kterým rozhodl, že žaloba, aby žalovaní 1., 2. a 3. byli povinni zaplatit žalobkyni každý částku 181 667 Kč, a to do tří měsíců od právní moci rozsudku, se zamítá. 2. Z odůvodnění rozsudku se podává, že žalobkyně se podanou žalobou domáhala zrušení věcného břemene doživotního užívání a bydlení k pozemku parc. č. st. [číslo], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa] a k pozemku parc [číslo] zahrada, a to vše v obci a katastrálním území Libiš, zapsáno na [list vlastnictví] vedený Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Mělník (dále také jen„ předmětné nemovitosti“). Dále žádala, aby žalovaní byli povinni zaplatit jí každý náhradu za zrušení této služebnosti ve výši 300 000 Kč. Dne [datum] rozšířila žalobu tak, že požadovala, aby každý ze žalovaných byl povinen zaplatit žalobkyni náhradu ve výši 481 667 Kč. Přitom vycházela z ceny věcného břemene stanovené znaleckým posudkem. Soud I. stupně svým usnesením při ústním jednáním dne [datum] tuto změnu žaloby připustil. Žalobkyně svůj nárok odůvodnila tím, že žalovaní jsou podílovými spoluvlastníky předmětných nemovitostí, a to každý s podílem 1/3. Žalovaní nabyli předmětné nemovitosti na základě darovací smlouvy ze dne [datum] od svého otce, manžela žalobkyně. Touto smlouvou byla současně zřízena ve prospěch dárce a žalobkyně služebnost užívacího práva doživotního bydlení a užívání předmětných nemovitostí. Otec žalovaných již zemřel. Žalobkyně má zhoršený zdravotní stav, který jí znemožňuje samostatnou chůzi, pohybuje se jen za pomoci holí, užívá velké množství léků, musí dodržovat dietu a mít zajištěnou pravidelnou stravu. Žalobkyně od října 2016 bydlí u 1. žalované, své dcery, která o ni pečuje, neboť není schopna si zajistit veškerou péči sama. Z toho důvodu žalobkyně v předmětném domě nebydlí a pozemky nevyužívá. Tento zdravotní stav žalobkyně je trvalý a žalobkyně se proto do předmětných nemovitostí již nevrátí. V minulosti se chtěla s žalovanými domluvit na zrušení služebnosti a o užívání předmětných nemovitostí, ale 2. a 3. žalovaný dohodu odmítali. Žalovaní, jako vlastníci nemovitostí, se nejsou schopni domluvit ohledně jejich správy a užívání. Náhradu, kterou žalobkyně za zrušení služebnosti požaduje, využije s ohledem na věk a zdravotní stav ke svému zaopatření. 3. 1. žalovaná se žalobou souhlasila, a to jak se zrušením služebnosti, tak s výší finanční náhrady. Žalobkyně se v říjnu 2016 s 1. žalovanou z předmětného domu odstěhovala, zejména kvůli neshodám s 2. a 3. žalovaným. Žalobkyně má dlouhodobě zdravotní problémy a 1. žalovaná se o ni od roku 2008 stará. Nyní žijí v domě, který je bezbariérově upraven, aby se v něm mohla žalobkyně pohybovat pomocí chodítka nebo holí. 2. a 3. žalovaný se žalobkyní nekomunikují. 4. 2. a 3. žalovaný s žalobou nesouhlasili. Předně namítali nedostatek aktivní legitimace žalobkyně k podání žaloby. Podle žalobkyně došlo k trvalé změně, která vyvolává nepoměr mezi zatížením věci a výhodou žalobkyně. V takovém případě je k podání návrhu dle názoru 2. a 3. žalovaného oprávněn pouze vlastník nemovité věci, tj. žalovaní. To, že se žalobkyně rozhodla z předmětného domu odstěhovat, bylo její rozhodnutí a není to důsledek jednání 2. a 3. žalovaného. Zrušení služebnosti by mělo pro žalobkyni negativní důsledky v případě, že by o ni 1. žalovaná nemohla v budoucnu pečovat, žalobkyně by neměla jistotu bydlení. Zrušením služebnosti by došlo k porušení zásady, že smlouvy mají být plněny, když dle darovací smlouvy měla mít žalobkyně možnost užívat nemovitosti až do konce svého života. Od uzavření smlouvy nedošlo k žádným změnám, které by odůvodňovaly zrušení služebnosti. 2. a 3. žalovaní nejsou schopni se s žalobkyní na ničem dohodnout, jejich vztahy se zhoršily poté, kdy se žalobkyně odstěhovala k 1. žalované. Stanovení náhrady za zrušení služebnosti pak 2. a 3. žalovaný považují za zásah do své majetkové sféry, který nemohli ovlivnit a ani ho nezavinili. 5. Soud I. stupně po provedení podrobného dokazování zjistil, že žalovaní se stali na základě darovací smlouvy uzavřené dne [datum] spoluvlastníky, každý v rozsahu 1/3, pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří o výměře 999 m2, jehož součástí je stavba [adresa], rodinný dům a pozemku parc. [číslo] zahrada o výměře 1105 m2, to vše v obci a katastrálním území Libiš, vše zapsáno na listu vlastnictví [číslo] vedeným Katastrálním úřadem Středočeského, kraje katastrální pracoviště Mělník. V darovací smlouvě byla ve prospěch žalobkyně a jejího manžela (který byl dárcem nemovitosti a jejím původním vlastníkem) zřízena služebnost užívacího práva – doživotního bydlení v domě a práva užívání předmětných nemovitostí, a to v rozsahu užívání celého přízemí domu, podzemního podlaží a prvního patra. Žalobkyně má dále právo užívat veškeré součásti a příslušenství domu, včetně pozemků, které k domu náleží s právem volného vstupu do domu, volného výstupu z domu a volného pohybu po pozemcích. Toto právo bylo zřízeno bezplatně. Žalobkyně má dlouhodobě zdravotní problémy. V srpnu roku 2008 prodělala několikanásobnou srdeční a mozkovou příhodu, čímž se její zdravotní stav podstatně zhoršil. Od té době se o žalobkyni stará 1. žalovaná. V době zřízení služebnosti nebyl zdravotní stav žalobkyně dobrý, ale byla schopná se o sebe postarat, v předmětném domě bydlet a užívat jej spolu se zahradou a příslušenstvím. Postupně se její zdravotní stav zhoršoval, aktuálně vyžaduje celodenní péči druhé osoby, je ve třetím stupni bezmocnosti. O žalobkyni nyní pečuje 1. žalovaná, k níž se žalobkyně v roce 2016 přestěhovala z předmětného domu. V minulosti se o žalobkyni staral také 2. a 3. žalovaný, jejich vztahy se po uzavření darovací smlouvy roku 2015 výrazně zhoršily, a v současnosti spolu nekomunikují. Žalobkyně má výrazně sníženou mobilitu, pohybuje se obtížně za pomoci chodítka. Žalobkyně trpí mimo jiné oboustrannými bércovými vředy a otoky bérců, v roce 2018 nebo 2019 se jí na pravé noze začala tříštit kost v bércovém vředu. Žalobkyně dále trpí inkontinencí, středně významnou až významnou mitrální regurgitancí, významnou trikuspidální regurgitancí a chronickou fibrilací síní srdce, stavy zmatenosti a bludy, má poruchy paměti, opakovaně upadá do stavu slabosti, trpí bolestmi dolních končetin, námahovou dušností a diabetem melitu druhého typu. Žalobkyně má zpomalené tempo řeči, rigidní myšlení, vázne orientace osobou a časem, místem je správná. S ohledem na věk nelze předpokládat zlepšení zdravotního stavu. Předmětný dům není bezbariérově upraven, žalobkyně se tam již nechce vrátit, a vzhledem ke svému zdravotnímu stavu jej ani užívat nemůže. Žalovaní nejsou schopni dosáhnout dohody ohledně užívání předmětných nemovitostí. Cena práva služebnosti bezplatného užívání předmětných nemovitostí dle cenových předpisů činí 1 386 560 Kč a cena obvyklá za právo doživotního užívání předmětných nemovitostí činí 1 445 000 Kč. 6. Po právní stránce posoudil soud I. stupně věc podle ustanovení § 1299 odst. 1 občanského zákoníku. Nejprve se zabýval otázkou aktivní legitimace žalobkyně. Uzavřel, že Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 27. 3. 2018, sp. zn. 22 Cdo 155/2018 dovodil, že aktivně legitimován k podání žaloby na zrušení služebnosti ve smyslu § 1299 odst. 1 občanského zákoníku je mimo vlastníka zatížené věci také oprávněný ze služebnosti, v daném případě tedy žalobkyně. Soud I. stupně tedy uzavřel, že žalobkyně, v jejíž prospěch byla služebnost zřízena, má právo domáhat se jejího zrušení. 7. Soud I. stupně zdůraznil, že podmínkou zrušení služebnosti je trvalá změna vyvolávající hrubý nepoměr mezi zatížením služebné věci a výhodou oprávněné osoby. Dospěl k závěru, že tato podmínka je splněna a jsou tudíž dány důvody ke zrušení služebnosti. Trvalá změna vyvolávající hrubý nepoměr mezi zatížením služebné věci (tj. předmětnými nemovitostmi) a výhodou oprávněného (tj. žalobkyně) je dána ze dvou d