20 C 226/2020-203 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se žalobou domáhala určení, že jsou nemovité věci patrné z výroku I. a II. tohoto rozsudku ve společném jmění žalobkyně a druhého žalovaného. Svůj nárok odůvodnila tím, že je bývalou manželkou druhého žalovaného. Manželství bylo uzavřeno dne [datum] a pravomocně rozvedeno dne [datum]. První žalovaná a třetí žalovaná jsou sestry druhého žalovaného. Žalobkyně s druhým žalovaným za trvání manželství postavili rodinný dům [adresa] na pozemku parc. č. st. [anonymizováno] (dále jen„ rodinný dům“) a rozestavěnou stavbu (garáž) na pozemku parc. č. st. [anonymizováno] (dále jen„ garáž“) vše v obci [obec], [katastrální uzemí]. Výstavba rodinného domu i garáže byla financována z prostředků ve společném jmění manželů, a to z vlastních peněz bývalých manželů (neměli žádné půjčky v rámci rodiny). Měli rovněž bezúročnou stavební půjčku, s jejímž vyřízením jim třetí žalovaná pomáhala, jakož i s podklady pro kolaudaci a listinami pro získání stavebního povolení, se zápisem do katastru nemovitostí. Oba manželé se na stavbě podíleli i přímo fyzickými silami. Všichni sourozenci měli dobré vztahy a stále mají, vše se v rodině řešilo, tj. vše kolem výstavby a jejího financování. Nemovité věci tak nabyli do společného jmění manželů, ačkoliv tato skutečnost byla do katastru nemovitostí nesprávně zapsána. Do katastru nemovitostí byl jako jejich vlastník zapsán pouze druhý žalovaný. Žalobkyně neměla důvod nesprávnost zápisu napravovat, neboť s druhým žalovaným a jejich společnými dětmi v rodinném domě dlouhodobě žila. Měli zde společnou domácnost a vychovávali zde společné děti. V roce 2019 se žalobkyně po déle trvajících vzájemných neshodách z rodinné domácnosti odstěhovala a podala návrh na rozvod manželství. Žalovaný i s dětmi v rodinném domě nadále bydlí. Druhý žalovaný se žalobkyni nikdy nezmínil, že chce převést vlastnictví k nemovitým věcem, a proto žalobkyně neměla důvodu ani v souvislosti s rozvodem opravu v katastru nemovitostí řešit. Dne [datum] uzavřel druhý žalovaný s prvou žalovanou kupní smlouvu se zřízením věcného břemene, kterou převedl nemovité věci bez vědomí a souhlasu žalobkyně na prvou žalovanou. Žalobkyně se dovolala neplatnosti této smlouvy. Smlouva obsahuje i zvláštní konstrukci úhrady kupní ceny. Pravým smyslem kupní smlouvy nebylo její uzavření úplatně, neboť si žalobkyně není vědoma, že by měli s druhým žalovaným jakékoli dluhy. Prvá žalovaná nenabyla vlastnictví v dobré víře, šlo pouze o účelový převod učiněný krátce po podání návrhu na rozvod manželství ze strany žalobkyně. Není ani zřejmé, proč k převodu nemovitých věcí došlo, pokud žalovaný i s dětmi v rodinném domě nadále bydlí. Po dovolání se relativní neplatnosti přistoupila prvá žalovaná k převodu vlastnického práva k rodinnému domu na třetí žalovanou směnnou smlouvou. Není-li platná kupní smlouva mezi prvou žalovanou a druhým žalovaným, nemůže být platná ani navazující směnná smlouva týkající se rodinného domu uzavřená mezi prvou a třetí žalovanou, neboť třetí žalovaná věděla o námitce relativní neplatnosti vznesené žalobkyní. Žalobkyně má na tomto určení naléhavý právní zájem, neboť tyto nemovité věci jsou předmětem zaniklého a dosud nevypořádaného společného jmění manželů. V katastru nemovitostí jsou však evidovány jiné osoby. 2. Všichni žalovaní shodně s podanou žalobou nesouhlasili a navrhli její zamítnutí v celém rozsahu s odůvodněním, že předmětné nemovité věci byli ve výlučném vlastnictví druhého žalovaného, a proto s nimi mohl sám nakládat. Předmětné nemovité věci jsou postaveny na pozemcích, které druhý žalovaný nabyl ještě před uzavřením manželství s žalobkyní. Rodinný dům druhý žalovaný vybudoval ze svých výlučných prostředků, a proto byl do katastru nemovitostí zapsán pouze na něj, o čemž žalobkyně věděla. Žalobkyně tuto skutečnost ani nikdy nerozporovala a nikdy se nesnažila tvrzený nesprávný zápis dostat do souladu s faktickým stavem. Nemovité věci druhý žalovaný postavil ze svých finančních prostředků, které měl naspořené již před vznikem manželství (finanční prostředky měl naspořené na třech vkladních knížkách), ze svého stavebního spoření sjednaného před uzavřením manželství, z finančních darů od rodičů, kteří hradili materiál na výstavbu rodinného domu, a půjček od rodinných příslušníků za trvání manželství. Tyto dary a půjčky byly rodinnými příslušníky druhého žalovaného poskytovány výlučně druhému žalovanému. Nebyly k tomu sjednávány žádné formální písemné smlouvy. Peníze byly vždy užity na nákup materiálu na výstavbu rodinného domu a garáže. Dary a půjčky byly poskytovány průběžně dle potřeb vzniklých v souvislosti se stavbou. Žalobkyně se na stavbě fyzicky podílela, stejně tak i kamarádi druhého žalovaného. Všichni žalovaní již v době výstavby garáže a rodinného domu věděli, z jakých finančních prostředků jsou tyto nemovité věci stavěny, tj. z peněz druhého žalovaného získaných před uzavřením manželství a z výlučných darů a půjček od rodičů žalovaných ve prospěch druhého žalovaného za trvání manželství. Žalobkyně i během trvání manželství uváděla, že nemovité věci jsou druhého žalovaného. Žalobkyně se prvé žalované nikdy nezmínila o úmyslu rodinnou domácnost společnou s druhým žalovaným opustit, ani o záměru podat návrh na rozvod manželství. Prvá žalovaná pouze věděla, že se žalobkyně ze společné domácnosti odstěhovala a odvezla osobní automobil. Následně prvá žalovaná obdržela dopis, kterým se žalobkyně dovolávala relativní neplatnosti kupní smlouvy. V té době byla sjednaná směnná smlouva. Prvá a třetí žalovaná se proto dohodly, že počkají na výsledek dalších jednání. Po uplynutí dvou měsíců od dovolání se neplatnosti, byla řádně dne [datum] uzavřena domluvená směnná smlouva, neboť v katastru nemovitostí nebyla žádná poznámka o spornosti vlastnictví k nemovitosti. Lhůta k zápisu spornosti žalobkyni uplynula dne [datum], když lhůta plyne od [datum], kdy žalobkyně prokazatelně o nesprávném zápisu v katastru nemovitostí věděla. Údaje v katastru nemovitostí jsou veřejné, a proto je stát povinen chránit dobrou víru. Třetí žalovaná rodinný dům nabyla v dobré víře. Třetí žalovaná k uzavření směnné smlouvy přistoupila, aby pomohla druhému žalovanému – svému bratrovi. V případě obou smluv bylo vzájemné protiplnění odpovídající, nejedná se tak o zkracující jednání či zastírající právní jednání. Žalobkyně však zejména nemá na určení naléhavý právní zájem, který odpadl rozvodem, a proto má žalobkyně vše řešit v řízení o vypořádání společného jmění manželů. Vztahy mezi žalovanými coby sourozenci jsou dobré, rodina funguje. Druhý žalovaný v současnosti bydlí u svých rodičů na statku. Rodinný dům je v současnosti užíván třetí žalovanou pro zajišťování jejích bytových potřeb. Druhý žalovaný zde pouze občas přespává ale trvale zde nebydlí, ačkoliv tam má stále hlášeno trvalé bydliště. 3. Ze shodných tvrzení účastníků, provedených listinných důkazů a účastnických výslechů učinil soud následující skutková zjištění: Manželství žalobkyně a druhého žalovaného trvalo od [datum] do [datum] /viz shodná tvrzení účastníků a rozsudek zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] na č. l. 8 - 9 spisu/. Před uzavřením manželství v roce 1991 druhý žalovaný koupil pozemky st. parc. [číslo] st. parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] vše v k. ú. [část obce] u Mělníka, [obec]. K těmto pozemkům byl v katastru nemovitostí evidován jako výlučný vlastník druhý žalovaný. V současnosti je v katastru nemovitostí jako vlastník pozemku st. parc. [číslo] jehož součástí je dle evidence v katastru nemovitostí stavba [adresa], v k. ú. [část obce] u Mělníka, [obec] třetí žalovaná a pozemku st. parc. [číslo] jehož součástí je dle evidence v katastru nemovitostí rozestavěná stavba, v k. ú. [část obce] u Mělníka, [obec] prvá žalovaná. Za doby trvání manželství v roce 2002 byla na pozemku st. parc. [číslo] dostavěna stavba [adresa], rodinný dům, která byla částečně kolaudována, tj. v této době se již v rodinném domě dalo bydlet a bezesporu tak bylo již patrno první nadzemní podlaží dané stavby /viz shodná tvrzení účastníků, ohlášení vlastníka nebo jiného oprávněného pro provedení záznamu do katastru nemovitostí včetně potvrzení a kopie OP na č. l. 10 spisu, rozhodnutí o přidělení č. p. na č. l. 11 spisu, kolaudační rozhodnutí na č. l. 11 – 12 spisu, geometrický plán na č. l. 12 – 13 spisu, vyrozumění o provedeném zápisu záznamem do katastru nemovitostí na č. l. 13 spisu/. Na pozemku st. parc. [číslo] se nachází rozestavěná stavba, garáž. Tato garáž se dostala do stádia rozestavěnosti, když bylo patrno prvé nadzemní podlaží v říjnu roku 2008 /viz shodná tvrzení účastníků a geometrický plán pro vyznačení budovy na č. l. 113 – 114 spisu/. Pouze druhý žalovaný byl po celou dobu v katastru nemovitostí evidován i jako vlastník těchto dvou staveb, u nichž je rovněž evidováno v katastru nemovitostí, že jsou součástí pozemku /viz shodná tvrzení účastníků/. 4. Žalovaní jsou sourozenci a mají mezi sebou dobré vztahy. Tyto dobré vztahy byly i v letech 1998 – 200