ECLI: ECLI:CZ:OSME:2022:18.C.16.2022.1 Datum: 2022-02-25 Předmět: O zaplacení 6 000 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 202 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2991 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 149 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb.", ["peněžité plnění""postoupení pohledávky""smlouva o úvěru""zastavení řízení"]
Čeho se rozhodnutí týká: Rozhodnutí se týká: O zaplacení 6 000 Kč s příslušenstvím. Aplikuje: § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., § 202 (99/1963 Sb.), § 1970 (89/2012 Sb.), § 2991 (89/2012 Sb.).
1. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení částky 4 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % z částky 4 000 Kč od [datum] do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 621,86 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 50 Kč a částky ve výši 2 000 Kč. Svůj návrh odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě jí právní předchůdkyně žalobkyně poskytla peněžní prostředky v celkové výši 4 000 Kč s tím, že žalovaná se zavázala vrátit částku v celkové výši 4 000 Kč spolu s příslušenstvím do [datum] Smlouva byla uzavřena v místě obchodní sítě zprostředkovatele úvěru spol. [právnická osoba], IČ [číslo], kde zároveň při podpisu smlouvy obdržela žalovaná jistinu úvěru ve výši 4 000 Kč. [jméno] skutečnost žalovaná potvrdila podpisem smlouvy. Žalovaná sjednanou částku neuhradila řádně a včas, čímž vznikl právní předchůdkyni žalobkyně i nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení (smluvní pokuta požadována ve výši 2 000 Kč). Dále žalobkyni vznikl nárok na uhrazení paušální náhrady výdajů spojených s upomínáním. Výše sjednané úhrady za jednotlivou upomínku činí 50 Kč. Pohledávka za žalovanou byla postoupena z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni. Žalovaná byla před podáním žaloby vyzvána k úhradě dluhu, ničeho však neuhradila. Žalovaná se ve věci nikterak nevyjádřila.
2. Žalobkyně vzala podáním ze dne [datum], tj. ještě před tím, než bylo zahájeno jednání (jednání ve věci bylo konáno dne [datum]), žalobu co do částky 2 050 Kč (odpovídající kapitalizovanému úroku ve výši 50 Kč a smluvní pokutě ve výši 2 000 Kč) zpět a navrhla zastavení řízení v této části. Soud částečnému zpětvzetí návrhu vyhověl a řízení podle ustanovení § 96 odst. 2 věty prvé zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) výrokem I. tohoto rozsudku co do této části zastavil. Jelikož byl návrh vzat zpět dříve, než začalo jednání, nebylo třeba vyjádření žalované, zda se zpětvzetím žaloby souhlasí (§ 96 odst. 3 a 4 o. s. ř.).
3. Soud věc projednal postupem podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), v nepřítomnosti účastníků, neboť žalovaný se k jednání soudu nedostavil bez řádné a včasné omluvy, ač byl k jednání předvolán, žalobkyně se z jednání omluvila a s projednáním ve své nepřítomnosti souhlasila.
4. V dané věci jde o spor, kde hodnota požadovaného peněžitého plnění nepřevyšuje částku uvedenou v ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř., tedy na jistině 10 000 Kč (bez příslušenství). Jde o tzv. bagatelní řízení, v němž proti vydanému rozsudku soudu I. stupně není odvolání přípustné. Z ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. přitom plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (ustanovení § 207 odst. 1 o. s. ř.), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.
5. V řízení zjištěný skutkový stav je následující: Dne [datum] sestavila právní předchůdkyně žalobkyně smlouvu o úvěru [číslo] ve které právní předchůdkyně žalobkyně vystupovala jako věřitel a žalovaná jako klient. Dle této smlouvy se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout spotřebitelský bezúčelový a bezúročný úvěr ve výši 4 000 Kč se splatností do 30 dnů ode dne poskytnutí finančních prostředků s RPSN ve výši 1 081,60 % (celkově k vrácení tak byla sjednána částka ve výši 14 120 Kč). Ve smlouvě byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně ze 4 000 Kč se splatností následující po dni prodlení, úrok z prodlení v zákonem stanovené výši, paušální poplatek za každou jinou písemnou upomínku ve výši 50 Kč Smlouva obsahuje podpis žalované a strojově napsaný název právní předchůdkyně žalobkyně. Žalovaná podpisem smlouvy potvrdila, že jako čerpání úvěru převzala v hotovosti částku ve výši 4 000 Kč. Dne [datum] podepsaly žalobkyně a právní předchůdkyně žalobkyně Dohodu o postoupení pohledávek, jejímž předmětem bylo mj. postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni. Oznámení o postoupení pohledávky spolu s výzvou k úhradě dluhu bylo žalované odesláno dne [datum]. Zástupce žalobkyně zaslal žalované dne [datum] výzvu k úhradě dlužné částky, přičemž tato výzva byla žalované doručována dne [datum]. Žalovaná netvrdila, ani v řízení nevyšlo jinak najevo, že by na dlužnou částku cokoliv uhradila.
6. V souvislosti s touto smlouvou žalobkyně v řízení netvrdila a neprokázala, že ve smyslu ustanovení § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru právní předchůdkyně žalobkyně poskytla spotřebitelský úvěr žalované po posouzení úvěruschopnosti žalované s odbornou péčí. Jak uvedl Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 24. 3. 2010 sp. zn. 21 Cdo 4314/2008, poučovací povinnost podle ustanovení § 118a odst. 1 až 3 o. s. ř. soud plní při jednání. Při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání. Vzhledem k tomu, že žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a břemeno důkazní, že dostála své povinnosti stanovené v § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru, posoudil soud předmětnou smlouvu o úvěru dle výše uvedeného ustanovení jako absolutně neplatnou, přičemž k absolutní neplatnosti je dle § 588 o. z. soud povinen přihlédnout i bez návrhu, neboť porušení zákonné povinnosti zkoumat před poskytnutím spotřebitelského úvěru schopnost spotřebitele splácet odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018).
7. Soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná jen částečně. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované v hotovosti částku ve výši 4 000 Kč z neplatné smlouvy o úvěru, čímž se žalovaná na úkor právní předchůdkyně žalobkyně bezdůvodně obohatila, a proto je povinna toto obohacení ve smyslu ustanovení § 2991 a násl. o. z. vydat. Vzhledem k tomu, že žalovaná na smlouvu neuhradila ničeho, je povinna vrátit částku ve výši 4 000 Kč, o kterou se na úkor právní předchůdkyně žalobkyně, resp. žalobkyně bezdůvodně obohatila. Žalovaná byla povinna vrátit bezdůvodné obohacení bez zbytečného odkladu po výzvě k plnění dle § 1958 o. z. V daném případě bylo prokázáno, že výzva žalované k úhradě dluhu před podáním žaloby byla doručena dne [datum]. Za přiměřenou lhůtu ke splnění povinnosti lze považovat lhůtu tří dnů, která uplynula dne [datum]. Od následujícího dne je tak žalovaná v prodlení. Soud proto přiznal žalobkyni dle ustanovení § 1968 ve spojení s § 1970 o. z. právo na úrok z prodlení od tohoto dne, a to ve výši 8,25 % ročně, která je v souladu s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla určena v souladu s ustanovením § 160 o. s. ř. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu jako nedůvodnou zamítl, neboť nebylo prokázáno, že mezi účastníky došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru, od níž žalobkyně své nároky odvíjela (výrok II. a III. tohoto rozsudku).
8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 a § 146 odst. 2 věta prvá o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšnější, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 268 Kč, přičemž tato částka představuje 18 % z jejich celkové výše 1 489 Kč (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 59 % a úspěchu žalované v rozsahu 41 %). Při poměřování míry úspěchu a neúspěchu účastníků bylo třeba s ohledem na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 12. 2015 sp. zn. 23 Cdo 2585/2015, či nález Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010 sp. zn. I. ÚS 2717/08, přihlížet též k uplatněnému příslušenství, které bylo předmětem řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 6 000 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení, z částky 200 Kč za výzvu k plnění a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Jejich zaplacení soud žalované uložil ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř. a k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta podle § 149 odst. 1 o. s. ř. (výrok IV. tohoto rozsudku).
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.