17 C 386/2021-50 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se obrátila dne [datum] ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 31 765,83 Kč s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně ([právnická osoba], se sídlem [adresa], [anonymizováno] [příjmení] [příjmení], [anonymizována dvě slova] [číslo], [země]) po posouzení úvěruschopnosti žalovaného uzavřel dne [datum] prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (internetových stránek [webová adresa]) smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě mohl žalovaný čerpat úvěr až do výše úvěrového limitu 50 000 Kč, a žalovaný se zavázal revolvingový úvěr splatit spolu se smluvními úroky ve výši 8,5 % měsíčně (102 % ročně) a s poplatkem za čerpání úvěru ve výši 12,5 % z každé čerpané částky v pravidelných měsíčních splátkách v minimální výši odpovídající 12,5 % z každé čerpané částky úvěru včetně úroku a poplatku za čerpání úvěru, anebo 1 000 Kč, podle toho, která z těchto dvou částek je vyšší. Žalovaný úvěr čerpal v celkové výši 31 765,83 Kč (jednotlivé platby byly zasílány na bankovní účet žalovaného č. [bankovní účet]), nedodržel však řádně podmínky pro splácení, neboť celkový úvěr nesplatil nejpozději do [datum]. Pohledávka byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena na žalobkyni. Žalovaná částka 31 765,83 Kč se skládá z poskytnuté jistiny, zákonný úrok z prodlení je požadován od [datum] do zaplacení. 2. Žalovaný uvedl, že s pohledávkou v celém rozsahu souhlasí, nesplácení odůvodnil tím, že v průběhu roku řešil větší rodinné problémy a starosti spojené mimo jiné s jeho a manželčiným [anonymizováno] stavem, a požádal o možnost splácení celého dluhu včetně náhrady nákladů řízení ve splátkách po 4 000 Kč splatných vždy k 20. dni v měsíci, neboť je starobním důchodcem a diabetikem. 3. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci: 4. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným dne [datum] prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (internetu) smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému jistinu až do výše 50 000 Kč převodem na jeho bankovní účet, a že se žalovaný zavázal jistinu spolu se smluvními úroky ve výši 8,5 % měsíčně (102 % ročně) a s poplatkem za čerpání úvěru ve výši 12,5 % z každé čerpané částky v pravidelných měsíčních splátkách v minimální výši odpovídající 12,5 % z každé čerpané částky úvěru včetně úroku a poplatku za čerpání úvěru, anebo 1 000 Kč, podle toho, která z těchto dvou částek je vyšší /viz smlouvu o revolvingovém úvěru na č. l. 11-12 spisu včetně obchodních podmínek na č. l. 15, 19, standartní informace o spotřebitelském úvěru na č. l. 13-14 Právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel uzavřela s žalobkyní jako postupníkem dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byla pohledávka žalovaného z výše uvedené smlouvy postoupena na žalobkyni, přičemž tato skutečnost byla žalovanému oznámena /viz smlouvu o postoupení pohledávek v elektronické databázi soudu [příjmení], seznam postoupených pohledávek na č. l. 24-25, oznámení o postoupení pohledávky na č. l. 22-23 Žalobkyně naposledy vyzvala žalovaného k úhradě předžalobní výzvou /viz předžalobní upomínku na č. l. 22 p. v./. Z ostatních provedených důkazů (sdělení Komerční banky na č. l. 36-37) soud nezjistil žádné pro spor významné skutečnosti. 5. Soud však dále z hlediska skutkového stavu nemohl učinit skutkový závěr takový, že právní předchůdkyně žalobkyně jednak řádně provedla posouzení úvěruschopnosti (schopnosti splácet spotřebitelský úvěr) žalovaného s odbornou péčí, a jednak že požadované peněžní prostředky žalovanému poskytla. Žalobkyně skutečnost o zkoumání úvěruschopnosti sice tvrdila, avšak nikterak neprokazovala, stejně tak toliko v obecné rovině uvedla, že peněžní prostředky byly žalovanému poskytovány převodem na jeho bankovní účet. Z předložených listinných důkazů nelze vyvodit žádné skutečnosti ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného. Ohledně provádění plateb z žalobkyní předloženého výpisu z databáze právní předchůdkyně žalobkyně„ [jméno] application info“ ani nevyplývá, že by žalovanému byla poskytnuta jistina ve výši 31 765,83 Kč, neboť je zde uvedeno pouze, že poskytnutá jistina„ loan amount“ činí 4 100 (Kč) /viz č. l. 20, avšak ani tento výpis z databáze právní předchůdkyně žalobkyně nikterak neprokazuje, že by peněžní prostředky, byť ve výši 4 100 Kč, byly žalovanému poskytnuty. V platebních informacích je navíc uvedeno, že žalovaná částka 31 765,83 Kč se neskládá pouze z jistiny, ale že„ jistina“ činí pouze 28 658,11 Kč, a částku 3 107,72 Kč tvoří smluvní úroky /viz č. l. 21 6. K nařízenému ústnímu jednání se žalobkyně nedostavila s omluvou, avšak souhlasila s rozhodnutím v její nepřítomnosti. Soudu tak nezbylo, nežli uzavřít, že úvěruschopnost žalovaného nebyla žalobkyní nijak zkoumána a posuzována, a že žalobkyně neprokázala poskytnutí jakékoliv jistiny žalovanému, neboť soud nemohl žalobkyni o nedostatku tvrzení ohledně úvěruschopnosti a neprokázání poskytnutí jistiny úvěru poučit při jednání dle ust. § 118 odst. 1, 3 o. s. ř. Poučení dle citovaného zákonného ustanovení není možné dávat mimo jednání soudu, neboť jednání soudu je ústní a není možné jej vést korespondenčně. Poněvadž se žalobkyně prvního ústního jednání ve věci neúčastnila, nebylo možné ji v rámci jednání poučit o její povinnostech a o následcích jejich nesplnění dle ust. § 118 odst. 1, 3 o. s. ř. 7. Po právní stránce soud hodnotil věc podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen„ o. z.”), a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti. 8. Podle ust. § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Podle ust. § 2 odst. 1 ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 10. Dle ust. § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (…). 11. Dle ust. § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s ust. § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 12. Dle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 13. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. 14. Soud vzal za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně s žalovaným uzavřela úvěrovou smlouvu, v řízení však nebylo prokázáno, že by právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému jakékoliv plnění. Zároveň žalobkyně neprokázala řádné zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, přičemž důsledkem řádného nezkoumání úvěruschopnosti by byla absolutní neplatnost úvěrové smlouvy a nastoupila by redukce nároku právní předchůdkyně žalobkyně na vydání toliko bezdůvodného obohacení, přičemž v tomto případě nebylo lze ani přiznat bezdůvodné obohacení, neboť poskytnutí jakékoliv jistiny ze strany právní předchůdkyně žalobkyně nebylo prokázáno. Nadto je třeba zdůraznit, že by nároku žalobkyně nebylo lze vyhovět ani s ohledem na absolutní nemravnost úvěrové smlouvy s ohledem na zjevný rozpor výše sjednaných úroků (ve výši 102 % ročně) a poplatku za uzavření smlouvy (ve výši 12,5 % z poskytnuté jistiny) jakožto další formy sjednaných smluvních úroků. 15. Ohledně následku absolutní neplatnosti při nezkoumání úvěruschopnosti soud konstatuje, že v ust. § 87 odst. 1 ZoSÚ stanovenou neplatnost smlou