6 C 141/2022-38 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se obrátila dne 8.4.2022 ke zdejšímu soudu s žalobou, kterou uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 1 457,70 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 457,70 Kč od 6.12.2020 do zaplacení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 200 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že se jedná o neuhrazené pojistné za období od 5.12.2020 do 28.3.2021, které byl žalovaný žalobkyni povinen platit podle pojistné smlouvy [číslo] ze dne [datum], jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti zaměstnance. 2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil, pouze soudu podáním ze dne 14.6.2022 sdělil, že má bydliště v [obec] v podnájmu, kam není možné doručovat, proto požádal o doručování na Slovensko. 3. Jelikož ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů a nešlo o věc vyjmenovanou v ustanovení § 120 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“, vyzval soud žalovaného podle § 115a o.s.ř. k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, ačkoli mu předmětné usnesení bylo řádně doručeno na adresu trvalého bydliště (viz doručenka na č.l. 35), žalobkyně s uvedeným postupem souhlasila ve svém žalobním návrhu. Soud proto ve věci nenařídil jednání a rozhodl na základě předložených listinných důkazů. 4. V řešené věci jde o spor, jehož předmětem je peněžité plnění s hodnotou, která nedosahuje částky uvedené v ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř., tedy na jistině 10 000 Kč (bez příslušenství), jde tak o tzv. bagatelní řízení, v němž proti vydanému rozsudku soudu I. stupně není odvolání přípustné. Z ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. pak plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1 o. s. ř.), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 5. Jen pro úplnost se patří poznamenat, že jde o tzv. věc s cizím prvkem, neboť žalovaný je státním příslušníkem Slovenska. Soud se proto nejprve zabýval tím, zda je dána jeho pravomoc ve věci rozhodovat a podle jakého právního řádu má soud ve věci postupovat. Otázku pravomoci pak soud zkoumal z hlediska Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen Nařízení Brusel I bis). Podle čl. 4 Nařízení Brusel I bis platí, že nestanoví-li toto nařízení jinak, mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu. Na osoby, které nejsou státními příslušníky členského státu, v němž mají bydliště, se použijí pravidla pro určení příslušnosti, která se použijí pro jeho vlastní státní příslušníky. Žalovaný soudu sdělil, že má v současné době bydliště v [obec], přestože požádal o doručování listin na Slovensko. Pravomoc zdejšího soudu je tak dána a rozhodným právem je právo české (srov. zákon č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, ve znění pozdějších předpisů). 6. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: 7. Žalobkyně uzavřela s žalovaným dne [datum] pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti zaměstnance. Pojistné bylo sjednáno ročně ve výši 4 644 Kč s četností placení roční. Počátek pojištění byl sjednán na den 5.12.2020. Strany si dále sjednaly, že se jejich vzájemná práva a povinnosti řídí všeobecnými pojistnými podmínkami vydanými žalobkyní i sazebníku /viz pojistná smlouvu na č. l. 10 Podle sazebníku činil poplatek za zaslání upomínky dlužného pojistného před zánikem pojištění částku 50 Kč a po zániku pojištění částku 200 Kč /viz sazebník na č.l. 8 Žalovaný nezaplatil řádně a včas pojistné splatné dne 5.12.2020, o čemž byl informován dopisem ze dne 4.2.2021, v němž byl vyzván, aby dlužné pojistné uhradil do 27.3.2021, jinak pojištění zanikne /viz dopis na č.l. 15 Jelikož žalovaný pojistné neuhradil, pojištění zaniklo ke dni 27.3.2021, o čemž byl žalovaný informován dopisem ze dne 9.4.2021. Byl zároveň vyzván k úhradě dlužného pojistného ve výši 1 458 Kč /viz oznámení o zániku pojistné smlouvy na č.l. 9 Žalovaný byl následně informován o nedoplatku pojistného po zániku pojistné smlouvy dopisem ze dne 15.5.2021 s tím, že nedoplatek činí 1 658 Kč, tj. dlužné pojistné a poplatek 200 Kč za zaslání upomínky, který má být uhrazen nejpozději do 29.6.2021 /viz výzva na č.l. 13 Žalovaný byl naposledy vyzván advokátem žalobkyně k úhradě dlužné částky před podáním žaloby /viz předžalobní výzvu na č. l. 14 a poštovní podací arch na č.l. 12 Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu. 8. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“), ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti, zejména podle následujících ustanovení. 9. Dle § 2758 o. z. platí, že pojistná smlouva je smlouvou odvážnou, ve které se pojistitel zavazuje v případě vzniku nahodilé události poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění a pojistník se zavazuje platit pojistiteli pojistné. Právo pojistitele na pojistné přitom podle § 2783 odst. 1 o. z. vzniká dnem uzavření pojistné smlouvy nebo dnem dohodnutým v pojistné smlouvě. Běžné pojistné, nebylo-li dohodnuto jinak, je dle § 2783 odst. 2 o. z. splatné prvního dne pojistného období a jednorázové pojistné dnem počátku soukromého pojištění. Pojistitel má podle § 2782 o. z. právo na pojistné za dobu trvání pojištění. 10. Po provedeném dokazování dospěl k závěru, že mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena pojistná smlouva, přičemž žalovaný porušil základní povinnost z ní plynoucí, a to platit řádně a včas pojistné, kvůli čemuž smlouva zanikla ke dni 28.3.2021. Žalobkyně má nárok na zaplacení dlužného pojistného za dobu trvání smlouvy, tj. za období od 5.12.2020 do 28.3.2021, v celkové výši 1 457,70 Kč. Nezaplacením dluhu do dne splatnosti se žalovaný dostal do prodlení, a vznikla mu tak povinnost podle § 1970 o.z. platit vedle jistiny dluhu též úroky z prodlení, a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto v tomto rozsahu žalobě vyhověl. Soud vyhověl žalobkyni i v části požadovaného poplatku, jelikož žalovaný byl s povinností platit případné poplatky seznámen v obchodních podmínkách a sazebníku žalobkyně. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.“) ve výši 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, návrh ve věci samé), tj. ve výši 600 Kč (3 úkony x odměna ve výši 200 Kč), dále paušální náhrada výdajů za každý z těchto úkonů podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., tj. ve výši 300 Kč (3 úkony x paušální náhrada ve výši 100 Kč) a náhrada za daň z přidané hodnoty podle § 137 odst. 3 o.s.ř. ve výši 189 Kč (21 % z částky 900 Kč). Jejich zaplacení soud uložil k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta dle § 149 odst. 1 o. s. ř. 12. Soud se neztotožnil s tvrzením žalobkyně, že v dané věci se nejedná o žalobu formulářového typu, když žalobkyně uplatňuje u soudů práva z nepřeberného množství pojistných produktů, které se často řídí jinými právními předpisy a v žalobách se tak nemění jen výše a splatnost pohledávky, ale i další skutečnosti. Zběžným náhledem do soudní databáze ISAS však byla dohledána řada naprosto totožných žalob žalobkyně, kdy dluh spočívá v neuhrazení pojistného a poplatků za odeslání výzev ke splnění povinnosti. Soud proto stran náhrady nákladů řízení aplikoval, jak uvedeno shora, ustanovení § 14b a. t. 13. Lhůta k plnění byla stanovena v obecné třídenní lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř.