6 C 37/2022-28 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se obrátila dne 27.10.2021 ke zdejšímu soudu s žalobou, kterou odůvodnila tím, že se žalovaná stala přihlášeným držitelem televizního přijímače, a tedy poplatníkem televizního poplatku na základě přihlášky do příslušné evidence ze dne [datum]. Žalovaná však nezaplatila televizní poplatky ve výši 135 Kč měsíčně za období od listopadu 2018 do prosince 2020, ačkoli k tomu byla řádně a v přiměřené lhůtě vyzvána. 2. Žalovaná se ve věci nikterak nevyjádřila. 3. Jelikož ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů a nešlo o věc vyjmenovanou v ustanovení § 120 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), vyzval soud žalovanou podle § 115a o.s.ř. k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila, ačkoli jí předmětné usnesení bylo řádně doručeno, žalobkyně s uvedeným postupem souhlasila již ve svém žalobním návrhu. Soud proto ve věci nenařídil jednání a rozhodl na základě předložených listinných důkazů. 4. Soud zjistil, že žalovaná se dne [datum] přihlásila jako držitel televizního přijímače do evidence poplatníků televizního poplatku /viz potvrzení o přihlášení poplatníka televizních poplatků – výpis z evidence České pošty na čl. 8 spisu/. Žalovaná nezaplatila televizní poplatek za měsíce listopad 2018 až prosinec 2020, ačkoli k tomu byla řádně a v přiměřené lhůtě vyzvána /viz upomínka včetně dodejky na čl. 9 /. Žalobkyně požaduje zákonný úrok z prodlení z každého neuhrazeného poplatku od 16. dne příslušného měsíce do dne vyhotovení žaloby /viz specifikaci výpočtu úroků z prodlení na čl. 14 spisu/. Žalovaná netvrdila a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradila, nebo že by přijímač odhlásila před uplynutím rozhodného období nebo že by splňovala podmínky pro osvobození od televizního poplatku. 5. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti. 6. Podle § 2 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, se televizní poplatek platí za zařízení technicky způsobilé k individuálně volitelné reprodukci televizního vysílání bez ohledu na způsob příjmu. Poplatníkem televizního poplatku je fyzická nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač. 7. Podle § 3 odst. 2 uvedeného zákona je poplatníkem televizního poplatku fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač. Jestliže drží nebo z jiného právního důvodu alespoň 1 měsíc užívá televizní přijímač fyzická osoba nebo právnická osoba, která není jeho vlastníkem, je poplatníkem tato osoba. 8. Podle § 6 uvedeného zákona činí měsíční výše televizního poplatku 135 Kč. 9. Podle § 7 odst. 2 věty první uvedeného zákona je-li poplatníkem fyzická osoba, je rozhlasový nebo televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. 10. Podle § 10 uvedeného zákona nezaplatí-li poplatník včas televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněný domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského. 11. Na základě výše uvedeného soud shledal nárok žalobkyně důvodným a uložil žalované jakožto držitelce televizního přijímače povinnost zaplatit žalobkyni dlužné televizní poplatky ve výši 3 510 Kč (zákonná částka 135 Kč x 26 měsíců). 12. Nezaplacením dluhu do dne splatnosti se žalovaná dostala do prodlení, a vznikla jí tak povinnost dle § 1970 o.z. platit vedle jistiny dluhu též úroky z prodlení, a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Výše úroku požadovaná žalobkyní odpovídá tomuto zákonnému úroku z prodlení. Splatnost závazku nastala patnáctého dne každého kalendářního měsíce (§ 7 zákona č. 348/2005 Sb.), následujícím dnem se tak žalovaná ocitla s jednotlivými platbami v prodlení, které stále trvá, neboť žalovaná dosud žalobci ničeho nezaplatila. 13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 126 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.“) ve výši 200 Kč za každý ze dva úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé), tj. ve výši 400 Kč (2 úkony x odměna ve výši 200 Kč), dále paušální náhrada výdajů za každý z těchto úkonů podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., tj. ve výši 200 Kč (2 úkony x paušální náhrada ve výši 100 Kč) a náhrada za daň z přidané hodnoty podle § 137 odst. 3 o.s.ř. ve výši 126 Kč (21 % z částky 600 Kč). Jejich zaplacení soud uložil k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta dle § 149 odst. 1 o. s. ř.