7 C 202/2020-173 — Okresní soud v Mělníku

1. Okresní soud v Mělníku rozsudkem ze dne 28.5.2021, č.j. 7 C 202/2020-148 (dále též jen„ rozsudek soudu prvního stupně“), vyhověl žalobě ze dne [datum] a uložil ve výroku I. žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 327 590 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení tam blíže specifikovaným, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Ve výroku II. pak žalované uložil na nákladech řízení zaplatit žalobkyni částku 100 402,40 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobkyně. 2. Předmětnou žalobou se žalobkyně domáhala zaplacení uvedené částky z titulu vrácení kupní ceny po odstoupení od kupní smlouvy, kterou s žalovanou uzavřela ohledně vozidla [příjmení], typ Mégane [příjmení] [příjmení] [příjmení] 115, dne [datum]. V žalobě poukazovala na to, že v důsledku výskytu různých vad na vozidle byla nucena se opakovaně obracet na autorizovaný servis, poprvé tak učinila již [datum], následně pak znovu dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a dále pak [datum] a [datum]. Po posledním přistavení vozidla do servisu [datum] již toto zpět nevyzvedla, když dopisem ze dne [datum] odstoupila od dané kupní smlouvy pro opakovaný výskyt vad na vozidle. V žalobě odkazovala na smluvní záruku poskytnutou žalovanou na dobu 5 let s tím, že její konec byl stanoven na [datum]. Současně poukazovala na to, že již dne [datum] a [datum] informovala žalovanou o svém záměru odstoupit od smlouvy pro opakovaný výskyt závad (zejména poruchy parkovacího asistenta a poruchy airbagu), nicméně žalovaná nárok žalobkyně na odstoupení od smlouvy odmítala s tím, že dle jejího názoru nárok na odstoupení nevznikl, že parkovací asistent nevykazuje žádné vady, popř. že vada airbagu je pouze hlášením, na jehož základě má uživatel airbag zkontrolovat, nejedná se však o vadu. Žalovaná pak shodně odmítla i odstoupení žalobkyně od smlouvy učiněné v září 2020 a žalobkyni vyzvala k vyzvednutí vozidla, ta však naopak vyzvala žalovanou s ohledem na učiněné odstoupení od smlouvy k zajištění změny vlastníka v registru vozidel a žalované zaslala zpět i malý a velký technický průkaz vozidla, náhradní klíče od vozidla a certifikát shodnosti úplného vozidla. Žalovaná dopisem z [datum] opět odmítla provedené odstoupení od smlouvy, dne [datum] proto žalobkyně podala žalobu na vrácení peněžitého plnění (zaplacené kupní ceny) ze smlouvy, od níž odstoupila, když sama již svou část na vzájemné vrácení obdrženého plnění splnila. 3. Soud prvního stupně žalobě v plném rozsahu vyhověl, když dospěl k závěru, že k zániku kupní smlouvy došlo již v důsledku prvého odstoupení ze strany žalobkyně v únoru 2019. Vyšel ze zjištění, že žalovaná coby prodávající uzavřela dne [datum] písemně se žalobkyní coby kupující kupní smlouvu, jejímž předmětem byl shora uvedený osobní automobil Renault, který žalobkyně převzala dne [datum]. Pro opakované hlášení různých závad uvedeného vozidla žalobkyně v únoru 2019, po šestém přijetí vozidla do autorizovaného servisu žalované, od kupní smlouvy odstoupila. Na toto odstoupení reagovala žalovaná tak, že žádost o odstoupení zamítla. Následně bylo vozidlo znovu do servisu žalobkyní přistaveno a žalovanou přijato [datum]. Na zakázkovém listě [číslo] bylo vyznačeno, že žalobkyně trvá na odstoupení od kupní smlouvy. Téhož dne [datum] žalobkyně zaslala e-mail, kde žádala o odstoupení od kupní smlouvy. Dne [datum] žalobkyně obdržela e-mail od vedoucího servisu, kde žalobkyni žádají o vrácení náhradního vozidla a převzetí vozidla žalobkyně. V reakci na žádost žalované žalobkyně napsala téhož dne žalované e-mail, že stále trvá na odstoupení od kupní smlouvy. Žalovaná na toto nereagovala a žalobkyně následně vrátila náhradní vozidlo do servisu. Pro odmítavé stanovisko žalované žalobkyně převzala zpět (své) předmětné vozidlo a sepsala odstoupení, které následně odeslala s dodejkou na adresu žalované. Žalovaná reagovala na odstoupení žalobkyně„ zamítnutím odstoupení“. Soud prvního stupně za dané situace uzavřel, že žalobkyně uvedeným způsobem pro vady vozidla, které v rámci reklamace s žalovanou řešila, od kupní smlouvy odstoupila důvodně. Vzal v potaz, že do února 2019 žalobkyně řešila v celkem pěti případech vždy stejnou závadu spočívající ve vadnosti parkovacích senzorů/parkovacího asistenta. Dle soudu prvního stupně není důležité, co bylo příčinou nefunkčnosti či„ hlášení“ chyby/závady parkovacích senzorů. Podstatné je, že se takové opakované závady (hlášení) vyskytly. Soud prvního stupně přitom odkázal na judikaturu Nejvyššího soudu, podle níž je vadou, pro kterou lze od smlouvy odstoupit, i opakovaný výskyt téže odstranitelné vady, která znemožňuje věc řádně užívat jako věc bez vad, včetně např. nadstandardní výbavy vozu. Soud prvního stupně připomněl, že v daném případě si žalobkyně již při objednání vozidla výslovně vymínila jeho výbavu včetně parkovacího asistenta (parkovacích senzorů), za niž v rámci kupní ceny zaplatila 12 000 Kč. Ať již pak parkovací senzory byly skutečně vadné či nikoli, opakovaně se objevující hlášení na palubní desce, kdy pro zachování záruky žalobkyně dle pokynů přistavovala vozidlo opakovaně do autorizovaného servisu, žalobkyni značnou měrou znemožňovala vozidlo užívat řádně jako věc bez vady a snižovala uživatelský komfort. Již samotný fakt, že žalobkyně byla opakovaně vyzývána palubní deskou vozidla k řešení určitého hlášení, že je třeba něco zkontrolovat či opravit, je dle soudu významným narušením běžného a řádného výkonu vlastnického práva. Soud vzal v potaz i to, že vozidlo bylo zakoupeno jako zcela nové, průběh užívání vozidla však této skutečnosti neodpovídal. Provedené odstoupení od smlouvy v únoru 2019 tak shledal soud prvního stupně důvodným, učiněným ve dvouleté zákonné záruční době. Při právním posouzení věci postupoval za použití jím citovaných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), i zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákona č. 634/1992 Sb.“), na něž se pro stručnost na odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně odkazuje. Soud prvního stupně se dále zabýval i argumentací žalované spočívající v tom, že dohodou stran mělo dojít dle žalované k odvolání odstoupení žalobkyně od kupní smlouvy jak z února 2019, tak z května 2019, kdy žalovaná odkazovala rovněž na judikaturu Nejvyššího soudu. Soud prvního stupně však hodnotil žalovanou zmiňovanou judikaturu za nepřiléhavou. Zdůraznil spotřebitelský charakter vztahu mezi žalobkyní a žalovanou a dále to, že žalobkyně nikdy vůči žalované neučinila výslovný projev vůle, jenž by směřoval k odvolání daného odstoupení od smlouvy. Dle soudu prvního stupně na odvolání odstoupení od smlouvy nelze bez dalšího usuzovat z toho, že žalovaná nadále vozidlo užívala. Do tohoto stavu byla dle soudu„ vmanévrována postojem žalované“, která nárok na odstoupení žalobkyně od smlouvy odmítala a vyzvala ji k odevzdání náhradního vozidla a převzetí předmětného vozu. Žalobkyně dle soudu jako laik neměla jinou možnost, jak s vozidlem naložit, a nezbylo jí, než dál s vozidlem, které si žalovaná odmítla na základě učiněného odstoupení převzít, jezdit, přičemž z obsahu komunikace stran nelze nic vykládat jako dohodu o odvolání odstoupení. Na uvedené pak dle soudu nemá vliv ani to, že žalobkyně, jež byla i nadále evidována jako vlastník vozidla, platila zákonné pojištění. Soud poukazoval na ustanovení § 1810 a § 1813 o.z. a zdůrazňoval, že případná dohoda stran o zpětvzetí odstoupení od smlouvy žalobkyní by musela být mezi účastnicemi naprosto jasná, určitá a nesporná. Z listinných důkazů vyplývá jasná volba žalobkyně kupní smlouvu ukončit a vrátit vozidlo zpět. S odkazem na § 19 zákona č. 634/1992 Sb. a na § 2173 o.z. pak soud prvního stupně dovozoval, že pokud má prodávající povinnost potvrdit kupující uplatnění reklamace a způsob jejího vyřízení písemně, lze obdobné požadavky klást analogicky i na formu jednání stran smlouvy o jejím dalším trvání, případně„ netrvání“ žalobkyně na odstoupení. Soud tak uzavřel, že žalobkyně platně odstoupila od smlouvy nejpozději dne [datum], tj. bez zbytečného odkladu po sedmém přijetí vozidla žalovanou dne [datum], kdy poprvé projevila vůli odstoupit již po šestém přijetí vozidla do opravy dne [datum], přičemž vzhledem k postoji žalované (jež odstoupení neakceptovala), svůj projev vůle zopakovala znovu doporučeným dopisem. Odstoupením byla kupní smlouva od počátku zrušena, a žalobkyně proto má nárok na vrácení kupní ceny vozidla ve smyslu § 2991 odst. 1, 2 o.z., a to včetně zákonného úroku z prodlení dle § 1968 ve spojení s § 1970 o.z. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle zásady procesního úspěchu ve věci za použití § 142 odst. 1 o.s.ř. a procesně plně úspěšné žalobkyni byla přiznána plná náhrada nákladů řízení. 4. Proti rozsudku soudu prvního stupně podala žalovaná včasné odvolání. Namítala, že po odstoupení žalobkyně od smlouvy v únoru 2019 žalovaná toto odstoupení odmítla jako nedůvodné, načež se žalobkyně nadále chova