17 C 26/2022-62 — Okresní soud v Mělníku

1. V řešené věci jde o spor, jehož předmětem je peněžité plnění s hodnotou, která nedosahuje částky uvedené v § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.”), tedy na jistině 10 000 Kč (bez příslušenství), jde tak o tzv. bagatelní řízení, v němž proti vydanému rozsudku soudu I. stupně není odvolání přípustné. Z § 157 odst. 4 o. s. ř. pak plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1 o. s. ř.), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 2. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky ve výši 4 934 Kč s příslušenstvím. Ten žalobkyně odůvodňuje tím, že v důsledku protiprávního jednání žalovaných a v příčinné souvislosti s poškozením zdraví [jméno] [příjmení], který je jejím pojištěncem, uhradila náklady na léčení v žalované částce. Jejich náhrady se nyní ve smyslu § 55 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ZoVP“) domáhá vůči žalovaným, kteří tyto náklady ani přes její výzvu dosud neuhradili. 3. Žalovaní se ve věci nevyjádřili. 4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 5. Závěr o skutkovém stavu je ten, že dne [datum] žalovaní fyzicky [anonymizováno] pojištěnce žalobkyně, poškozeného [jméno] [příjmení], a způsobili mu zranění na hlavě, které si vyžádalo [anonymizováno] ošetření. Za toto jednání byli žalovaní rozsudkem [název soudu] [anonymizována dvě slova] [datum rozhodnutí] [anonymizováno] [číslo jednací] ve spojení s rozsudkem [anonymizována dvě slova] [obec] [anonymizována dvě slova] [datum rozhodnutí] [anonymizováno] [spisová značka] pravomocně ke dni 23. 7. 2020 uznáni vinnými, prvý žalovaný přečinem výtržnictví podle § 358 odst. 1, 2 písm. a) tr. zákoníku ve spolupachatelství dle § 23 tr. zákoníku a druhý žalovaný přečinem výtržnictví dle § 358 odst. 1 tr. zákoníku ve spolupachatelství dle § 23 tr. zákoníku. Žalobkyně vynaložila na léčení poškozeného [jméno] [příjmení] částku 4 934 Kč. Výzvou žalobkyně ze dne [datum] byli žalovaní vyzváni k úhradě nákladů léčení poškozeného v částce 4 934 Kč ve lhůtě 30 dnů od jejího doručení, přičemž výzva se jako nevyžádaná vrátila žalobkyni dne [datum] zpět. Žalovaní netvrdili a ani jinak v řízení nevyšlo najevo, že by byl nárok žalobkyně uhrazen. 6. Při právním posouzení věci vycházel soud ze zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění o změně a doplnění některých souvisejících zákonů (dále opět jen„ ZoVP“), a zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“). 7. Podle § 55 odst. 1 ZoVP, má příslušná zdravotní pojišťovna vůči třetí osobě právo na náhradu těch nákladů na hrazené služby, které vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání této třetí osoby vůči pojištěnci. Náhrada podle věty první je příjmem fondů zdravotní pojišťovny. 8. Podle § 1872 odst. 1 o. z., je-li několik dlužníků zavázáno plnit společně a nerozdílně, jsou povinni plnit jeden za všechny a všichni za jednoho. Věřitel může požadovat celé plnění nebo jeho libovolnou část na všech spoludlužnících, jen na některých, nebo na kterémkoli ze spoludlužníků. 9. Podle § 1968 odst. 1 věta první o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. 10. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 11. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a v plném rozsahu jí včetně příslušenství vyhověl. Bylo prokázáno, že žalovaní způsobili společným protiprávním jednáním poškozenému zranění, která si vyžádala lékařské ošetření, za které žalobkyně, jako pojistitel poškozeného, uhradila 4 934 Kč. Žalobkyně má proto v souladu s § 55 odst. 1 ZoVP právo vůči žalovaným na náhradu nákladů, které na léčení vynaložila. Vzhledem k tomu, že žalovaní tyto náklady ani přes výzvu dosud neuhradili, přiznal soud žalobkyni vedle nároku na tyto náklady v částce 4 934 Kč současně i zákonný úrok z prodlení z této částky od [datum], tj. od marného uplynutí lhůty k plnění dle výzvy žalobkyně. Uvedenou částku jsou žalovaní povinni zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně v obecné lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř. 12. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že náleží žalobkyni, která byla ve sporu plně úspěšná, proti neúspěšným žalovaným. Soud tak uložil žalovaným povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 700 Kč, která sestává z paušální náhrady hotových výdajů za jeden úkon po 300 Kč (návrh) podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a § 1 odst. 3 ve spojení s § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, a náhrady za zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč. Náhradu nákladů řízení jsou žalovaní povinni zaplatit žalobkyni v obecné lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o. s. ř.